Kde vzít čas na propagaci knihy?

Ti chytřejší autoři si již při psaní knihy plánují, jak ji dostanou ke čtenářům. Většinou při hledání toho, jak se to má dělat, zjistí, že propagace funguje pouze když je pravidelná a konzistentní. Myslím, že pokud nedokážete najít alespoň tři půlhodiny týdně, nedá se dosáhnout efektivní propagace. Kde ale tři půlhodiny týdně vzít, když je už teď váš program nacpaný k prasknutí? Nebojte se, jde to. Stačí nad tím přemýšlet a začít dělat pár věcí jinak.

Čas

Především je už z podstaty zcela chybná věta „nemám čas“. Času máme přece všichni stejně – 24 hodin denně. Část z něj prospíme, ale zodpovědnost za to, jak nakládáme s dobou, kdy bdíme, je pouze na nás. Je to pouze otázka priorit – větou “nemám čas” pouze říkáte “rozhodl jsem se svůj čas věnovat něčemu jinému”.

Nemáte čas a potřebujete ho víc?

Nejdříve ze všeho si začněte číst o osobním „time managementu“ – jak zacházet s časem. Přemýšlejte, jak dělat věci efektivněji a kde vám čas uniká. Někdo stihne za stejnou dobu 3x víc věcí než vy, takže to zcela určitě jde. Když něco dokáže někdo jiný, tak vy také, jen se na to musíte na chvíli soustředit. Copak by se vám nelíbilo prožít toho za svůj život 3x tolik?

Skvělé je, že tak získáte víc času nejen na psaní a propagaci knih, ale také na rodinu, přátele a spoustu dalších věcí. Zacházení s časem je (vedle studia používání mozku) ta nejdůležitější dovednost v životě, protože čas je vedle zdraví to jediné, co se nedá nahradit. A zatímco zdraví vám mohou lékaři částečně nebo úplně vrátit, s časem to nikdo nedokáže.

Když si uvědomíte, že máte nad svým časem plnou kontrolu a pouze vy se rozhodujete, jak ho strávíte, začnete s ním jinak zacházet. Budete jednat méně jako robot se zadanými úkoly a více jako autonomní jednotka s vlastním rozhodovacím systémem.

Začíná to již u těch největších rozhodnutí, která sama o sobě změní váš život a později je mnohem těžší změnit kurs: kdysi jste se třeba rozhodli, že budete chodit do zaměstnání (místo finanční nejistoty být na volné noze nebo podnikat – kde byste ale měli naprostou časovou svobodu). Takové rozhodnutí úplně změní to, kolik času jste vůbec schopni věnovat sobě. To už možná nezměníte, ale je spousta drobných rozhodnutí, která „žerou čas“ vašeho každodenního života:

To vy se rozhodujete, zda budete sledovat v TV seriál nebo zprávy místo vyhledávání informací o vydání a propagaci knihy na internetu.
Vy se rozhodujete, zda budete o víkendu rýt v záhoně či sekat trávu, nebo sedět s notebookem v neposečené zahrádce a psát.
Vy se rozhodujete, jak strávíte jízdu v autě, zda poslechem rádia nebo vzdělávacího audioprogramu o propagaci knih.
Vy se rozhodujete, pustíte-li si k vaření muziku, podcast o knižním marketingu nebo třeba video o zacílení propagace.
Vy se rozhodujete, zda na akci, která vás moc nebaví, budete trávit čas zdvořilostní konverzací s lidmi, kteří vás také nebaví, nebo si vybalíte knížku a budete číst, případně notebook a budete psát (pokud jste schopni přežít, že vás pár lidí bude považovat za nespolečenské).
Vy se rozhodujete, zda budete mít při sobě vždy něco na čtení, nebo budete mrtvé chvilky vyplňovat hlazením své „chytré placičky“ (nemůžete-li tomu odolat, zrušte svůj datový tarif, stejně jste pravděpodobně připojeni několikrát denně ještě z dalších míst; já mám třeba data schválně drahá, takže je spouštím jen ve zcela nevyhnutelných případech. A když se připojím k Facebooku, jdu tam jen pracovat a pouštím si přitom stopky. Díky tomu mám víc času na čtení a studium. I vy si na sebe můžete líčit podobné pasti a záměrná omezení.)

Začněte ovládat svůj čas. Ostatním se můžete i nadále vymlouvat, že nestíháte, ale vy sami budete dobře vědět, že jste to zkrátka neudělali, protože pro vás mělo vyšší prioritu něco jiného, a že to bylo vaše svobodné rozhodnutí.

Priority

Abyste dokázali někde čas vzít a věnovat ho něčemu jinému, měli byste si nejdříve srovnat své priority. A udělejte to na papíře.

Nejdříve si sepište, které věci jsou pro vás v životě opravdu nejdůležitější. A buďte při tom konkrétní, abyste přesně věděli, co se pod pojmem skrývá: Nepište „rodina“, ale „učení se se synem“ nebo „nedělní procházka s manželkou“. Pište je jak vás napadnou, ale pak si je seřaďte podle pořadí důležitosti.

Čím výše na vašem seznamu stojí „dostat svou knihu ke čtenářům“, tím větší je šance, že si čas najdete. Pokud vám na tom moc nezáleží, tak i když třeba nějaký čas najdete, budete mít problémy u toho vydržet a dělat to opravdu konzistentně.

Pokud víte, že opravdu chcete knihu dostat k lidem, začněte hledat čas, který marníte. Nepřemýšlejte o tom, že v takové chvíli se stejně nic jiného dělat nedá, to bude až další krok, teď jen hledáte možný prostor. Projděte si v paměti náplň svého běžného týdne. Co z vašich činností v seznamu priorit není, nebo tam figuruje na nízkých pozicích, a přesto to děláte? To jsou vaši první kandidáti na změnu.

Kdy jen tak vyplňujete čas, brouzdáte po Facebooku nebo koukáte z okna či po spolucestujících? Kdy jen posloucháte muziku, často zřejmě takovou, kterou už dávno znáte a stačila by jako kulisa při dělání něčeho jiného?

Při čem jste se naposled nudili? Je skutečně nutné, abyste se v takových situacích ocitali?

A kdy jste naposled dostali mail tak naléhavý, že jste byli šťastni, že jste si ho přečetli hned, jak přišel? Jaká by vznikla škoda, kdybyste vyřídili až všechny e-maily najednou, jednou či dvakrát denně?

Znovu připomínám, že jen vy jste pánem svého času a vy rozhodujete, čemu jej věnujete. V životě každého z nás, i mě, jsou chvíle, jež by se daly využít mnohem produktivněji. Musíme pouze chtít a myslet na to.

Efektivita, nástroje a soustředění

Multitasking je mýtus. Přečtěte si něco o mozku, zjistíte sami, že údajná schopnost dělat mnoho věcí najednou je jen rychlé přepínání pozornosti mezi nimi. Pokaždé přitom vyplýtváte trochu energie na „přepnutí“ a část informací se „ztratí v šumu“. Nejvíce práce uděláte, pokud se po nějaký čas soustředíte pouze na jednu jedinou věc. Minimálně půlhodinové sekvence propagace doporučuji proto, že prvních pět až deset minut vám zabere jen se do dané věci ponořit, zkoncentrovat se na ni a věnovat jí plnou pozornost.

Mně rychlost koncentrace velice usnadňuje pár nástrojů. V první řadě je to Toggl, online stopky evidující, co zrovna děláte. Nejenže mi vždy připomenou, co mám právě teď za úkol, pokud mou pozornost něco rozptýlí, ale také fungují jako magický povel. Když zapnu stopky, je to, jako kdyby mi někdo zavelel: odteď se soustřeď pouze na tohle, všechno ostatní je irrelevantní. Teď se nedělají kafíčka, neotevírají maily ani nečekuje Fejsbůk a všechny myšlenky, netýkající se tohoto tématu, zažeň. Teď ne. Až za půl hodiny (nebo jakkoli delší perioda je v plánu).

Dalším je Evernote. Je to online svazek zápisníků, každý je vyčleněn pro něco jiného. Když mě něco napadne, pouze si to poznamenám a dál se soustředím na aktuální téma. Poté, co zapnu Toggl, otevřu příslušný zápisník v Evernote. Mám v něm napsáno, kde jsem skončil, nápady, které mě napadly při jiných činnostech a kterými právě teď nastal čas se zabývat a rozpracovat je. Mám v nich celé webové stránky, které mě k tématu zaujaly a které v takovou chvíli stačí pouze „poslat do Evernote“ pro pozdější využití (pomocí rozšíření webového prohlížeče s názvem Web Clipper).

Jednoduše – svůj čas přísně třídím a plánuji. Když mám za úkol dělat jednu věc, nepouštím se do žádné jiné a všechny odložím na později.

Ale mám ještě jeden magický nástroj, který předčí oba předchozí. Když se ho naučíte používat, užasnete, kolik úžasných myšlenek přes den máte a co všechno ve své hlavě nosíte.

Má nejsilnější zbraň

Nástrojem z nejmocnějších je hlasový záznamník na mobilu. Tento tip má ultraširoký dosah a zdaleka se netýká pouze knih. I s myšlenkami je totiž potřeba umět pracovat a vycházet jim vstříc.

Každá myšlenka, pokud není zafixována do mozkových synapsí opakováním nebo někam poznamenána, se ztratí během zhruba 45 sekund. Kolikrát vás napadlo něco skvělého a za minutu jste marně vzpomínali, co to bylo? Mozek nezastavíte a nápady míváme v průběhu celého dne, velmi často při činnostech, kdy nejsme v pracovním módu a připraveni si je poznamenat. Představte si, že byste nikdy žádnou myšlenku neztratili a všechny skvělé nápady by zůstaly připraveny pro chvíli, kdy se vám budou hodit!

Ve snaze zachytit prchavé nápady jsem si začal všechny ihned nahrávat. I když to někdy vypadá divně, když si najednou na ulici nebo v MHD začnu polohlasem diktovat poznámky, kašlu na to – princip velí je zaznamenat okamžitě. Kamarádi už si zvykli, že občas jejich řeč přeruším s omluvou v půli, něco si poznamenám do mobilu a pak pokračujeme v hovoru. Po návratu k počítači pak poznámky přepíšu do Evernote nebo kamkoli jinam, kde zůstanou zachovány.

Po jisté době jsem zjistil, že si mnoho z těchto poznámek pamatuji a už se ani nemusím dívat do jejich seznamu. Příčinou je „trojitá fixace“.

Mozek funguje tak, že některé synapse mezi neurony se „vyběhají“ a zůstanou zachovány, a jiné zaniknou. Opakováním myšlenky ji doslova „vrýváte“ do mozku.

Poprvé se v případě záznamu na diktafon myšlenka fixuje, když ji nahráváte a musíte ji formulovat a vyslovit.

Podruhé se fixuje, když diktafon posloucháte, abyste záznam přenesli do počítače.

Třetí fixací je psaní.

Poté už je často myšlenka uložena tak stabilně, že není potřeba si ji znovu připomínat – hlavně díky tomu, že při její fixaci používáte více smyslů najednou, což účinnost zápisu do paměti zvyšuje.

Zkuste to. Možná si budete zpočátku připadat trochu divně, ale až se vám takhle podaří zachytit první opravdu skvělý nápad, možná už bez hlasového záznamníku neuděláte krok. Jako já. Zajímá-li vás fungování mozku, přečtěte si knihu „Pravidla mozku“ od Johna J. Mediny.

Studium

Abych se stále zlepšoval v tom, na čem mi záleží, učím se nové věci a zkouším je v praxi. Pokud jste to ještě neudělali, přečtěte si článek „Jak prorazit i bez talentu“ – objevíte zbraň, která vám pomůže předstihnout i mnohem talentovanější jedince.

Učit se lze různě: z knih, z videí, eBooků, audioknih nebo online kurzů. Zatímco na online kurz si musíte najít čas, knihu s sebou můžete mít neustále, stejně jako mobil se sluchátky a audioknihami. Vždy je způsob, jak danou, sebevíce krátkou chvíli využít, abyste se něco nového dozvěděli či naučili: při přesunech čtu a poslouchám, při manuální práci nebo domácím cvičení sleduji tutoriály a online videokurzy.

Studovat se dá cokoli – zacházení s časem, efektivita, propagace knih nebo samotné psaní. To všechno s naším tématem souvisí a když začnete prvními dvěma položkami, stihnete toho pak více.

Není pravda, že nemáte čas. Máte ho stejně jako já. Takže správné otázky zní:

JAK MOC chcete svou knihu dostat k lidem? Kde to figuruje ve vašem žebříčku priorit? A co stojí níže, a přesto to děláte?

Jak vysokou prioritou je vydání knihy pro vás? Dokážete si sednout a zkusit čas najít, nebo neuděláte ani to? A najdete odvahu to přiznat veřejně v komentářích pod článkem?

Kam pokračovat: eBook Jak prodávat knihu nebo na PŘEHLED VŠECH ČLÁNKŮ

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu a jak ji i prodat