Jak najít betačtenáře? Betujte též

Hledali jste někdy někoho, kdo posoudí, jak píšete a dá vám zpětnou vazbu? Možná jste přitom zjistili, že betačtenářů je celkem velký nedostatek…
Betačtenářovi bývá standardně odměnou pouze to, že si může přečíst knihu zdarma než vyjde. Zároveň ale, pokud není spolupráce dlouhodobá, nemá žádnou záruku, že to bude stát za to, a čas je nedostatkovým zbožím.
Chcete betačtenáře? A co na to jít transakčně? Má to své velké výhody…

Ačkoli kvalita psaní vůbec není podmínkou slušných prodejů, nikdo nechce vydat knihu a pak slyšet, že píše mizerně. Proto dostávám celkem často dotazy, zda bych tvorbu daného autora neposoudil. Vždy vysvětluji, že na to postrádám kvalifikaci a čas. Že jsem vydavatel, nikoli redaktor, a ačkoli jsem jako čtenář knih přečetl stovky, nemám v posledních letech čas ani na beletrii, na kterou zvědavý jsem.

Čas… nejsem zdaleka sám. Kdo ho má dost? Nejde o to, že by čas byly peníze, i když to samozřejmě platí také, ale čas je především náš život. Většina z nás má méně než 100 let vyměřeného času, z toho značnou část zabere spánek, práce, dětství a stáří; a každou vteřinu, kdy v tom zbytku času něco děláme pro někoho jiného, šidíme o čas sebe. Proto neustále vyvažujeme, co nám stojí za co.

Óda na hnidopichy

Čím déle vydržíte psát, tím více najdete stálých betačtenářů, budete-li chtít, ale to vám teď nepomůže, když teprve začínáte. Betačtenáře totiž potřebujete tím více, čím míň máte praxe.

Mohlo by se zdát, že ideální betačtenář je zároveň vaším ideálním cílovým čtenářem. Jenže to skrývá několik potenciálních nevýhod. 

Ideální čtenář se totiž pravděpodobně začte. To je sice prima, protože to vypovídá něco o poutavosti děje, jenže je to podobný problém, jako když se začte redaktor nebo korektor. Mozek se v tu chvíli „přepne“ do relaxačního módu a baví se příběhem – jenže v tu chvíli přestává vnímat nedostatky. Špatné obraty či slovosled, dějové nelogičnosti typu „úplněk trvající 2 týdny“ i další chyby. Kdybych si mohl vybrat, jednoznačně beru raději „někoho, kdo se nezačte“.

Nejenže nehledám jako betačtenáře ideální cílovku – já bych rád přímo hnidopicha. Hledám někoho, kdo je větší puntičkář než já. A dokonce není na škodu, když beta pitvá až příliš, a na něčem se vás nachytat přímo snaží. 

Rozumějte: Já můžu jeho námitky kdykoli vyvrátit nebo prostě odmítnout. Ale chci je slyšet. Chci slyšet, cokoli mě nenapadlo. Čeho jsem si nevšiml. Co považují za podstatné jiní lidé a co já nedoceňuji. Kde dělám chybu defaultně a už ji ani nevnímám, jak jsem si na ni zvykl. O čem jsem přesvědčen falešně a může to být jinak.

Má kniha je (nepřekvapivě) o vydávání a propagaci knih. Myslíte, že jsem hledal primárně mezi autory, kteří si chtějí vydat první knihu – mezi vámi? Ne. Nepoznali byste totiž, kde mám mezery, co se pouze domnívám, nebo v čem se přímo mýlím. A úplně ze všeho nejvíc mi záleželo na části o propagaci. Proč?

Protože nejsem studovaný marketér. Protože pro mě dokonce po dlouhá léta bylo „marketing“ téměř sprosté slovo. Protože vrcholem mého marketingu před 30 lety bylo, že jsem vzal fotky historické Prahy a obcházel s nimi pěšky restaurace na Malé Straně, zda si je nechtějí koupit do interiéru… Protože to mám všechno tvrdě vydřené. A potřeboval jsem někoho, kdo mi potvrdí, že jsem si to nadrtil a interpretuju to správně. Proto byli prvními čtenáři mé knihy (a prvními recenzenty) dva zkušení marketéři, šéfka agentury a marketingový infopodnikatel. Teprve jejich pochvala byla pro mou knihu zelená, a věděl jsem, že může do tisku. Přesto jsme ji pak četli ještě devětkrát…

Kvalita a prodej

Prodejnost a kvalita rukopisu nemají nic společného. Alespoň ne před prodáním cca 1000 kusů. Pak teprve může začít fungovat i šuškanda, že jde o kvalitní dílo. Může, ale nemusí. Nespoléhejte se na to a jednejte, jako by to nikdy nastat nemělo.

Mnohé z vás jsem asi teď naštval: Jak to, že kvalita nesouvisí s prodejem? To chcete někomu prodávat mizernou knížku? K čemu by pak knihy byly, kdyby nebylo potěšením je číst?

Nechci. Já bych do světa text nevypustil, kdybych nebyl přesvědčen o jeho kvalitě. Ale ať se vám to líbí nebo ne, i takové knihy vznikají. A nebalamuťme se, že mají horší výchozí pozici, než naše vlastní úžasná kniha. Nemají. Stojí na stejné startovní čáře, jako ta naše.

Ať se vám to líbí nebo ne, čtenář, ten vidí pouze obálku a anotaci. Ty sice leccos napoví o tom, zda si dal autor záležet, ale taky je mohl dělat někdo jiný. Ve chvíli, kdy za knihu platíte, netušíte, jaká bude uvnitř. Udolal vás pouze marketing, který o kvalitě rukopisu neříká zhola nic.

Prodat špatnou a prodat superkvalitní knihu dá úplně stejné množství práce. Je-li mizerná, neprodáte pak zřejmě její druhý díl. Ale u toho prvního to čtenář zjistí teprve po nákupu. Proto mě zajímá cesta knihy pouze do tohoto okamžiku (prodeje) a říkám, že dál je to pouze mezi čtenářem a autorem, a tedy mimo mou působnost. Posuzovat kvalitu textů proto (především z tohoto důvodu) odmítám: Autoři to většinou chtějí, aby se jim potvrdilo „že kniha má šanci“; a já tvrdím, že to spolu vůbec nesouvisí – takže je v tom nechci podporovat.

U tradičních nakladatelství je to jiné: Ti jsou na kvalitě knih závislí, protože kdyby se rozneslo, že je některé z nich typické mizernými knihami, ekonomicky zřejmě nepřežije. U vydávání na zakázku ale velí peníze: Kdo je má, může si knihu vydat – bez ohledu na kvalitu.

Je proto pravda, že vezme-li vás nakladatelství, zřejmě patříte mezi 10 % nejlépe píšících lidí v populaci. Je také pravda, že vydáte-li mizerný text, možná už se tohoto puncu nezbavíte. Proto byste si s ním měli pohrát a náležitě ho „vymazlit“. Určitě ale není pravda, že jste opuncovaní, pokud si první knihu vydáte sami, za vlastní peníze. To platí pouze v případě, že bude mizerná, a to je pod vaší kontrolou – zda makáte, nebo ignorujete dobré rady.

Transakční betačtení

Jste autorem, který hledá betačtenáře. A klíč spočívá v tom, že nejste jediní. Je vás mnohem víc, než jsem odhadoval na počátku…

Když jsem začínal, vydaniknihy.cz nebyl žádný blog. Byly to stránky, kde jsem nabízel vydavatelské služby JN Production, tehdy ještě neexistujícího Nakladatelství KLIKA. Na počátku, v roce 2010, jsem ani netušil, zda je vůbec na českém trhu dostatek autorů, kteří by si chtěli vydat knihu, aby mě to dokázalo uživit. Pouze jsem v to doufal. A k tomu směřuji – byly to plané obavy:

Je vás hodně. Autorů, kteří něco napsali a chtějí si rukopis vydat, je dost. Já sám vydávám 30–50 knih ročně, a existuje spousta dalších vydavatelství. Některá dokonce s méně vydanými tituly ročně a s více zaměstnanci, a uživíme se všichni i přesto. Což pro vás znamená, že autorů, kteří hledají „betu“ pro svou knihu, je taky dost. Stačí se domluvit a betovat si dílka navzájem.

Výhody to má nesporné: Jednak půjde o psavce – který ale píše jinak. Může vás proto lecčím inspirovat nebo si všimnout literárních jevů a neobratností, na které by vás možná běžný čtenář upozornit nedokázal. Nejde také o laskavost, ale o transakční výměnu – takže pokud autor-partner nechce, abyste ke čtení jeho knihy přistoupili laxně, bude se snažit i on. Je to téměř jako by to dělal pro sebe, a to se zřejmě na přístupu projeví.

Výhody autorské družby

Vaše spolupráce nemusí být jednorázová a nemusí skončit u betačtení. Navázat autorskou družbu může být výhodné v mnoha směrech. Ale ten zřejmě úplně nejdůležitější je prostý fakt, že už na všechno nebudete sami.

Můžete spolu konzultovat kroky v propagaci a povídat si o tom, co funguje a co ne. Můžete si v ní dokonce přímo pomáhat – on může natočit rozhovor s vámi a vy s ním zas pro jeho cílovku. Můžete si vzájemně pomoci se zajištěním akcí, ať už půjde o veřejné čtení, křest nebo prezentaci na veletrhu. Můžete spolu konzultovat výběr obálky, anotace nebo návnady pro e-mailový magnet. A v neposlední řadě se můžete vzájemně povzbuzovat, hecovat a dodávat si vzájemně energii, když ji jeden z dvojice začne ztrácet. Sami asi přijdete na další možnosti využití spolupráce…

Pokud byste dokonce měli i stejnou cílovou skupinu, možnosti vzájemné spolupráce ještě vzrostou. Můžete propagovat své knihy vzájemně nebo udělat smíšené balíčky jeho i vašich knih. Můžete utvořit autorský tým i směrem navenek, cílovku spolu sdílet a v propagaci se střídat, dokonce můžete sdílet i gatekeepera… Všechno je snazší, když jste na to dva.

A kde betu najít? Konkrétně vy osobně máte velkou výhodu a skoro hotovo, protože už jste našli mě a tento blog, a snad už jste i členy naší FB skupiny „Jak si vydat knihu, a pak ji i prodat“, kde je více než 2000 autorů jako vy. To je totiž první místo, na kterém bych dnes betačtenáře hledal já.

Dalším takovým místem jsou různé literární soutěže, kde si můžete partnera vytipovat přímo podle žánru, aby vám spolupráce dávala co největší možnosti. Podobné autory určitě potkáte i když se zúčastníte nějakého kurzu tvůrčího psaní nebo literární dílny. Trampové a vodáci pak mohou zkusit lovit třeba v trampské literární soutěži Trapsavec, a jsem si jist, že takových žánrových soutěží existuje více.

Tak jdeme na to! Svou první betu můžete mít už do konce tohoto týdne!

Používáte betačtenáře? Dostáváváte od nich užitečnou zpětnou vazbu? Napište mi do komentářů!

Jiří Nosek průvodce autorů českým knižním bludištěm o blogu a mé cestě k autorskému vzdělávání

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny
Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat