Před dvěma lety jsem natočil tutoriál “Jak si jednoduše a rychle vytvořit vlastní obchod”. Prostředí platformy Ecwid se od té doby změnilo, což mi dalo příležitost se tématem zabývat podrobněji, video se totiž zabývalo pouze samotnou praktickou stavbou obchodu.
Proč si pořídit obchod, když si až dosud od vás lidé objednávali přes běžné webové stránky e-mailem?
Protože jste možná ve stejné době přišli o spoustu dalších prodejů.
Lidé jsou dnes přehlceni informacemi a požadavky okolí. Ti rozumnější lidé se víc než kdy jindy chtějí dlouhodobě zabývat jen podstatnými věcmi a ty ostatní pokud možno bleskově vyřídit a jít.
Když je objednávka e-mailem a platba bankovním převodem, musím jako kupující udělat několik věcí a zabere to čas. Musím najít kontakt a napsat autorovi, a málokdo má automatizovanou odpověď – takže počkat, až se on dostane na mail. Musím jít do svého bankovnictví a vyplnit příkaz a pak znovu čekat, než se mu peníze objeví na účtu a on se dostane na poštu.
Obchod je jednak většinou zřetelně označen a snadno ho najdu, u každého produktu je tlačítko Koupit a můžu zaplatit hned, PayPal nebo kartou, přičemž mi obratem přijde e-mail s potvrzením a já to můžu pustit z hlavy. Autor zatím dostane objednávku rovnou s potvrzením platby, může knihu hned zabalit a poslat ho při první příležitosti, třeba cestě za nákupy.
V druhém případě nemusím moc přemýšlet a pár minut poté, co jsem se rozhodl ke koupi, už mám hotovo a jen čekám, až to přijde. V prvním případě mám perspektivu, že se tím budu muset zabývat ještě min. další 2–3 dny, ne-li déle.
Výsledek? Máte-li objednání e-mailem, znamená to, že u některých lidí budete muset překonat vyšší úroveň rezistence – kniha jim prostě bude muset “stát za to”, mít pro ně vyšší hodnotu, než kdyby byla možná platba ihned.
Z posledních deseti objednávek, které jsem měl přes vodácký obchod, bylo 6 přes PayPal, jedna kartou a tři převodem.
My a EET
Než se do “obchodování” pustíme, podívejme se, zda se nás týká EET.
Podle informací serveru “Elektronická evidence tržeb od A do Z“ z článku “koho se týká elektronická evidence tržeb” bychom s e-shopem spadali do kat. CZ-NACE 47911 “Maloobchod prostřednictvím internetu”.
Podle článku od MioWebu z dubna 2017 “U EET nezáleží na výši tržby, ale na způsobu úhrady, který zákazník využil. Evidovat tak musíte všechny platby v hotovosti, platební kartou (na pobočce i online) a online přes služby typu PayPal, GoPay atd. Naopak se elektronická evidence netýká placení převodem na účet.”
My ale víme, že český soud to viděl jinak: “Ústavní soud zrušil #EET na platby kartou a také náběh 3. a 4. vlny” (Podnikatel.cz).
Nejsem právník a tak tuto moji vsuvku určitě berte a informace vnímejte jen jako podklad pro podrobné pátrání, jak je to u vás. Osobně si z toho jako laik vyvozuji, že ať prodám kartou nebo převodem, je to v pořádku. Ostatně, bylo by zcela absurdní požadovat investici do registrační pokladny a studia EET po někom, kdo prodá pět knih měsíčně. Pak byste několik let vydělávali jen na úhradu nákladů na tuto změnu.
Za sebe osobně dodávám: Všechno do koruny poctivě přiznávám a daním a přímých prodejů knih mám naprosté minimum, přičemž jsou všechny lehce elektronicky dohledatelné. Kdyby si na mě systém chtěl došlápnout kvůli tomu, že byla moje účtenka za knihu z domácí tiskárny a ne z té jejich elektronické, rád se s ním jako bývalý novinář porvu a udělám vše pro to, aby litovali, že se do mě pustili. Mám už té neustále rostoucí státní byrokracie a šikanování (malých) podnikatelů po krk. Tož jsem si ulevil… 🙂
Jaké mít požadavky?
V první řadě musí být řešení vhodné právě konkrétně pro vás: Musí být kompatibilní s platformou, na které jsou postaveny vaše stránky, a musí odpovídat vašim požadavkům ohledně počtu produktů, druhů plateb i ceny.
Obchod je celkem bezúdržbová záležitost. Jednou ho postavíte a než se do něj vrátíte, uplyne možná pár let. Mezitím obchod prostě funguje a netřeba ho upravovat, alespoň taková je má osobní zkušenost.
Budu vycházet z toho, že 99% z nás se s knihami “vejde” do počtu 10 produktů, takže nám stačí verze zdarma. Hlavními kritérii pro mě proto byly možnosti platby a co nejširší možnosti integrace.
Nejdříve jsem hledal mezi českými produkty a toto je výsledek: vyřadil jsem obchody, které nemají verzi zdarma a tím vypadl Webnode, Wexbo, E-shopRychle nebo Dropareal, u Sprinx jsem ceník vůbec nenašel. Shoptet sice free verzi má, ale bohužel umožňuje platbu přes PayPal až v programu Business za 1140 Kč měsíčně, v programu zdarma tato možnost není, čímž tento největší český nápadník pro můj tutoriál vypadl (popravdě až poté, co jsem na něj skoro celý návod natočil).
Musel jsem se tedy poohlédnout “ve světě”. Vedle osvědčeného Ecwid byl mým favoritem také Wix, na kterém jsem vás učil postavit web a který má dokonce neomezené množství produktů. Začal jsem tutoriál hned točit, abych měl stejné výchozí podmínky jako vy, tedy že jsem tam poprvé, a (opět) až na závěr jsem přišel na to, že obchod Wix nelze nikam jinam vložit – využití pro něj tedy najdou pouze ti, kteří už mají na Wixu webové stránky, obchod chtějí mít jen na nich a nikam jinam ho vkládat nechtějí.
Takže nakonec jsem skončil tam, kde jsem začal a natočil aktualizaci tutoriálu Ecwid.
Z důvodu výsledků průzkumu českého trhu (viz výše) jsem neměl požadavky jazykové. Ale bylo příjemné, když jsem zjistil, že už angličtinu potřebovat nebudeme. Ecwid se naučil česky. Bohužel se mi do češtiny sám “přehodil” bůhvíproč až poté, co jsem natočil celý tutoriál 🙂
Dopadlo to tedy přesně naopak – místo zamýšleného bleskového přetočení videa jsem na tomto článku strávil poměrně dost hodin práce… Člověk míní, život mění. Zde je výsledek. Pokud je váš Ecwid stále v angličtině, nastavte si správný jazyk v Ecwid Control Panel → Settings → General → Regional settings. V mém případě trvala změna pár dní. Ale nemusí. Viz video:
Pokud s angličtinou nemáte problém a rádi byste se porozhlédli sami, začít můžete třeba tady:
11 Best Open Source and Free Ecommerce Platforms for 2018
Top 7 E-Commerce Platforms in 2018
Best e-commerce platform of 2019: get an online store now!
Kam s obchodem?
Co se změnilo je bohužel to, že si obchod už nevložíte na Facebookovou stránku, jako jsem to kdysi udělal já. Podmínky se totiž změnily, externí aplikace se nyní dají instalovat až od počtu 2000 příznivců. Tohle je screenshot chyby, kterou mi Woobox „vyhodil“.
Budiž vám to poučením, že není moudré něco odkládat, protože algoritmy a pravidla se časem mění a co jde dnes, nemusí jít zítra. Všechno důležité a výhodné dělejte co nejdříve.
Rovněž nefunguje ani propojení s Facebook obchodem, respektive funguje jen v placené verzi obchodu. Zkoušel jsem vložit tlačítko “Buy now”, resp. jeho kód, na Facebook (FB) jako příspěvek – a nejde to.
Do obchodu povedou i odkazy z případných Facebook reklam, ale s tím velmi opatrně. Nemáte-li perfektně stanovenou cílovou skupinu a nevíte, jak na ni přesně zacílit, nedělejte to. Jen v tom utopíte peníze. Z poctivé propagace se nevykoupíte, a dobrý pocit mít také nebudete, až si porovnáte statistiky prodejů a spočítáte náklady a reálný zisk ve srovnání s měsíci, kdy jste reklamu nedělali. To samé platí o letácích. Nebyli byste první, kdo se mýlí, když si myslí, že u něj to bude jinak.
Navíc, spouštět reklamu na „chladné“ publikum, které vás nezná, je bez užitku. Uvádí se, že zákazník musí o produktu slyšet až osmkrát, než nakoupí. Dobrým zacílením lze nutný počet kontaktů snížit na minimum, ale chtít získat nákup od někoho, kdo vás ani knihu nezná, je jako chtít akcelerovat z nuly rovnou skokem na sto.
Na závěr chci dodat: Nečekejte, že obchod vás spasí a vaše prodeje vyletí strmě vzhůru bezprostředně poté, co si ho pořídíte. Průběžně slušné prodeje jsou výsledkem pravidelné a konzistentní propagace a žádný obchod nedokáže prodávat, nepřivedete-li do něj ty správné lidi v rozumném počtu.
Vytvoření obchodu je jednou z mnoha drobností, kterou “zametáte cestičku” čtenáři ke koupi vaší knihy – marketér by to asi nazval „kultivací zákaznické zkušenosti“. Ale pokud získáte pocit, že tím jste pro propagaci udělali dost, bude vám zcela k ničemu a budete zklamáni.
Založte si obchod, vložte jej (nebo jen samotný „produkt“) všude, kde můžete. Tyto materiály nebo adresu obchodu pak šiřte při KAŽDÉ příležitosti. A postarejte se, aby těch příležitostí bylo co nejvíc a byly pestré. Z čím více různých zdrojů se mozku čtenáře dostane stejné informace, tím větší bude pravděpodobnost, že se do něj zaryje, protože zapamatování funguje v našem mozku průkazně nejlépe, pokud je informace vnímána multismyslově (zrak – video či text, sluch – video, podcast nebo rozhovor) a čím častěji se informace opakuje. (Více o tomto tématu viz kniha „Pravidla mozku“ od J. Mediny.)
Už máte svůj obchod postavený? Na čem jste se nejdéle “zasekli”? Podělte se s ostatními v komentářích pod článkem.
Kam pokračovat: I svou první knihu můžete prodávat po metrácích! nebo na PŘEHLED VŠECH ČLÁNKŮ
.
.
Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat
Váznou prodeje vaší knihy? Možná se vám budou hodit rady Jak prodávat knihu
Hledáte nakladatelství s nejlepšími podmínkami? Co třeba KLIKA?