Jsou vaše obrázky pro knihu použitelné?

Chcete ve své knize použít obrázky nebo ilustrace? A jste si jisti, že to půjde? Pokud se neujistíte předem sami, může to pro vaši knihu znamenat nečekané zdržení a možná i krach celého vašeho plánu nebo jeho odklad.

použitelný obrázek / obrázek poškozený umělým zvětšováním a kompresí JPEG

Jaké parametry musí mít obrázek, abyste ho mohli použít ve své knize?

1. Kvalita:
Je obrázek dostatečně velký pro tisk?

2. Rezerva:
Počítáte s ořezem?

3. Autorská práva:
Máte to písemně?

1. Kvalita

Ať už jsou to skeny kreseb, fotky nebo jiné obrázky, musí mít správné rozlišení či velikost. (Nebudeme teď mluvit o vektorové grafice, ve které jsou např. firemní loga a která se dá zvětšovat v podstatě donekonečna.)

Fotky se dají na počítači zvětšit jen velmi málo a zhoršuje se přitom jejich kvalita. Počítač totiž při zvětšování do obrázku přidává chybějící pixely, které si sám „domýšlí”, a navíc se přitom zhoršují vady způsobené uložením v kompresním formátu *.jpg. Čím je obrázek menší, tím je na něm poškození umělým zvětšováním viditelnější. S relativně malou škodou lze tedy v nouzi trochu zvětšit pouze větší obrázky. (Pokud se do toho potřebujete hned pustit, nejvíce se prý osvědčilo zvětšování – tzv. „interpolace“ – postupné, vždy o cca 10 %; to používám i já, pokud musím.)

Rozlišení obrázků

Na správném rozlišení záleží, zda vytištěné obrázky uvidíme jako fotky, nebo jen jako shluk čtverečků (pixelů neboli obrazových bodů).

Potřebné rozlišení obrázku je určeno použitou technologií zobrazení nebo tisku, není to tedy na vás a je-li obrázek příliš malý, je zkrátka nepoužitelný a musíte sehnat jiný, větší. Pokud jde o tisk, nejsnazší to je, pokud máte přístup k originálu a můžete jej znovu správně naskenovat.

Různým monitorům, obrazovkám a dalším zařízením založeným na „zobrazování světlem” stačí pouhých 72 dpi, abychom fotku viděli jako souvislý obrázek a ne jako čtverečky. Když pak ale chceme fotku vytisknout na papír, je potřeba téměř 4x tolik – 300 dpi, aby „čtverečky” nebyly vidět. Znamená to, že můžete mít fotku přes celou obrazovku (72 dpi), ale pokud ji budete chtít vytisknout (300 dpi), zhruba 4x se rozměrově zmenší. Má-li tedy fotka při zvětšení 100 % na obrazovce 50 cm na šířku, v knize bude mít jen 12 cm.

S malým rozlišením je problém nejčastěji u starých fotek, které autor např. stáhl z internetu, nebo má jen nekvalitní sken a originální obrázek už není dostupný. Pokud fotku nelze znovu lépe naskenovat, není mnoho možností:

obrázek vytisknout miniaturní, aby nebyly vidět jednotlivé pixely
obrázek uměle nazvětšovat pomocí speciýlního software (AI Gigapixel)
obrázek do knihy vůbec nedávat

Třetí možnost, tedy použít obrázek podle plánu, neuvádím, protože fotka s viditelnými “čtverečky” by knihu velmi degradovala a kazila.

Za to, že čtete tento blog, vám pošlu vzorník ofsetových papírů pouze za poštovné 16 Kč. Je v něm i příklad, jak vypadá po vytištění fotka v nízkém rozlišení. Najdete jej ZDE.

2. Rezerva (spad)

Málo se to ví, ale někdy musí být obrázky při výrobě knihy oříznuty. Je to v případech, kdy má fotka (nebo jakákoli potištěná plocha) sahat až do kraje stránky. V takovém případě bude na příslušné straně oříznuto krajních 3–5 mm.

Tiskový stroj totiž neumí přejet přes okraj stránky a hned od kraje začít nanášet barvu. Tiskne se proto na větší papír a ten se pak ořízne. Pokud barva až do kraje stránky nesahá, žádná rezerva potřeba není.

U fotek na obálku, kde má obrázek zabírat celou plochu, záleží na tom, zda vydáváte knihu v měkké či ve tvrdé vazbě: u měkké stačí opět na příslušných stranách 3–5 mm navíc, ale u tvrdé vazby je potřeba celých 15 mm navíc, protože tento přesah se pak zahne kolem „tvrdé desky“ a na vnitřní straně zalepí pod předsádku. Prohlédněte si jakoukoli vázanou knihu a budete vědět, co mám na mysli. Proto se také obálce u tvrdé vazby říká „potah“ – tímto (většinou křídovým) potisknutým papírem se „potahují“ tvrdé desky knihy.

V případě jednobarevných ploch, jako např. nebe, potřebných 5 mm navíc na oříznutí snadno přidá tzv. “klonováním” grafik, ale u složitějších struktur nebo kreseb to nejde, a pak je nutné s ořezem počítat již při tvorbě obrázku a po stranách ho “nastavit”, například udělat fotoaparátem „širší záběr“.

Na obrázku níže je červeným obdélníkem vyznačen potřebný spad 15 mm u obálky knihy ve tvrdé vazbě:

3. Autorská práva

Obrázky, které chcete použít v knize, nemůžete jen tak stáhnout z internetu. Když pominu to, že by nemusely mít potřebné tiskové rozlišení, musíte mít především potvrzeno, že je smíte použít ve své knize. Zajistit si tato povolení je úkolem autora, pokud nevydáváte knihu u tradičního nakladatelství, které to za vás zajistí.

Například u nás ve smlouvě potvrzujete, že jste vlastníkem autorských nebo uživatelských práv na všechna díla, která jsou v knize použita. Stejně tak byste to od jejich autorů měli mít potvrzené i vy. Pokud ne přímo smlouvou, pak alespoň mailem, ve kterém bude dostatečně popsán způsob užití a jasně vyslovený autorův souhlas a stanoveno, jaká mu náleží odměna (nebo že se nároku na odměnu vzdává). Ale co si budeme povídat, vždy je nejlepší ručně podepsaný “papír”.

Možná máte s autorem ilustrací skvělý vztah a “na papíry si nehrajete”, možná je to dokonce váš příbuzný. Ale to na věci nic nemění. Ne každý vztah vydrží navěky beze změny, zvlášť když do něj vstoupí peníze nebo sláva, byť třeba jen v malé míře, a není nijak zaručeno, že nebudete potřebovat potvrzení právě ve chvíli, kdy bude ilustrátor na dlouhé dovolené nebo v nemocnici. Vždy se vyplatí mít pojistku a nechat si užití potvrdit písemně. Potvrzení si opatřete ještě PŘEDTÍM, než podepíšete smlouvu s nakladatelstvím nebo než knihu vydáte sami.

Máte všechny parametry svých obrázků v pořádku? Nebo jste právě zjistili, že pro tisk připraveny nejsou? Nebo něčemu nerozumíte a potřebujete se poradit? Napište mi.

Kam pokračovat: Skrytý skřet prodejnosti – šířka hřbetu knihy

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat