NOVĚ všechny informace o vydání knihy na jednom místě – uspořádané a popořadě!

Knižní trhy se propadají pod vahou lockdownů

Náš knižní trh šel hned pod prvním vládním koronavirovým lockdownem do kolen. Jak je to jinde ve světě, jak se jednotliví aktéři literárního světa a celé knižní trhy vyrovnávají s celosvětovým bičováním ekonomiky?

(Automatický překladač Google už umí svou práci celkem slušně, odkazy vedou rovnou na přeložené články.)

kniha

Jak moc který národ čte?

Podívejme se nejdříve, kde se čte nejvíce.

A tady na nás vyskakuje skvělá zpráva: Ve čtení nás Čechy předstihuje pouze Asie. Hned za námi (jsme šestí) je pár evropských zemí a Rusko, hodně čtou i Poláci. Rychlý přehled získáte z grafu. 

V množství knih, které člověk vlastní v 16 letech, jsme dokonce na třetím místě na světě hned za Estonskem a Norskem!

kniha

Globálně vzato

Podle Research and Markets se světový knižní průmysl propadne z 93 na 86 miliard dolarů, to je 7,5 %. Což nevypadá jako tragedie. Problém je, že téměř veškeré odhady, které lidé činí, bývají optimističtější než realita, a u ekonomických predikcí to platí dvojnásob, protože jak dobře ví behaviorální ekonomové, naše „spotřebitelská dobrá nálada“ je v nemocné ekonomice zcela klíčová a kdybychom se my spotřebitelé dozvěděli, jaký je skutečný stav, chovali bychom se jinak a ten přepákovaný domeček z karet by se zřítil. Proto se o penězích neučí ve škole a proto se z mainstreamu nikdy nedozvíte o krizi předem, ačkoli jsou celkem předvídatelné (protože cyklické). 

Knihkupci jsou lockdowny postiženi na celém světě. Mnozí z nich zkrachují, protože mají fixní náklady a když je zavřete, pouze se jim hromadí dluhy. Mnozí z nich se budou snažit svůj krámek udržet tak dlouho, jak to jen půjde, protože to bývají srdcaři. Ale když se zavírá znovu a znovu a na obzoru není konec (protože proočkování populace může trvat poměrně dlouho), část z nich to vzdá a jinou část nakonec dluhy z minulosti doženou.

Kniha má výhodu: nejsou to boty nebo kalhoty, které si potřebujete vyzkoušet, a její prodej se na internet přesouvá velmi snadno. Jsou ale i lidé, kteří potřebují knihu držet v ruce, aby se rozhodli ke koupi…

Online prodeje samozřejmě ze situace těží, ale kdo provozuje obojí, zvýšení online prodejů mu ztráty ze zavřeného obchodu většinou nedorovná. Zvýšený zájem zaznamenaly i audioknihy.

kniha

EU & UK

Knižní trh nejsou pouze knihkupci. Jsou to též spisovatelé, překladatelé, nakladatelé a vydavatelé, knižní veletrhy, tiskárny a knihárny. Jak uvádí článek europeanwriterscouncil.eu o dopadech na knižní sektor v EU, „rozmanitost knih a kultury je kvůli tomuto dominovému efektu ve skutečném nebezpečí“.

Ve článku „Dopad COVID-19 na panevropský polygrafický průmysl“ se píše, že „některé tiskárny ztratily až 70% svých zakázek.“ Nebojím se, že by nepřežilo dost tiskáren. Koneckonců, netisknou jen knihy. A pokud někdo bude muset skončit, někdo jiný koupí a využije jeho stroje. 

Je mi však hluboce líto podnikatelů, kteří nakoupili drahé vybavení a zaměstnali lidi a vláda je pak svými zásahy během pár měsíců zlikviduje. Nelze přijít o 70 % zakázek a přežívat v nejistotě, zda to náhodou nebude stejné i příští rok. (Restaurace, hotely či divadla jsou na tom samozřejmě ještě hůř, ale ty sem tematicky nepatří.)

PDF se googlem přeložit nedá, takže v „Consequences of the COVID-19 crisis on the book market“ si počtou jen angličtináři – zde jen úryvek:

Pokud o tom někdo pochyboval, význam knihkupectví se projevil v dopadu jejich uzavření na celkový obrat vydavatelů. Od poloviny března do poloviny dubna klesly ve Francii celkové tržby o 66% a jedna z největších vydavatelských skupin zaznamenala na začátku dubna -90% tržeb. V Itálii odhadovala téměř třetina vydavatelů ztrátu více než 70% obratu za březen. … Ztráta hlavního prodejního kanálu a omezení pohybu a aktivit znamenalo pro mnoho vydavatelů obrovské snížení objemu práce a v mnoha případech úplné zastavení činnosti.


To vedlo k odložení nebo zrušení mnoha plánovaných nových titulů – což dále ovlivnilo výnosy. Ještě několik příkladů: do poloviny května bulharští vydavatelé očekávali, že vydají o 500 až 1 000 méně titulů, než bylo plánováno v roce 2020, tj. pokles o 10–20 %, a 87 % z nich odložilo během výluky všechny tituly; pouze ve druhé polovině března francouzská vydavatelství odložila vydání 5 236 nových titulů a nových vydání a do poloviny května plánovali odložit v průměru 18 % titulů plánovaných na rok 2020 celkem; výroba knih poklesla v Řecku do konce března o 75 % a odhadem pro celý rok je celkové snížení přibližně o pětinu; Čeští vydavatelé zatím odložili zhruba 15 % svých titulů. Nejpozoruhodnější je, že v Itálii bylo do konce března zrušeno nebo odloženo přibližně 23 200 titulů (přibližně jedna třetina roční produkce), což odpovídá o 48,9 milionu méně vytištěných kopií, a za celé období lockdownů výroba poklesla o dvě třetiny. Prakticky ve všech zemích došlo k nějakému narušení publikačních plánů.

Island je sice geograficky blíž ke Grónsku než k Evropě, ale je též členem EU. Jestlipak jim letos vyjde aspoň vánoční „povodeň knih Jólabókaflóðið”?

Británie sice z EU utekla, polohu ostrova to ale nezměnilo a stále je součástí našeho kontinentu. Knižní trh samozřejmě trpí i tam: 

Průzkum mezi vedoucími vydavatelství ve Velké Británii odhalil dramatický dopad pandemie na všechny aspekty vydávání v UK

Dopad COVID-19 na britský vydavatelský průmysl

Začátkem prosince londýnské obchody s knihami doufaly, že se vánoční sezonou zahojí. Přesun zpět do čtvrtého stupně přišel v UK až čtyři dny před Vánoci, snad se jim to tedy podařilo aspoň částečně. Lednová čísla ukáží. Zde najdete přehled britských opatření při lockdownech.

Dostalo mě tohle video Neila McCoy-Warda (lze si zapnout titulky a jejich automatický překlad do češtiny, ale zas tak nutné rozumět komentáři není). Část těch míst v centru Londýna znám, ještě předloni pulsovala životem…

kniha

Rusko

Ačkoli vládne Rusku bývalý agent KGB (nemáme jim momentálně moc co vyčítat) a mediální mainstream zemi líčí výhradně negativně, žijí tam úplně normální lidé a také hodně čtou. Ostatně, ruská literatura má mezi světovou své nezastupitelné místo. 

A protože i Rusko má lockdowny, jejich knižní trh rovněž trpí:

Ruský knižní trh na konci roku: „Pokles bude nevyhnutelný“

Dopady koronaviru: Ruský knižní trh trpí navzdory znovuotevření

Přesto se Rusům podařilo zrealizovat Moskevský Mezinárodní knižní veletrh a pokud umíte rusky, najdete na jeho Facebookové stránce odkazy na různé přednášky. Pokud jako já nemáte v ruštině dostatečnou praxi nebo jste se ji neučili nikdy, můžete si zapnout simultánní český překlad titulků. Není dokonalý, ale k pochopení většinou stačí.

Jak zapnout překlad titulků na YouTube
kniha

USA

Americký trh má své online hegemony: Jeff Bezos s Amazonem a Walmart díky COVIDu zbohatli o dalších 116 miliard – což je 35x víc, než rozdali svým zaměstnancům za zvýšené riziko a nasazení, podle dopisu jedné ze zaměstnankyň se však přitom své lidi chránit vůbec nesnaží. Připomínám, že Amazon na svém počátku prodával jen knihy – na nich vyrostl.

Los Angeles Times píší: 

Navzdory posunu ve zvycích, jakkoli dočasném, je průmysl jako celek – nikdy ne rychle se rozvíjející – nyní zmrazen. Autorské prohlídky jsou zrušeny; knižní tisky jsou pozastaveny; možná přijde propouštění. Vydavatelé se stahují z jarních průmyslových setkání, jako je newyorské BookExpo – nyní odložené na léto, zatímco jeho místo, Javitsovo centrum, se stává dočasnou nemocnicí.

Jinak jsem ale na to, jak jsou USA velké, moc relevantních článků nenašel – což asi odpovídá té světlé barvě na mapě světového čtenářstva. Víc než Američani čtou i Saudi.

kniha

Čína

Že je jednou z nejčtenářštějších zemí Čína, leckoho jistě překvapí, ale uvědomte si, že to Číňané vynalezli papír, a už je to pěkných pár pátků. Najdete tam na 568 nakladatelství, z nichž něco přes 200 je v hlavním městě. Za prvních 6 měsíců v Číně vyšlo „jen“ 42 763 nových titulů. Znamená to pokles proti loňskému roku o téměř 28 %. 

Kamenná knihkupectví v Číně trpí stejně jako po celém světě. Podle článku z konce července tam „fyzický maloobchod poklesl o 47,36 procenta oproti roku 2019“.

Zaujala mne ale jiná věc: Časopis Chinese Publisher’s Magazine analyzoval 3 000 čínských bestsellerů za poslední tři roky. Tři klíčová slova, která tam definují úspěch na trhu, byla:

  • Čína – příběhy čerpané z čínského dědictví
  • Osobní růst, sebezlepšování – odráží nárůst sociálního tlaku a úzkosti pociťované rostoucí čínskou střední třídou
  • Dětské tituly – jak vychovávat budoucí generaci  

Takže Číňany nejvíc zajímá vlastní historie, osobní růst a budoucnost… To vysvětluje, proč je  podle mnoha investorů Čína investiční příležitostí dneška. Sama sebe prý vnímá ne jako sílu nastupující, ale vracející se – je totiž skutečně jedinou velmocí, která dominuje světu opakovaně. 

(Raketový růst zaznamenává v Číně už delší dobu i sektor online vzdělávání a pro ten byly samozřejmě uzavírky živou vodou.)

Článek uzavírá konstatování, že „Čínští spotřebitelé patří mezi nejsebevědomější a nejoptimističtější na světě po Covidu, jak vyplývá z průzkumu spotřebitelů McKinsey. Jejich důvěra se promítla i do výdajů na vydavatelském trhu.

Zaujal mě ještě jeden článek, hovořící o tom, že i námi podporovaný a zatím demokratický Taiwan zase asi tak důsledně demokratický není – dotyčnou knihu jsem neviděl, ale cenzura mi vadí ve všech formách, ne jen když ji dělá „ta špatná strana“. Tím spíš, že jí poslední dobou přibývá úplně všude.

kniha

Indie

Podle tohoto článku vychází v Indii cca 100 000 titulů ročně.

Článek z července komentuje jenom dopad první vlny uzavírek na indický vydavatelský trh:

„Vzhledem k tomu, že knihkupectví byla uzavřena a online obchody dodávaly jen to nejnutnější, vydavatelský průmysl se téměř zastavil. Znamenalo to, že všechna hlavní letní vydání byla buď odsunuta, nebo odložena. Znamenalo to také, že během této doby došlo k doslova nulovému prodeji fyzických knih. V zemi, kde fyzické knihy stále představují přibližně 85–90% celkového prodeje, byl vydavatelský průmysl těžce zasažen.“

Přestože se mi nepovedlo vygooglovat žádný článek z prosince, předpokládám, že situace v Indii bude podobná jako v dalších uzavíraných ekonomikách (lockdown tam byl prodloužen do 31.12.). Nejhůř na tom budou knihkupci a to často pošle šokovou vlnu napříč celým odvětvím, jako to bylo na jaře u nás.

Na závěr takového článku by bylo záhodno dát předpověď a celkové zhodnocení. Jenže mé zhodnocení situace je, že ještě nemáme to nejhorší za sebou, nebo že to přinejmenším ještě zdaleka neskončilo a na takový soud je brzy.

Dokážu si představit situaci, kdy bude velká část lidí nejdříve vyčkávat a váhat, než se očkovat nechá, dokud neuvidí, že je to bezpečné.

Někdo se nenechá očkovat nikdy, i kdyby z něj udělali občana druhé kategorie nebo mu znemožnili cestování, i kdyby to bylo pouze z principu a ne z odporu k očkování jako takovému. (Který je z mého pohledu iracionální – jsem už léta očkován proti dětským nemocem, tetanu, žloutence B i C, vzteklině i encefalitidě a žádné vedlejší účinky se nikdy neprojevily.)

Vlny ekonomických uzavírek, protože toto řešení se stalo globálním standardem, se tedy mohou táhnout ještě mnoho měsíců – a to ekonomika zkrátka neustojí. Není to hračka, která se dá zapínat a vypínat dle libosti. To ale značná část politiků netuší, protože většina z nich nikdy v životě nepodnikala a otázka, co si dovolit mohou a co ne, některé z těch našich přímo unavuje. S takovými ignoranty ve vedení země je naše budoucnost zcela nepredikovatelná.

Nechci na tomto blogu v komentářích krev (obrazně řečeno), a proto se nebudu ptát, jak vidíte uzavírky vy. Já je alespoň naplno využívám a připravuji pro vás videokurzy, o které jste si nejvíce psali.

.

Chcete podpořit autora tohoto blogu a získat
kompletní návod na vydání a propagaci knihy?

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat

Hledáte nakladatelství se slušnými podmínkami? Co třeba KLIKA?

Přehled všech článků tohoto blogu

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *