Peníze na knihu nemusí být vaše

Jak vydání knihy financovat z cizích zdrojů?

Pokaždé, když narazíte na nabídku vydání své knihy, napadne vás „nojo, ale kde na to mám sakra vzít“? Věřte mi, že zdaleka nejste první. A také byste nebyli zdaleka první, kdo si na tuhle otázku odpověděl „kdekoli, hlavně ne v mé peněžence“. Úspory totiž nejsou zdaleka jediná možnost, jak vydání knihy financovat.
Ne, vážně to nemusíte zaplatit ze svého. Ale rozhodně to nebude zadarmo. Zaplatíte totiž svým časem, energií, přemýšlením, a pravděpodobně i vystoupením z komfortní zóny. A to není pro každého… Vydání knihy ale také ne.

Sponzorství

První možností je, že si seženete sponzora. Pokud se domníváte, že když nemáte přebytky vy, nemá je nikdo, jste na velkém omylu. Vždycky byli, jsou a budou lidé (nebo firmy), které mají peněz dostatek. Za téměř JAKÝCHKOLI okolností. Často naopak hledají, kam by je investovali – protože investované peníze není třeba danit, a každý podnikatel ví, že stát je věčně hladový bobtnající otesánek, který nemá nikdy dost. Dokonce jsou i bohatí soukromníci, kteří vám dají balík peněz prostě jen proto, že vás mají rádi a chtějí vás podpořit. To není můj výmysl, ale osobní zkušenost – náš rodinný známý přispěl tenkrát nejen opakovaně mámě na knihu, ale (jeho iniciativa) dokonce i na jednu z našich cest po JV Asii.

O sponzorech najdete kapitolu v mé knize, a najdete ji také ve článku, kde se o to, jak našli sponzory, podělili autoři, kteří vydali knihu u mě. Dozvíte se, že máte-li kolem své příznivce, dokonce svého sponzora ani nemusíte znát…

Neznamená to, že je to jednoduché (ale pokud jste klikaři, může být): Musíte vymyslet, jak potenciální sponzory oslovit tak, abyste si přitom připadali jako někdo, kdo má co nabídnout; udělat si seznam kandidátů; a nakonec udělat to, kvůli čemu spousta lidí raději našetří a cáluje vydání z vlastní kapsy: oslovit je. A také nenechat se demoralizovat prvním či druhým odmítnutím a být odhodlán to dovést do zdárného konce.

Známí. Nejsnazší cesta je najít někoho, kdo má na vydání vaší knihy zájem. Pokud píšete knihu o cyklistice, vzpomeňte si nejdřív na lidi, se kterými jste jezdili v jedné partě nebo oddílu a byli do věci oba nadšení. Pokud je to o rybářství, tak na kamarády, se kterými jste proseděli hodiny u vody. Atakdál. Nemá někdo z nich firmu? Mohl by si dar odečíst z daní. Je ve firmě zaměstnán, ale vysoko postaven? Mohl by přesvědčit svého šéfa. Vždy nabízejte něco na oplátku. Ideální je k tomu reklama v knize, která se nejčastěji dává na vnitřní strany vnějších desek – samozřejmě, jste-li k tomu ochotni. Říkám upřímně, já jsem to udělal jednou, napoprvé, a pak už ne (pokud nepočítám

Firmy z oboru. Tady je téma zcela klíčové. Píšete o rekonstrukci chalupy? Pak máte široké pole: stavaři, výroba a výměna oken, firmy na úpravy zahrad, izolace budov… Cestopis? Pak hledejte cestovní kanceláře, výrobce průvodců, firmy specializující se na danou oblast. Je to román žánru sci-fi nebo fantasy? To už je složitější, ale ne ztracené. Tady bude lepší zjistit, kdo z těch, kteří s vámi tento zájem sdílí, podniká a hodila by se mu reklama. Nenajdete ho? Pak jste možná kandidát na veřejnou sbírku.

• Nejdřív se zamyslete, ve kterém rybníce budete lovit. Do značné míry to určuje téma vaší knihy.
• Sestavte si seznam kandidátů.
  Každého kandidáta si prolustrujte online: Web, sociální sítě, koho a jak podporuje. Co mu můžete nabídnout vy? Každému z nich ušijte nabídku na míru.
• Pak se obrňte trpělivostí a začněte je oslovovat. Nevyjde první a druhý? Zkuste dalšího. Až budete u pátého klesat na mysli, vzpomeňte si na vytrvalost Jacka Londona. Snad vám to dodá sílu. Dotáhněte to do konce, uspějí vždy ne ti nejlepší, ale ti nejhouževnatější. Z našich autorů má své sponzory asi každý pátý. Funguje to – ale pouze když se odmítnete vzdát. To je totiž obecně asi nejčastější příčina selhání – nedostatek vytrvalosti.

Veřejná sbírka

Možná vaše kniha není nijak odborná, nebo se vám prostě sponzora sehnat nepodařilo. Ještě pořád jsou tu ale lidé, které baví to samé, co vás. A také lidé, které můžete přesvědčit, že to, o co se snažíte, má smysl.

Na českém internetu je několik serverů, které se zabývají pouze crowdfundingem – sbírkami. Někde je doba sbírky omezena časem, jinde si konec kampaně můžete nastavit. Srovnání sbírkových platforem naleznete v tomto článku.

Sbírka předpokládá, že budete aktivní – že svůj projekt připravíte, budete třeba psát blog, pracovat na sociálních sítích a využijete všechny své „zdroje“. Velmi silným nástrojem je video. Návod, jak ho natočit, i s připraveným promptem, díky kterému získáte atraktivní scénář, najdete zde.

Některé projekty vybraly cílovou částku už za první týden a než skončily, přesáhly ji i téměř dvojnásobně. Jiné vůbec neuspěly. Je to pro vás být i test, jak velký potenciál vaše kniha má, kolik lidí by zajímala a jak ji umíte prodat.

Ve sbírce už vybírala Mňága a žďorp, Lenka Dusilová, Divadlo Jatka 78, Projekt Trabantem napříč Tichomořím nebo třeba Jan Švankmajer. FAKT to není žádné žebrání. Je to předprodej. A také důkaz, že to, co chcete přivést na svět, má smysl vyrobit.

Já jsem svou první sbírku na knihu uskutečnil na jaře 2015. Jak jsem se na ni připravoval, co všechno jsem se musel naučit, jaké jsem v ní udělal největší chyby, kdy mi docházela šťáva a jak to nakonec celé dopadlo, jsem pro vás popsal v sérii tří článků. Ale od té doby na toto téma vznikly i články další:

3 autorky o vybírání na knihu ve sbírce
O sbírkách a crowdfundingu upřímně
a Srovnání sbírkových platforem: Kde je to nejvýhodnější?.

A pokud neuspějete – vůbec nic se neděje. Knihu máte pořád připravenou k vydání a můžete to zase zkusit jinak… Třeba svou kampaň líp promyslet, do knihy můžete přidat zajímavé téma navíc a zkusit to za čas na jiném serveru.

Stále nic? A co slevit?

Ať už jste to zkusili, nepovedlo se a už nemáte energii to dál zkoušet, nebo jste tak extrémně stydliví, že nemáte odvahu to zkusit vůbec: děsí-li vás částka, kterou budete na vydání potřebovat, co kdybyste to zkusili jinak a (pro začátek) slevili ze svých požadavků?

Kdo má vysoké ambice (vydat knihy ve vyšším nákladu), ale nemá na to finančně, a ani psychicky na to, aby peníze sehnal jinde, měl by se předně zamyslet, o co mu vlastně jde: Jaký nejmenší počet vydaných knih by vás uspokojil?

To neznamená, že to musí být definitivní a 1000 ks se vám nakonec smrskne na 100. Kdy bude konec, to stále určujete vy. Ale můžete začít tzv. „soft launchem“: Tím, že vydáte třeba jen 10 ks, ty dáte přečíst betačtenářům, vylepšíte text a nasbíráte prvních 10 recenzí. Čas můžete využít k pořádné přípravě: Postavit si web, dobře ho otextovat a optimalizovat pro vyhledávače, natočit videotrajler, pořádně promyslet a vyladit řetěz zájmu. A když neseženete peníze na 1000 ks, můžete vydat 300 a vyšechny prodat přímo, aby se vám vrátily náklady.

Nemít peníze není důvod svůj sen o vydání knihy opustit. Sežeňte je jinde nebo změňte parametry snu. Ten kdo chce, cestu si nakonec najde. A kdo se jen chce vymlouvat… hodně štěstí, protože to vám knihu nevydá a uznání nepřinese.

A co vy? Chcete na svou knihu sehnat cizí peníze, nebo ji zainvestujete ze svého? A připravujete vydání s cílem získat zpět náklady, nebo si plníte sen a počítáte zkrátka s tím, že to bude něco stát? Napište mi do komentáře pod článkem!

Jiří Nosek průvodce autorů českým knižním bludištěm o blogu a mé cestě k autorskému vzdělávání

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny
Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat