Jsou vaše obrázky pro knihu použitelné?

Chcete ve své knize použít obrázky nebo ilustrace? A jste si jisti, že to půjde? Pokud se neujistíte předem sami, může to pro vaši knihu znamenat nečekané zdržení a možná i krach celého vašeho plánu, nebo jeho odklad.

Nejde jen o rozlišení – to se totiž už dnes dá napravit celkem snadno. Větším problémem se může ukázat absence tzv. „spadu“, tedy části obrázku určené k oříznutí

použitelný obrázek / obrázek poškozený umělým zvětšováním a kompresí JPEG

 

Jaké parametry musí mít obrázek, abyste ho mohli použít ve své knize?

1. Kvalita:
Je obrázek dostatečně velký pro tisk?

2. Rezerva:
Počítáte s ořezem?

3. Autorská práva:
Máte to písemně?

1. Kvalita

Ať už jsou to skeny kreseb, fotky nebo jiné obrázky, musí mít správné rozlišení či velikost. (Nebudeme teď mluvit o vektorové grafice, jako bývají např. firemní loga, která se dá zvětšovat v podstatě donekonečna.)

Fotky se v minulosti daly na počítači zvětšit jen velmi málo a zhoršovala se přitom jejich kvalita. Počítač totiž při zvětšování do obrázku přidával chybějící pixely, které si sám matematicky „domýšlel” (prostě zprůměroval ty sousední), a navíc se přitom zhoršovaly vady způsobené uložením v kompresním formátu *.jpg. Čím byl obrázek menší, tím na něm bylo poškození umělým zvětšováním viditelnější. S relativně malou škodou šlo tedy v nouzi trochu zvětšit pouze větší obrázky.

Ale to už je minulost. Vstoupili jsme do 21. století.

Rozlišení obrázků

Na správném rozlišení záleží, zda vytištěné obrázky uvidíme jako fotky, nebo jen jako shluk čtverečků (pixelů neboli obrazových bodů).

Potřebné rozlišení obrázku je určeno použitou technologií zobrazení nebo tisku, ale má být minimálně 300 dpi, což znamená 300 čtverečků na palec (2,54 cm). Nejlepší je, pokud máte přístup k originálu a můžete jej znovu správně naskenovat. Pokud ne, bude potřeba obrázek nazvětšovat. A to, že vám na monitoru připadá velký dost, vůbec nic neznamená.

Různým monitorům, obrazovkám a dalším zařízením založeným na „zobrazování světlem” totiž stačí pouhých 72 dpi, abychom fotku viděli jako souvislý obrázek a ne jako čtverečky. Když pak ale chceme fotku vytisknout na papír, je potřeba téměř 4× tolik – 300 dpi, aby „čtverečky” nebyly vidět. Znamená to, že můžete mít fotku přes celou obrazovku (72 dpi), ale pokud ji budete chtít vytisknout (300 dpi), zhruba 4× se rozměrově zmenší. Má-li tedy fotka při zvětšení 100 % na obrazovce 50 cm na šířku, v knize bude mít jen 12 cm.

S malým rozlišením je problém nejčastěji u starých fotek, které autor např. stáhl z internetu, nebo má jen nekvalitní sken a originální obrázek už není dostupný. Naštěstí už dnes máme umělou inteligenci a zvětšování obrázků bylo jednou z prvních věcí, které zvládla.

Jak schopná je, nás nejvíce přesvědčilo, když jsme do Zapomenutých příběhů p. Kechlibara potřebovali v tiskovém rozlišení kazachstánskou poštovní známku s Koroljevem, ale měli jsme pouze obrázek o velikosti 286×173 bodů stažený z internetu. Na zvětšování jsem použil Topaz Gigapixel:

Možností je však dnes vícero, pokud nemáte Gigapixel, můžete použít některý z online zvětšovačů zdarma:

I❤️IMG
Imageresizer
Freepik
Simpleimageresizer
AI Ease
Adobe Express

Nebo si najděte někoho, kdo zvětšování Gigapixelem nabízí na Fiverru.

---

Za to, že čtete tento blog, vám pošlu vzorník ofsetových papírů pouze za poštovné 19 Kč. Je v něm i příklad, jak vypadá po vytištění fotka v nízkém rozlišení. Najdete jej ZDE.

---

2. Rezerva (spad)

Málo se to ví, ale někdy musí být obrázky při výrobě knihy oříznuty. Je to v případech, kdy má fotka (nebo jakákoli potištěná plocha) sahat až do kraje stránky. V takovém případě bude na příslušné straně oříznuto krajních 3–5 mm.

Tiskový stroj totiž neumí přejet přes okraj stránky a hned od kraje začít nanášet barvu. Tiskne se proto na větší papír, a ten se pak ořízne. Pokud barva až do kraje stránky nesahá, žádná rezerva potřeba není.

U fotek na obálku, kde má obrázek zabírat celou plochu, záleží na tom, zda vydáváte knihu v měkké, či v pevné vazbě: u měkké stačí opět na příslušných stranách 3–5 mm navíc, ale u pevné vazby je potřeba navíc celých 15 mm, protože tento přesah se pak zahne kolem „tvrdé desky“ a na vnitřní straně zalepí pod předsádku. Prohlédněte si jakoukoli vázanou knihu a budete vědět, co mám na mysli. Proto se také obálce u pevné vazby říká „potah“ – tímto (většinou křídovým) potisknutým papírem se „potahují“ lepenkové desky knihy.

V případě jednobarevných ploch, jako např. nebe, potřebných 5 mm navíc na oříznutí snadno přidá tzv. „klonování“ grafik ve Photoshopu nebo podobném programu, třeba online editoru Photopea. U složitějších struktur nebo kreseb to ale nejde, a pak je nutné s ořezem počítat již při tvorbě obrázku a po stranách ho „nastavit“, například udělat fotoaparátem „širší záběr“.

Na obrázku níže je červeným obdélníkem vyznačen potřebný spad 15 mm u obálky knihy v pevné vazbě:

Pokud nejste v kontaktu s tvůrcem a obrázek postrádá spad, možná vám opět pomůže umělá inteligence. V této oblasti se však neustále mění jak nástroje, tak jejich kvalita a ceny, proveďte proto aktuální průzkum. Některé nástroje umožňující přidělání spadu alias „expand image“:

Leonardo.ai
ClipDrop Uncrop
Pixelcut
Picsart
Phot.ai
YouCam Online Editor

Máte-li obrázky od AI, některé z nich nabízejí i „upscale“, třeba Midjourney. Pokud ne, použijte některý z nástrojů uvedených výše.

3. Autorská práva

Obrázky, které chcete použít v knize, nemůžete jen tak stáhnout z internetu. Když pominu to, že by nemusely mít potřebné tiskové rozlišení, musíte mít především potvrzeno, že je smíte použít ve své knize. Zajistit si tato povolení je úkolem autora, pokud nevydáváte knihu u tradičního nakladatelství, které to za vás zajistí.

Například u nás ve smlouvě potvrzujete, že jste vlastníkem autorských nebo uživatelských práv na všechna díla, která jsou v knize použita. Stejně tak byste to od jejich autorů měli mít potvrzené i vy. Pokud ne přímo smlouvou, pak alespoň mailem, ve kterém bude dostatečně popsán způsob užití a jasně vyslovený autorův souhlas a stanoveno, jaká mu náleží odměna (nebo že se nároku na odměnu vzdává). Ale co si budeme povídat, vždy je nejlepší ručně podepsaný „papír“.

Možná máte s autorem ilustrací skvělý vztah a „na papíry si nehrajete“, možná je to dokonce váš příbuzný. Ale to na věci nic nemění. Ne každý vztah vydrží navěky beze změny, zvlášť když do něj vstoupí peníze nebo sláva, byť třeba jen v malé míře, a není ani nijak zaručeno, že nebudete potřebovat potvrzení právě ve chvíli, kdy bude ilustrátor na dlouhé dovolené nebo v nemocnici. Vždy se vyplatí mít pojistku a nechat si užití potvrdit písemně. Potvrzení si opatřete ještě PŘEDTÍM, než podepíšete smlouvu s nakladatelstvím nebo než knihu vydáte sami.

Máte všechny parametry svých obrázků v pořádku? Nebo jste právě zjistili, že pro tisk připraveny nejsou? Nebo něčemu nerozumíte a potřebujete se poradit? Napište mi.

Jiří Nosek průvodce autorů českým knižním bludištěm o blogu a mé cestě k autorskému vzdělávání

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny
Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat