7 expertů o chybách začátečníků při vydání

Ačkoli se náš a zahraniční trhy v mnohém odlišují, neliší se základní principy procesu vydávání knih vlastním nákladem a bohužel také chyby, které začínající autoři opakují. Ale vy nemusíte. Pomůže vám v tom tento článek inspirovaný několika zkušenými zahraničními autory a prohnaný mou optikou českého knižního vydavatele a stratéga.

Článek, který mě inspiroval, se (volně přeloženo) jmenuje „Expertní kolečko: Nejčastější chyby autorů vydávajících vlastním nákladem“. O zkušenosti se v něm s vámi podělí šest zahraničních expertů a já. Přestože totiž základní principy vydávání knih zůstávají stejné, náš malý český trh má svá specifika, některé připomínky pro něj nejsou relevantní a na každou zahraniční radu je potřeba se vždy podívat s přihlédnutím k českým možnostem a omezením.

Ronnie Gladden

https://www.ronniegladden.com

„Nezačínají pracovat na marketingu dostatečně brzy.
I když je psaní a editace knihy spousta práce, čeká autora po skončení další kolo, na které jsou potřeba síly vpravdě herkulovské – propagace knihy. Propagace musí probíhat před vydáním, během něj i po něm. Rovněž je důležité provádět další kontroly kvality rukopisu, a může být užitečné zapojit do jeho korekcí i cílovou skupinu.“

JN: Rada od Ronnieho je podle mě ze všech následujících naprosto nejdůležitější a zahrnuje pod sebe i některé další z následujících rad. Nenecháte-li si dost času, je úplně jedno, co jste chtěli stihnout. A spolehněte se, že když něco děláte poprvé, zabere to minimálně 2x víc času, než očekáváte.

Dostat knihu k lidem je na vydání knihy to úplně nejdůležitější. Ve skutečnosti, vydat ji je ta nejlehčí část práce. Možná právě proto trvá autorům dlouho, než se donutí na propagaci začít pracovat. Jenže ve skutečnosti to má být právě naopak: Na propagaci je potřeba začít pracovat daleko dříve, než přistoupíte k rozhodnutí jak a u koho ji vydáte.

Zatímco samotné vydávání knihy bývá poměrně rychlé – zhruba 14 týdnů, alespoň v mém případě – příprava na propagaci zabere většinou času násobně více; a hlavně, pokud se s ní nezačne dostatečně brzy, nepovede se vám vybudovat hybný moment pro okamžik vydání (Den D) a to už se později v žádném případě dohnat nedá.

Na pozdním začátku propagace tak může celý váš plán na vydání knihy lehce ztroskotat. Přesněji řečeno: Knihu budete mít sice vydanou, ale můžete se s ní leda chodit mazlit do skladu nebo do sklepa, protože bez propagace se o ní lidé nedozví, a rychlost, kterou vám budou knihy ubývat (počínaje třetím měsícem prodeje, protože za první dva se něco prodá vždycky), vám brzy začne způsobovat deprese.

Kdybyste si z celého tohoto článku měli odnést pouze jednu jedinou věc,
ať je to právě tato:

S propagací své knihy, respektive přípravou na ni, začínejte minimálně šest – a pokud si nechcete přivodit stres, raději 24 měsíců před Dnem D (kdy chcete mít hotovou knihu v ruce).

Proč? Zejména proto, že budete potřebovat najít někoho, kdo vám se šířením zprávy o vaší knize pomůže. A protože asi nemáte spoustu peněz, abyste si ho mohli koupit (což by se stejně nerentovalo), potřebujete s ním navázat přátelské vztahy a nějak si ho zavázat ještě dříve, než ho požádáte o pomoc se svojí knihou.

Věřte mi, že najít někoho s dostatečně velkou a aktivní komunitou, sžít se s ní, zjistit, jak můžete být prospěšní a zavázat si jejího správce (aniž by bylo zjevné, o co vám ve skutečnosti jde) je běh na velmi dlouhou trať – a nedá se nijak uspěchat.

Ve velké části případů pro vás nedostatek času nevyřeší ani případný dostatek peněz. Váš potenciální budoucí gatekeeper totiž nemusí na případné obchodní nabídky vůbec slyšet, a vybudování recipročního vztahu může být jedinou dostupnou možností. A jak jsem už psal, na to je potřeba čas.

Tiffany Obeng

www.SugarCookieBooks.com / @Sugar Cookie Books

„Jako autorka 20 knih a konzultantka pro vydávání vlastním nákladem vidím největší chyby v nedostatečném průzkumu a přípravě.“ (její další rady se týkají zahraničních služeb a nejsou aktuální pro český trh, originál zde)

JN: Průzkum trhu je jednou z prvních věcí, které je potřeba udělat v rámci přípravy na propagaci. Než svoji knihu vypustíte do knižní džungle tam venku, dokonce ještě než začnete vůbec plánovat, jak svou knihu zabalíte (obálka, název) a jak bude znít vaše anotace, potřebujete nutně vědět, jak to dělají ostatní:

Proti čemu budete stát, jaká je ve vašem žánru konkurence? Co ideální čtenář – vaše společná cívka – na obálce tohoto typu knihy očekává, jinými slovy, podle čeho pozná, že právě tato kniha je pro něj? Jakou mají vaše konkurenční knihy doporučenou cenu? Jak zní jejich anotace? A jaký je rozdíl je v tomto žánru mezi obálkami českými a americkými? Neobjevuje se v zahraničí nějaký nový trend, který u nás teprve začíná a ještě nepropukl naplno?

Žánrový průzkum by měl být jednou z prvních činností při vydání jakékoli knihy, a dokonce vám nic nebrání udělat si jej ještě dříve – už v průběhu psaní – nebo dokonce ještě dřív, než vůbec psát začnete.

Další nedostatečný průzkum a příprava se týká žánrového komunitního života a toho, komu chcete po vydání svoji knihu nabídnout. Na Den D, kdy vám kniha přijde z tiskárny a bude konečně k dispozici ke koupi, trvá příprava nejdéle, jak jsem psal už v prvním komentáři.

V předprodeji a nejpozději těsně po dni vydání potřebujete dostat zprávu o existenci své knihy v co nejkratším období k co největšímu množství lidí. Pokud již nemáte publikum, bude pro vás naprosto klíčové sehnat si gatekeepera, který vám zprostředkuje přístup ke své vlastní komunitě. Vytvoření vztahu s ním, aby byl ochoten vám pomoci, je běh na dlouhou trať – ostatně, velmi dlouho může trvat už samotné hledání vhodné komunity a gatekekeepera.

Brittany Wilkins

https://www.brittanywilkinsspeaks.com/

„1. Že si autoři neurčí své PROČ.
Jaký je váš cíl? Je to sláva, bohatství, pozice odborníka? Ať už je důvod jakýkoli, je to nejdůležitější krok na cestě. Vaše PROČ musí být větší než všechny práce spojené s plánováním, psaním, úpravami, uvedením na trh, vydáním a marketingem.
Bez ohledu na žánr není psaní a vydávání knih snadné. Stanovení PROČ vás bude držet při životě i ve dnech, kdy nemáte motivaci psát nebo kdy se potýkáte se spisovatelským blokem.“

2. Nedefinování autorské značky. Na dnešním konkurenčním knižním trhu musí autor vědět, kdo je, čím se odlišuje od ostatních autorů a do jakých žánrů zapadá jeho styl psaní.

3. Nevytvoření obchodního plánu pro svou knihu.

4. Neprovedení posouzení konkurence – pro autora je dobré znát trh a klíčové hráče na knižním trhu. Každý autor by měl prozkoumat 5 nejlepších knih ve svém žánru. Při průzkumu by měl zdokumentovat název, cenu, postřehy o designu knihy, zdokumentovat ocenění, uznání a recenze a prozkoumat, kde se kniha prodává.

JN: Vezměme to postupně:
V prvním bodu Brittany pojmenovala to naprosto nejpodstatnější – něco, co předurčuje, zda budete vydání své knihy jednou vnímat jako úspěch, nebo selhání.

Vaše PROČ je váš motor. Přijde totiž spousta dní, kdy už budete z věčné propagace unaveni, kdy nebudete mít náladu, energii nebo chuť, a to jediné, co vás v takové chvíli dokáže donutit, abyste si i přesto sedli a začali něco dělat, je vaše PROČ.
Vaše PROČ musí být něco většího, než jsou jeho protivníci – nechuť, nepohodlí, nedostatek energie, otrávenost nebo obavy z blížících se překážek. Něco, co vás přesahuje. Jako… Obohatit svět a udělat z něj lepší místo. Pomoci někomu, kdo to potřebuje, a zlepšit mu život. Postavit pomník někomu, kdo si to zaslouží a koho si hluboce vážíte. Obdarovat z výtěžku charitu (v takovém případě by ale bylo lepší dělat něco mnohem výdělečnějšího, než je vydání knihy). Motivací může být i touha udělat v životě něco výjimečného a díky tomu vnitřně vyrůst, splnit si dávný sen nebo ukázat světu něco, co sami milujete. Snad chápete princip. Jde o to, aby až přijdou vaše slabé chvilky, mohli jste si říct: „Mé pocity jsou dočasné a irelevantní, mně jde přece o něco mnohem většího,“ a svou pozornost od své slabosti přesunout k soustředění na vykonání čehokoli potřebného (třebaže nemilého).

* * *

2. Nedefinování autorské značky. Na dnešním konkurenčním knižním trhu musí autor vědět, kdo je, čím se odlišuje od ostatních autorů a do jakých žánrů zapadá jeho styl psaní.

JN: Slovo „značka“ máme spíš spojené s velkými firmami a korporátním světem, ale můžete si místo něj dosadit například slovo „jedinečnost“, bude-li to pro vás srozumitelnější.
Měli byste vědět nejen do jakého žánru vaše psaní patří, ale také co mu přinášíte navíc, čím jste jedineční a odlišujete se od ostatních spisovatelů ve stejném žánru.
Na našich vodáckých povídkách je třeba unikátní to, že je psali obyčejní vodáci pro jiné vodáky, téměř každou někdo jiný, a díky tomu jsou neuvěřitelně pestré svými tématy i stylem psaní. Vodácké literatury je poměrně málo a proto dobře vím, že žádné jiné podobné knihy v tomto žánru neexistují a že jsem vytvořil něco zcela nového. Podobně i jediná kniha, kterou jsem v životě napsal celou, Vydej si vlastní knihu, je unikátní, a žádná jiná podobně komplexní příručka pro autory vydávající vlastním nákladem na českém trhu neexistuje. (Je to i hlavní důvod, proč jsem tuto knihu napsal, jinak bych se do toho vůbec nepouštěl. Nedávalo by smysl vydat něco, co už tu je.)

* * *

3. Nevytvoření obchodního plánu pro svou knihu.
Stát se publikujícím autorem je podnikání. Autorský obchodní plán by měl obsahovat:
* Jaký problém vaše kniha řeší?
* Jakou hodnotu přináší vaše kniha na trh?
* Jaké zdroje potřebujete, abyste se stali publikovaným autorem?
* Omezení/ a překážky, které jim mohou bránit ve vydání knihy?
* Kdo bude mít z vaší knihy prospěch?

JN: První větu zopakuji a podtrhnu: Stát se publikujícím autorem je podnikání. Ano, i v případě, že na tom „nechcete vydělávat“. To se vám totiž z podstaty věci stát vůbec nemůže, pokud na to nejdete od lesa a nemáte již předem připravené žhavé publikum.
Většině autorů to vůbec nedochází. Váš koníček a zábava skončil ve chvíli, kdy jste se rozhodli svůj rukopis neodkázat šuplíku a vydat jej.
Její body, co potřebujete mít promyšlené předem, trochu přeformuluji:

Na jakou touhu, potřebu či problém je vaše kniha lékem neboli odpovědí? (Pokud vaši knihu nikdo nepotřebuje, nbemá smysl ji vydávat.)
V čem se vaše kniha odlišuje od ostatních podobných knih? Co čtenář jinde nenajde?
Kdo bude mít z vaší knihy největší prospěch (jaký typ člověka z ní bude nejvíce nadšený)?
Kde se tito lidé sdružují?
Jak by bylo možné k nim dostat opakovaně zprávu o vaší knize, aby to upoutalo jejich pozornost (jinak řečeno, existuje jejich e-mailový seznam, a budete schopni ho využít)? Jak zajistit, aby vás jim představil někdo, komu věří – tedy nejspíš správce této skupiny?
Jaké mohou nastat komplikace a jak jim lze předejít (jaký je váš plán B a C)?

Z koníčku a krásných plánů se může lehce stát bolehlav, pokud se dobře nepřipravíte. Vydáním knihy vstupujete z fáze radostné a svobodné tvorby do fáze pozicování produktu na trhu a marketingu. A ta je kontraintuitivní už v tom, že většina této práce se u knihy odehrává ještě dlouho předtím, než se svým rukopisem přijdete za vydavatelem.

* * *

4. Neprovedení posouzení konkurence. Pro autora je dobré znát trh a klíčové hráče na knižním trhu. Každý autor by měl prozkoumat 5 nejlepších knih ve svém žánru. Při průzkumu by měl zdokumentovat název, cenu, postřehy o designu knihy, zdokumentovat ocenění, uznání a recenze a prozkoumat, kde se kniha prodává.

JN: Pět je podle mě málo. Měli byste si zmapovat celý trh ve svém žánru, a to jak domácí, tak zahraniční, abyste měli kompletní obrázek. V Česku použijte žánrové vyhledávání několika největších e-shopů, průzkum anglofonní literatury proveďte na Amazon.com.
Recenze jsou určitě dobrý point, naopak mi přijde zcela nedůležité, kde se tyto knihy prodávají. Vaším cílem je, aby čtenář do jakéhokoli prodejního místa vstupoval již s úmyslem podívat se na vaši knihu, a pokud nakupuje jinde, než ve vašem vlastním e-shopu, je to špatně, protože tak nezjistíte, na co zabral.

Stefanie Newell-Ross

https://howtowriteabookthatsells.com/
https://www.instagram.com/thelifeofawriter/
https://www.jeanetteleblanc.com/
http://youtube.com/@thelifeofawriter

„Jako trenérka psaní a autorka jsem byla svědkem toho, jak se mnoho začínajících spisovatelů vrhlo po hlavě do samovydávání, aby narazili na řadu chyb, které je stály čas i peníze. Podle mých zkušeností je první a hlavní chybou autorů to, že se do procesu samovydávání pustí ve špatném pořadí. Dychtivost po tom, aby jejich kniha už byla na světě je často vede k tomu, že uspěchají kritické fáze, jako je důkladná editace, revize a hledání zpětné vazby.

Dalším chybným krokem, se kterým se často setkávám, je tendence začít s marketingem příliš pozdě. Autoři často podceňují čas a úsilí potřebné k vybudování solidní autorské platformy, vytvoření online prezentace a pěstování angažovaného publika. To často vede k tomu, že autor začne s marketingem až po vydání knihy, místo aby si vytvořil publikum už v době, kdy knihu skutečně píše.“

JN: První dvě věty bezezbytku podepisuji a tu třetí bych změnil takto (čímž zahrneme druhou část její odpovědi, která je mnohem důležitější): Dychtivost po tom, aby jejich kniha už byla na světě, je často vede k tomu, že uspěchají kritické fáze, jako je ladění knihy pro cílového čtenáře a příprava na její propagaci. O přípravě propagace více u Brittany Wilkins.

Na tom, jak bude vaše kniha kvalitní a jak vymazlíte text, závisí spokojenost zákazníka, nic víc (ne že by to bylo málo!). Jenže toho zákazníka nejdříve musíte získat a knihu mu prodat.

Tudíž je úplně jedno, jak kvalitní text je, pokud svou knihu nedokážete dostat ke čtenářům a vzbudit jejich zájem. Což se vám určitě nepovede, nedáte-li si práci se správným zacílením, žánrovým průzkumem, vyladěním vzhledu knihy a anotace pro cílovku a především – to vše v souladu s životním cyklem knihy, tedy tak, abyste měli všechno připravené nejpozději deset dní před tím, než vám knihu přivezou z tiskárny (kvůli předprodeji).

Jeanette Leblanc

www.jeanetteleblanc.com

instagram.com/jeanetteleblanc

1. Pokud máte nějakou sledovanost, sbírky jsou skvělým způsobem, jak financovat svou tvorbu. Pokud se však vydáte touto cestou, zdvojnásobte (minimálně) odhadovanou délku doby do vydání, a synchronizujte ji s ním, aby nemuseli na knihy přispěvatelé čekat příliš dlouho.

2. Investujte do pomoci: Vydávání knih vlastním nákladem a zcela „na vlastní pěst“ může být úžasné. Na druhou stranu je to cesta, kterou bych doporučila jen odvážným nebo bláznivým. Pokusila jsem se udělat vše – od návrhu a grafické úpravy přes editaci až po marketing – sama. Udělala jsem víc chyb, než dokážu spočítat, a výrazně jsem tím prodloužila dobu, než jsem knihu dotáhla až k vydání. Některé z chyb (navrhování knihy ve Photoshopu místo v InDesignu) mě přišly draho – nejsem teď schopna vytvořit elektronickou verzi, aniž bych zaplatila za zcela novou grafickou úpravu.

3. Zvyšte své příjmy pomocí doplňkových produktů. Vytvořila jsem balíček karet, tisků, samolepek atd. tak, aby odpovídaly značce mé knihy, a nabídla jsem je v balíčcích. Ty postupem času výrazně navýšily můj příjem – mnozí, kteří přišli na mé webové stránky nebo na Etsy kvůli knize, si koupili i doplňkové produkty.

JN: Opět popořadě.

1. Souhlasím. Ani nemusíte mít sledovanost, máte-li alespoň dostatek přátel, kteří budou váš odkaz sdílet, a zároveň budete aktivní i vy. Tady se o vybírání na vydání knihy rozhovořily tři autorky a podrobnou případovou studii sbírkového projektu najdete zde.

2. Pomoc je široký pojem. Pokud vydáváte jen pár (do 200 ks) a nebudete mít v knize obrázky, s tímto návodem si knihu vysázíte ve Wordu celkem snadno (což nebyl její případ).
Vydáváte-li 300 a víc, neřkuli přes 500, a nemáte s tím zkušenosti, vlastní sazbu určitě nedoporučuji.
Budete mít totiž dost práce s propagací (protože tu za vás nemůže nikdo udělat z čistě praktických důvodů) a nedoporučuji tříštit a rozptylovat pozornost. A samozřejmě je tu riziko chyb z důvodu neznalosti procesu. Sazba knihy má jasný řád a kdykoli ho porušíte, přiděláte si práci nebo nějakou předchozí můžete znehodnotit.
Ergo – zbavte se všech prací okolo, kterých můžete za rozumný peníz, budete všechen dostupný čas potřebovat na propagaci.

3. Doplňkové produkty: Můžete-li, tak ano. Ale uvažujte o tom, co budou chtít čtenáři, nevytvářejte pouhou znouzectnost, jinak vám to nebude fungovat.
Upselly jsou téměř jediným způsobem, jak prodávat knihu ziskově s použitím reklamy.

Jennifer Dawn

http://jenniferdawncoaching.com

https://www.thelifeofjenniferdawn.com

(Pro autory populárně-naučné literatury)

Autoři literatury faktu se během psaní mohou dopouštět různých chyb. Zde je několik nejčastějších:

Nedostatečná srozumitelnost myšlenek: Autoři by měli usilovat o jasnost a soudržnost, aby čtenáři snadno pochopili jejich argumenty a byli schopni je bez potíží sledovat.
Špatné uspořádání: Odbytá organizace obsahu může způsobit, že kniha je nepřehledná a je obtížné se v ní orientovat. Autoři by měli své dílo efektivně strukturovat a používat logické řazení, podnadpisy a přechody, které čtenáře plynule provedou obsahem.
Zahlcení množstvím informací: Někteří autoři mají tendenci čtenáře zahrnout příliš velkým množstvím znalostí, což vede k informační únavě. Je důležité najít rovnováhu mezi poskytováním dostatečného množství informací na podporu argumentů a zahlcováním čtenáře zbytečnými detaily.
Nedostatečně poutavý styl psaní: Knihy literatury faktu se mohou stát suchými a nepoutavými, pokud je styl psaní příliš formální nebo monotónní. Autoři by měli usilovat o to, aby jejich psaní bylo přístupné, poutavé a konverzační a používat vyprávění, anekdoty a příklady, které upoutají pozornost čtenáře.
Ignorování cílové skupiny: Častou chybou je nezohlednění potřeb a zájmů cílové skupiny. Autoři literatury faktu by měli svým čtenářům porozumět a přizpůsobit své psaní jejich očekáváním – řešit jejich obavy a poskytovat jim cenné aha-momenty.
Špatné autorské opravy a korektury: Zanedbání procesu autorských oprav a a nekvalitní korektury mohou mít za následek gramatické a pravopisné chyby, nejednotné formátování a celkově nízkou kvalitu textu. Autoři by měli investovat čas do oprav (revize) svého rukopisu nebo vyhledat profesionální redakční pomoc, aby dosáhli vybroušeného konečného produktu.
Nedostatek jedinečného pohledu na věc: Autoři literatury faktu by měli přinést svůj unikátní pohled a postřehy. Opakování existujících informací bez přidání nového pohledu může způsobit, že kniha bude nevýrazná. Autoři by se měli snažit nabídnout nové postřehy, jedinečné zkušenosti nebo alternativní úhly pohledu, aby jejich dílo mezi ostatními vyniklo.

JN: Všechno bych podepsal a jsem rád, že ačkoli jsem „Vydej si vlastní knihu“ napsal dávno předtím, než vzniklo toto Jennifeřino varování, podařilo se mi všem těmto úskalím vyhnout. Pokud bych měl analyzovat proč, je to ta část o vyladění pro cílovku, a pak velmi pravděpodobně to, že jsem nejdřív měsíc jen přemýšlel, čeho chci dosáhnout a jak to nejlíp udělat, než jsem vůbec začal psát první kapitolu. To už jsem měl celou knihu stvořenou v hlavě a přesně jsem věděl, co v ní bude a jakou bude mít strukturu.

Potkat v Česku zkušeného autora, ochotného dělit se o své rady s ostatními autory, je téměř nemožné, výjimkou jsou snad jen facebookové skupiny jako ta naše (nedávno jsme oslavili dvoutisícího člena). Anglofonní trh je násobně větší a úspěšných autorů vydávajících vlastním nákladem je tam spousta.

Proto je dobré se občas podívat ven, jako jsem to udělal ve článku 17 blogů o psaní, vydávání a propagaci knih.

Využíváte překladače, abyste si občas našli i informace z „velkého světa“? Sledujete odborníky a přemýšlíte nad jejich radami, nebo se ženete do vydání bezhlavě a doufáte, že to dobře dopadne? Napište mi do komentářů!

Chcete získat kompletní přehled za dva týdny bez nekonečného slepování střípků informací? Přidejte se k těm, kdo už objevili průvodce Vydej si vlastní KNIHU (aktualizované vydání 2024).