Kniha v ruce za půl roku (i bez peněz)?

Existují autoři, kteří sní o vlastní knize, ale připadá jim to v jejich situaci tak finančně nedostupné, jako chtít se podívat na oběžnou dráhu. Důvodem však ve skutečnosti nejsou peníze, ale nároky, které na vydání knihy mají. Drahé to totiž vůbec být nemusí…

Co kdybych vám řekl, že svou knihu můžete klidně držet v ruce už za půl roku, a to i bez shánění peněz od sponzorů, vybírání peněz na tisk ve sbírce nebo výhry v loterii? 

Tato cesta řeší i několik dalších otázek: Zda je vaše kniha pro vydání dost dobrá, jak na ni budou reagovat čtenáři, jaký o ni bude zájem a jak si opatřit první recenze, kterými by šlo podpořit „ostrý“ start. To všechno řeší strategie zvaná „soft launch“, do češtiny volně přeložitelná jako „vydání nanečisto“.

Možná si už léta píšete do šuplíku a kdo si vaše řádky přečte, přesvědčuje vás, že je to dobré a měli byste to vydat knižně. A vy si jen povzdechnete, ať už nahlas nebo jen v duchu, že na to nemáte peníze a asi nikdy mít nebudete…  

Každý měsíc jedete nadoraz, sotva poplatíte složenky a zbyde vám tak akorát na jídlo… Své myšlenky na vydání vlastní knihy zaháníte jako nereálné a žijete víc obavami, zda to už příští měsíc nepraskne a vaše náklady na život nepřevýší vaše příjmy?  

Mám pro vás záblesk naděje. Možná jste jen nezvážili úplně všechny možnosti… Nebo vás dosud tato varianta prostě jen nenapadla: Když děláte něco poprvé, provedete to raději hned před sálem plným lidí, nebo si to chcete nejdřív vyzkoušet jen v malém kruhu přátel?  

Cesta nejmenšího odporu  

Kdybyste se chtěli dostat na olympiádu, začnete pravděpodobně v okresním přeboru. Když budete snít o dráze profesionálního fotografa, pravděpodobně si nejdříve koupíte levný foťák z druhé ruky a začnete focením kamarádů. A váš sen o vlastní kapele začíná u staré kytary po dědovi a prvorepublikového metronomu, kterého se někdo potřeboval zbavit.  

Téměř ve všech oblastech lidského života existuje nějaká cesta nejmenšího odporu. Chcete jezdit v jaguáru, ale vaše první auto bude zřejmě jen stařičká ojetina. Nemáte na cestu kolem světa, tak nejdříve prozkoumáte všechna zajímavá místa v ČR. A cesta k vlastní firmě začíná u malého živnostničení, abyste dostali do krve základní podnikatelské principy.  

Je vaším cílem vydat si vlastní knihu, nebo to hned napoprvé musí být v počtu tisíc kusů? Tím chci říci, že to, co vás omezuje, nejsou pravděpodobně vnější okolnosti, ale to, jak jste sami nastavili svou hlavu. Čím větší si stanovíte cíle, tím komplikovanější si činíte cestu k nim.  

Dnes jsou v módě poučky jako „miřte na hvězdy a možná trefíte měsíc“ nebo „myslete velkoryse“, a mají svůj velký díl pravdy, ale mířit tak vysoko se příliš neslučuje s nižším sebevědomím a denodenním stykem s realitou, která vás sráží zpět na kolena.

Neříkám, že nemáte mít vysoké cíle a snít o velkých věcech. Ale zvažte, zda právě stanovení příliš vysokého cíle není tím hlavním, co vás blokuje v jeho dosažení… To by bylo naopak kontraproduktivní, ne?

Rozměry cílů  

Tím, co z vydání vaší knihy činí zdánlivě nedostupný cíl, jsou hlavně jeho vysněné rozměry. To, že to chcete rovnou naostro a ve velkém. Jsou ale i jiné cesty. A možná dokonce chytřejší.  

Vydávat knihu poprvé totiž většinou znamená také nasekat spoustu chyb. Pokud ale přestanete spěchat a připustíte, že nemusíte mít všechno okamžitě, rozvážete si ruce a značně naroste šance, že až do toho pak půjdete naostro, vynecháte a pokazíte mnohem méně věcí.  

To, o čem mluvím, je redukce snu na mnohem menší, zato násobně uskutečnitelnější cíl. Jaká je nejmenší jednotka úspěchu, který byste pravděpodobně zvládli? Logisticky, finančně i marketingově? Je to 300 knih? Nebo 100? Nebo 20? K úvaze přichází dokonce i pouhý jeden jediný kus knihy… Pokud jste na tom opravdu špatně.  

K čemu by to bylo dobré?  

1. V první řadě – dá vám to jistotu, že váš cíl je realistický a jde pouze o měřítko, ve kterém jej uskutečníte.
      
2. Naučíte se během tohoto procesu spoustu věcí, které se vám při „ostrém“ vydání budou hodit.
    
3. Vychytáte některé chyby v knize.
    
4. Získáte první zpětnou vazbu (a recenze, které můžete při „vydání naostro“ použít) a zároveň šanci své chyby napravit při minimálních výdajích.
    
5. Budete mít šanci před ostrým vydáním vylepšit obálku, anotaci, zacílení a svou schopnost zprávu o knize dostat k lidem, což jsou základní předpoklady dobrých prodejů knihy.
     

Čím víc, tím spíš…  

Pokud míříte na pouhých 200 nebo 300 kusů, je pro vás možná tento přístup zbytečný. Nevím – ale možná ne a vlastní kniha v ruce by ve vašem případě zapříčinila, že svého cíle dosáhnete rychleji.  

Co ale vím je to, že čím více vydaných kusů je vaší cílovou metou, tím větší smysl „vydání nanečisto“ dává. A to především kvůli bodu 5, 4 a 3 – v tomto pořadí, tedy od konce. Čím větší náklad plánujete, tím víc si potřebujete být jisti, že všechno provedete správně nebo co nejlíp, aby vám kniha – ať už z jakéhokoli důvodu – nezůstala doma.  

Je totiž smutnou pravdou, že si autoři na získání dostatku vědomostí před vydáním zpravidla nenechávají dostatek času. Většinou se tak těší, až budou hotovou knihu držet v ruce, že podcení prodejní fázi a přípravu na ni.  

Svou nezanedbatelnou roli v tom hraje fakt, že míváme tendenci se vyhýbat věcem, od kterých neočekáváme, že nás budou bavit, a spíš se soustředíme na věci, které umíme nebo jsou pro nás snazší. Propagace a věci týkající se prodeje jsou v tom zřejmě na prvním místě.  

Čím vyšší náklad, tím větší také chcete mít jistotu, že v knize nezůstala nějaká chybka. Ano, text sice můžete dát několika lidem přečíst i elektronicky, aniž byste knihu fyzicky vydávali. Ale lidské oči jsou za poslední staletí zvyklé číst z papíru, a aniž byste za tím hledali cokoli tajemného, na monitoru klidně přehlédnete chyby, které vás pak na papíru přímo praští do očí.  

Možná máte korektora, na kterého spoléháte. A je pravda, že kvalitní korektor si dá tolik práce, aby v textu žádná chyba nezbyla. Ale jsme jen lidé a více očí víc vidí. Nehledě na to, že čím „čistší“ text mu dodáte, tím více se bude moci soustředit na to, co zbylo a na chyby-nechyby (věci, které nejsou vyloženými chybami, ale jejich úprava rukopisu pomůže).  A to nemluvíme o četných případech, kdy korektorovi věříte zcela neopodstatněně. Když vydáte nejdřív nanečisto, máte šanci ho odhalit včas.

Vydání nanečisto  

Co myslím vydáním nanečisto? Zkušební výrobu 1–20 kousků, které můžete dát přečíst beta-čtenářům.  

Podle tohoto e-booku si připravíte tiskové podklady sami, ve Wordu nebo OpenOffice. U tak malé série příliš nezáleží na tom, že bude mít sazba pravděpodobně začátečnické nedostatky. Z nich vygenerujete („vytisknete“) podklady – tiskové PDF pro tiskárnu. Použít k tomu můžete „tiskárnu“ ClawPDF, která umí připravit soubor podle standardu PDF-X. Ofsetové tiskárně by to nestačilo, ty chtějí PDF/X-1a:2001, ale třeba digitální tiskárna Powerprint mi potvrdila, že je pro ni akceptovatelný.

Budete-li vyrábět od jednoho do tří kusů, nepotřebujete ani vytvářet PDF podle standardu – jak se dočtete v e-booku, stačí obyčejné PDF poslat do CopyGeneral k vyřazení stránek (aby šly správně za sebou) a ty pak odnést do knihařství. Odpadne vám tím nutnost vytvářet „obrázkovou“ obálku v MS Publisheru.  

Po beta-čtenářích chtějte, aby si psali cokoli, co je při čtení napadne, a když najdou chybu, ať ji klidně vyznačí přímo do knihy. Má-li jeden exemplář projít více rukama, ať vyznačují tužkou – chyby si pak někam poznačíte a v knize je vygumujete, aby nerušily a nenaváděly dalšího čtenáře.  

Při vydání nanečisto samozřejmě knihu nespatří čtenářská veřejnost, takže NEbudete potřebovat distribuci, ISBN ani atraktivní obálku. Tu můžete otestovat pouze ve formě digitálních obrázků – vytvořit čtyři různé návrhy, sesadit je do jednoho obrázku, označit čísly nebo písmeny a nechat lidi vybrat nejatraktivnější z nich, třeba ve skupině na Facebooku.  

Máte pocit, že to právě u vás není dobrý nápad? Proč? Napište mi do komentářů pod článkem!

Jiří Nosek průvodce autorů českým knižním bludištěm o blogu a mé cestě k autorskému vzdělávání

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny
Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat