NOVĚ všechny informace o vydání knihy na jednom místě – uspořádané a popořadě!

Jak na výběr vydavatelství v nejisté době

Nejistá doba je slabý výraz pro to, co zažíváme. A každý autor by měl trochu myslet i na zadní vrátka, když si vybírá vydavatelství. Jinak se mu může stát, že skončí bez peněz i bez knih…

Vydavatelství i nakladatelství krachovala občas vždy. Po brutální ráně, kterou už rok světové vlády opakovaně zasazují uzavírkami globální ekonomice (která už tak od r. 2008 běžela na umělé podpoře života) se dá očekávat, že v příštích měsících a letech tento trend zesílí.

Komu se podařilo najít tradiční nakladatelství, které do jeho knihy investuje, je na tom nejlépe. Honorář či zálohu zpravidla obdrží zároveň s uvedením knihy na trh, a pokud takové nakladatelství zkrachuje, jediné, co ho může mrzet je, že už jeho knihu nepropaguje nikdo další. Pokud ji chce dostat ke čtenářům, bude se toho muset chopit sám

Kde tyto knihy fyzicky skončí záleží na případném novém majiteli nakladatelství či konkurzním správci.

Vydáváte-li knihu vlastním nákladem a investujete do ní peníze buď své, nebo pracně sehnané, měli byste mít na paměti možnost krachu už při výběru vydavatelství a od začátku pracovat s plánem, díky kterému se vás jeho případné selhání nedotkne.

kniha

Kdo zkrachuje spíš?

Do finančních poměrů neuvidíte ani firmě, ani živnostníkovi. A pravděpodobnost krachu záleží právě na stavu cashflow. 

Nelze ji odhadnout ani podle velikosti: Rezervy pro deštivé dny nemusí mít ani větší firma (vzpomeňme, jak se letos na jaře málem složil gigant Euromedia), ta má navíc fixní náklady – zaměstnance, energie, nájmy. Když nevydělává, pouze platí. Nehledě na to, že pokud je vlastníkem firma či korporace mezinárodní, může být klidně její česká část bez problémů, ale když zkrachuje matka, skončí s ní pravděpodobně i společnost dceřinná.

Živnostník se ve špatných časech snadněji uskrovní, v průběhu těch nejhorších si může třeba i najít přivýdělek, ale současné zásahy do podnikání jsou tak brutální, že ani přežití malých zdaleka není samozřejmost.

Odpověď tedy neleží ve velikosti.

Když se zeptáte přímo, nemáte záruku, do jaké míry bude jejich odpověď upřímná. Je logické, že kdo vidí na obzoru možný krach svého podnikání, rozhodně tak nechce být viděn zvenčí, protože by ho to k pomyslné propasti pouze posunulo blíž. Nemluvě o tom, že podnikatelé často nepřipustí, že je jejich situace nedobrá, ani sami sobě, a většinou do poslední chvíle doufají, že to nějak ustojí. 

Neuspokojivá, ale správná odpověď tedy je: 

Nemáte mnoho šancí předem správně odhadnout, kdo zkrachuje a kdo ne.

Chcete mít i přesto jistotu, že o své knihy nepřijdete? Tak je získejte pod svou kontrolu.

kniha

Kniha v cizím skladu

Před pár lety si mě našla autorka. Vydali jsme její v pořadí druhou knihu a pak se mi svěřila, že tu první vydala pod tehdy poměrně známým vydavatelstvím, které zkrachovalo a ona ke knihám ztratila přístup. Bývalý majitel jí přestal odpovídat na e-maily a nezvedal telefon, zkrátka dělal mrtvého brouka.

Nebudu zacházet do podrobností, ale okolnosti se sešly tak, že jsem na něj získal malou páku a on získal motivaci se tímto jedním konkrétním případem zabývat. I přesto to však trvalo dva roky, několik ne vždy klidných telefonátů a e-mailů, než se podařilo z něj část knih dostat. Popravdě jsem to považoval za malý zázrak, nedával jsem tomu příliš velkou šanci, přestože jsem použil vše, co se mi v tu chvíli nabízelo. Moc toho totiž nebylo – kdyby se rozhodl, že knihy nevrátí, stačilo jen opět přestat komunikovat.

Pokud se podobným situacím chcete vyhnout, počítejte od začátku s tím, že ať už tuto službu vydavatelství nabízí nebo ne, vy si knihy uskladníte sami.

Může to být sklep. Garáž. Komora. Kamarádova firma. Nebo chata. Mámě jeden soused ze vsi, kde jsme měli chalupu, celou paletu knih vytáhl ve své stodole ke stropu, díky tomu mu nijak nepřekáží a nespěchá na přesun k ní. Mně zase docházelo místo ve sklepě a část knih mi na žádost dočasně nechala u sebe ve skladu tiskárna. Dala mi tím čas uvolnit další místo, ať už prodejem knih nebo rozdáváním věcí, které tam byly už léta uskladněny.

Rezervní skladové místo potřebujete mít připravené tak jako tak: I kdyby se vám podařilo umístit polovinu nákladu do skladů distributorů, za pár měsíců se vám mohou ozvat, že vám knihy vrací. Euromedia si takhle čistí sklady každý leden, počítá to neosobní algoritmus a v podstatě proti tomu není odvolání – mají to ve smlouvě.

kniha

Když zkrachuje firma

Samozřejmě bych si přál, aby bylo krachů co nejméně. Jenže s tím, co se poslední rok děje mám obavu, že se tohle přání zařadí mezi nenaplněné. Takže, jak by to asi vypadalo?

Zkrachuje-li vydavatelství, záleží na tom, kde knihy leží.

Část jich pravděpodobně bude u distributora nebo u knihkupců. Nefunguje to ale tak, že byste distributorovi zavolali, že jste autor a oni na vás titul převedli. Smluvním partnerem je pro distributora nakladatel nebo vydavatel a jeho inventář nemůže vydat nikomu jinému, i kdybyste přinesli tisíc důkazů, že autorem jste.

Udržet tedy v takové chvíli komunikaci s vydavatelem je naprosto klíčové. Samozřejmě existují i soudy a exekuce, ale kolik z dlužné částky při nich dostanete zpět a kdo z nás chce strávit (při rychlosti české justice) deset let sezením v soudních síních?

Lepší je mít tato nebezpečí na paměti již od začátku a už před podpisem smlouvy se ujistit, že budete mít možnost skladovat si knihy sami (a připravit se na to).

I tak by vás čekalo při krachu jednání o knihách ležících u distributora a knihkupců a o výplatě peněz za poslední prodané knihy, ale jak pro vás, tak pro vydavatele bude asi snazší jednat o nižších počtech a ne o celém zbytku nákladu, a jeho míra rezistence proti takovému jednání bude asi trochu nižší.

Už na začátku pravděpodobně vycítíte, jak se vám s nakladatelstvím či vydavatelstvím jedná a jaký k vám mají přístup. Pokud vám na tom nebude něco sedět, představte si, jak by se asi chovali při problémech a raději ještě chvíli hledejte. Lidé a jejich přístup jsou alfou i omegou jednání.

kniha

Skladovací místo

Už jsem naznačil, že možností skladování je víc, záleží na tom, která z nich pro vás bude nejdostupnější. Místo musí být suché (nekompromisně) a tmavé (zajistí i přehozená neprůhledná plachta). 

Nejste-li si jisti, že je místo suché, otestujte si to. Existují i měřiče vlhkosti, ale ta se může v průběhu roku měnit, může se objevovat třeba jen v zimě nebo deštivém období. Já jsem to pojal zcela amatérsky: Vzal jsem roli ubrousků a štos novin a nechal je ve sklepě přes zimu. Nezvlhly – a nevlhnou mi tam ani knihy. 

Uskladněné je mám na paletě, takže nemohou zvlhnout odspodu, a od stěny jsem je pro jistotu oddělil kartonem.

Také byste si měli být jisti, že vás ze skladovacího místa někdo nemůže vykázat ze dne na den. Nemáte-li záložní prostory, asi by vám nezbylo než si knihy v takovou chvíli nanosit domů.

kniha

Zázemí

Je ještě jedna věc, kterou byste mohli chtít brát v úvahu: Připraví vás vydavatelství na to, co vás čeká po vydání, nebo jste pro ně jen další „houska na krámě“? 

Vydavatelství dostává zaplaceno za vydání knihy na klíč. Co s ní bude dál je starost investora, což jste vy, a tato situace svádí k tomu, abyste vydavatelství přestali zajímat ve chvíli, kdy dostanou vaše peníze. Nemívají dostatečnou motivaci poskytnout vám podporu i poté, co vaši knihu dokončí.

Je to sice ekonomicky pochopitelné, ale jste-li začátečník, na tom, jak rychle se dokážete zorientovat, záleží vaše budoucí prodeje. Vydání knihy je časově senzitivní záležitost: Když zaspíte před vydáním a při něm, později už to nedoženete, a čím je kniha starší, tím to jde víc ztuha.

Než jsem začal psát tento blog, podrobné informace o vydávání knih vlastním nákladem tu nebyly téměř žádné. To samé platí i pro knihu, kde jsem mohl všechno díky přehlednému uspořádání a rozšiřující webové stránce posunout na další level.

Z vlastní zkušenosti ale vím, že zdaleka nejefektivnější pro pochopení základních principů je buď videokurz, nebo ještě lépe, když vám někdo dá intenzivní „nalejvárnu“, při které se můžete ptát na cokoli, co vám není úplně jasné. Mé první videohovory s autory většinou končí něčím jako „to je pro mě spousta úplně nových informací, musím to znovu promyslet…“. Někteří byli dokonce na základě toho schopni změnit svou strategii za běhu, třeba jako autorka, která měla na knihu připravené peníze (o startérech slyšela poprvé), ale než jsme knihu dokončili, stihla sbírku realizovat a peníze úspěšně vybrat. 

Výhodou živého rozhovoru s vydavatelem je i to, že můžete své úvahy a nápady na základě nových informací vyslovit nahlas a dostat okamžitou zpětnou vazbu nebo návrh na doplnění přímo od někoho, kdo je schopen vidět „velký obrázek“ a posoudit strategii z nadhledu.

Roli při vašem výběru by tedy mohla hrát i sdílnost a ochota pomoci se zorientovat, kterou vydavatelství projeví. Ale protože ji zřejmě projeví nižší procento z oslovených, a navíc se stěží na jeden zátah naučíte vše, mít doma komplexního průvodce se vám asi bude hodit tak jako tak…

Co je hlavním kritériem, podle kterého byste si vydavatelství vybírali vy? Myslíte přitom na zadní kolečka, nebo vás zatím možnost jejich selhání ani nenapadla? Napište mi do komentářů pod článkem!

.

Chcete podpořit autora tohoto blogu a získat
kompletní návod na vydání a propagaci knihy?

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat

Hledáte nakladatelství se slušnými podmínkami? Co třeba KLIKA?

Přehled všech článků tohoto blogu

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *