7 největších chyb autorů vydávajících vlastním nákladem

Knižní trhy ve světě se velmi liší. Chyby ale dělají sebevydávající autoři po celém světě téměř stejné. Sedm nejhorších, které vypíchla ve svém blogu profesionální (a vlastním nákladem vydávající) americká spisovatelka Joanna Penn klidně podepíšu.
Chyby jsem pouze lehce přizpůsobil pro ČR a jejich popis přepsal po svém.

Joanna Penn je v USA jednou z nejznámějších autorek vydávajících vlastním nákladem, a to jak fiction (33 knih), tak v oblasti autorského vzdělávání (15 knih). Je také autorkou několika kurzů, píše blog a točí podcast. A právě z jejího blogu pochází jeden z mála článků, kde se přímo na komoru trefila i do českých čtenářů, protože vystihla to skutečně klíčové.

7 Worst Mistakes Indie Authors Make
by Joanna Penn

7-worst-mistakes-indie-authors-make-by-joanna-penn

1. Nevěnujete dostatek času poznávání sebe,
své knihy a svého publika

(Not spending enough time learning about you, your book and your audience)

Ať už prodáváte cokoli, vždycky budou lidé, kteří po tom skočí a lidé, kteří nekoupí nikdy. Abyste ale dokázali říct, u koho máte největší šanci, že projeví zájem a komu – v tomto případě knihu – nebudete muset nutit, musíte nejdřív vědět, co je na ní unikátního a jakému druhu lidí nejvíce pomůže nebo pro ně bude mít největší přínos.

Proto je potřeba nejdříve své dílko analyzovat a pochopit, v čem ten přínos spočívá. To, že jste ho napsali, ani zdaleka neznamená, že to víte.

Nevěnovat této fázi dostatek času v důsledku znamená, že nebudete vědět, jak svou knihu správně komunikovat směrem k cílovce, aby na to slyšeli a kupovali. Bez toho se budete doma ještě dlouhá léta dívat na hromadu knih.

Je to zkrátka naprostý základ: vědět, na co mám lék, abych dokázal odhadnout, kde hledat své „pacienty“. A dokázal k nim mluvit slovy, na která uslyší.

Víte, kdo je vaše cílová skupina? Máte jasno v žánru? Máte zmapovanou konkurenci doma i v zahraničí? Víte, proč si lidé vaši knihu kupují a co je na ní nejvíc baví?

Čím hlouběji se do marketingu ponořuji, tím lépe chápu, jak je znalost cílového zákazníka pro prodej klíčová. Díky ní vím, co dát na obálku, jaká vypíchnout slova i na co uslyší v anotaci. A kde hledat svého gatekeepera, což je páka jako hrom.

Když nevíte vy, proč by si konkrétně měli knihu koupit, jak to mají vědět oni, kteří neznají její obsah? A pokud je neznáte, jak je chcete najít, abyste jim o své knize řekli?

2. Text má začátečnické nedostatky nebo je špatně opraven

(Not getting a professional editor)

Někdy za to autor může, někdy ne…

Když dopíšete knihu a hned s ní poběžíte do vydavatelství, abyste ji už už viděli na pultech, budete si za to moci sami.

Ale ani když si dáte práci – necháte text odležet a pak se budete měsíce trápit s autorskými opravami – nemáte zaručen slušný výsledek, jinými slovy že text bude připraven ke zveřejnění.

Je to smutné, ale drtivá většina korektorů v ČR stojí za starou belu. Je to zkušenost z pouhých 250 vydaných knih, ale když jsem se naštval a spolu s naší nejlepší korektorkou vytvořil test, který by prověřil jejich profesionalitu, výsledky hovoří za vše: 3/4 korektorů to nedaly a testem neprošly.

Tu úspěšnou 1/4 najdete na adrese proverenykorektor.cz.

3. Amatérská obálka

(Not getting professional book cover design)

Obálka je tím prvním, co potenciální čtenář vidí a zaujmout prostě MUSÍ, jinak je všechno ostatní, s čím jste si dali práci, na pendrek.

Obálka předává poselství knihy jako první v řadě spolu s názvem.

Říkáte-li si, že většinu času stejně obálka není vidět, protože knihkupci ji (možná) vystaví jen nakrátko, dlíte ve starém světě a zapomínáte, že 98 % času, kdy je vaše obálka vidět, se odehraje na internetu. Kromě toho kam soustředit většinu svých sil to znamená, že by měl váš motiv na obálce měl zaujmout, i když bude jen ve formě čtyřcentimetrového náhledu na netu.

Že by mě měl zaujmout znamená, že má k cílovce promlouvat jasně, stručně a nejlépe podprahově, aby nad tím čtenář vůbec nemusel přemýšlet a na první dobrou poznal, že je to něco pro něj.

Autoři, kteří si vysní obálku a přemýšlí přitom jen nad tím, co se líbí jim, si zadělávají na problém. I když vám to může znít drsně, tak na tom, co se líbí vám, příliš nezáleží. Vy nejste těmi, kdo by měl vytáhnout peněženku a zaplatit.

Na skvělou obálku nepotřebujete spoustu peněz. Potřebujete pouze dobrý nápad. Jeho ztvárnění už může stát pakatel a přesto bude bezvadně fungovat.

4. Poslání do výroby bez zajištění distribuce

(Doing a print run without having a distribution deal)

O tom jsem psal už mnohokrát: Chcete-li vidět svou knihu na knižních pultech a ve velkých e-shopech, je potřeba si služby distributora zajistit včas, tedy předtím, než knihu vyrobíte. Jinak si sami rozdáte Černého Petra.

Neznám nikoho, kdo by vám vzal do distribuce již vyrobenou knihu: Nemá jeho ISBN a čárový kód a neměl dohled nad výrobou ani obálkou a aby se mu to vyplatilo, musel by shrábnout většinu vašeho zisku. Kdo mé články čtete delší dobu, již to znáte: Česká kniha je kost, na které není dost masa pro celou smečku psů.

Zatímco tradiční nakladatelství by se bez distribuce neobešla, některá zakázková vydavatelství s nimi smlouvy nemají a nabízí místo toho prodej SMSkami do vlastní sítě a podobně, což jsou způsoby, které distribuci rozhodně suplovat nemohou.

Jiná věc je, pokud se rozhodnete prodávat jen napřímo (protože přitom je váš zisk násobně vyšší), pak byste distribuci nepotřebovali.

5. Placení za služby, které byste s trochou vzdělání zvládli sami

(Paying way too much for services you can do yourself with a little education)

Tohle je jediný bod, který hned nesedí na české autory jako ulitý: V Čechách si totiž ještě autoři nezvykli do své knihy investovat víc, než kolik je stojí samotná výroba – sazba a tisk.

Ale přeformulujeme-li to na „Neplaťte víc, než je nutné“, už jsme doma.

Například jedna celkem známá česká platforma užívá systém, kdy si poskládáte tým lidí, ze součtu cen jejich práce vyjde koncová cena a tu pak autoři vybírají crowdfundingem.

Čert je v tom, že složená částka mnoha jednotlivců vychází často mnohem dráž, než kdybyste se obrátili na někoho, kdo zvládne vícero prací najednou. Ano, autor sice danou částku vybírá (nejde z jeho kapsy), ale ta je 2x až 3x vyšší, než by bylo nutné, a i tu poloviční by mohl vybrat někde na startéru. Jen by to nebylo pod jednou střechou s vydavatelstvím.

Další věcí je korektor. Pokud byste nabyli přesvědčení, že když si někdo za tu samou práci řekne 2x víc, asi je fakt dobrý, nemůžete se mýlit víc:

Co se podle toho pozná, je smysl pro marketing a vysoké sebevědomí, nic víc. Opravdoví (a ti nejlepší) korektoři jsou srdcaři a často jsou tak zabráni do své práce, že něco jako cenotvorba jde úplně mimo ně a cenu zvyšují jen z nutnosti, když zjistí, že všechno zase podražilo. Často tedy jen dohánějí systémovou zlodějnu zvanou inflace (která vzniká penězokazectvím – „zvyšováním objemu peněžní zásoby“ alias kvantitativním uvolňováním, svádí se pak na všechno možné a celý svět to baští jako nezbytné, protože to málokdo chápe). Ale to jsem trochu odbočil…

6. Úplná absence propagace knihy nebo upínání se k jednomu způsobu

(Doing no marketing at all, or getting shiny object syndrome)

Už se svou knihou v myšlenkách žijete možná dva nebo tři roky, takže vám to může připadat divné… ale svět o vaší knize neví. Vážně. Neřeknete-li mu o ní vy, nedozví se to. A žádné prodeje ani čtenáři nebudou.

Když vydáváte vlastním nákladem, je to vaše investice a je pouze na vás, zda z toho uděláte jednu z nejlepších investic vašeho života, nebo jestli ji zazdíte. Pokud to druhé, bude vás příštích pár let strašit hromada knih ve sklepě a nakonec je možná raději rozdáte.

Kniha totiž také stárne a má své momenty, kdy je její potenciál největší.

Je to jako u lidí, ale nahuštěné do mnohem kratší doby. Nejvíc se dokážete naučit jako dítě, pak váš učební potenciál klesá a dá to násobně víc práce. Nejlepší fyzické výkony zřejmě budete podávat kolem dvacítky a nejvíc vydělávat po padesátce. Tou dobou už ale asi neuděláte 50 shybů (možná ani jeden).

Stejně tak má své hybné momenty kniha, ale jeden je hlavní – a nedá se nijak dohnat: Okamžik vydání. Chcete-li pro ni úspěch, makejte nejvíc půl roku před vydáním a pečlivě se připravte. Díky tomu ji můžete do světa vystřelit jako z praku. Cokoli budete dohánět až později a postupně, bude mít mnohem menší účinnost.

Na internetu je snadné nechat se přesvědčit, že je něco zázračným řešením, které vás vyseká a zvýší vaše prodeje. Většinou to ale takhle jednoduše nefunguje a je potřeba výsledky svých akcí měřit. Jinak se vám může stát, že se upnete k jedinému řešení, odignorujete ta ostatní a nakonec zjistíte, že zázračné řešení nefunguje.

Ale to už bude pozdě ten zbytek dohnat.

7. Zůstat u jediné knihy

(Focusing everything into one book)

Je to logické: Napíšete-li pouze jednu knihu, budete mít všechny čtenáře jen „na jedno použití“. Jakmile nakoupí, už vám k ničemu nebudou. Jen zcela mizivé procento bude tak nadšené, že knihu koupí i podruhé, nejspíš jako dárek pro někoho.

Chcete-li zaznamenat úspěch jako autor, jedna kniha je málo. Je potřeba svou pozici coby autora v hlavě čtenáře upevnit, využít jeho přízně a být schopen mu nabídnout pokračování nebo další knihu.

K tomu celkem není co dodat. Snad jen že pokud chcete, aby to fungovalo, musí být obě knihy v podobném žánru či na podobné téma. Jinak by se změnila vaše cílová skupina a začínáte od nuly.

Které z těchto chyb děláte, nebo jste se chystali udělat? Přiznejte se v komentářích pod článkem!

Chcete získat kompletní přehled za dva týdny bez nekonečného slepování střípků informací? Přidejte se k těm, kdo už objevili průvodce Vydej si vlastní KNIHU.

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny
Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat

Hledáte nakladatelství s nejlepšími podmínkami? Co třeba KLIKA?

Přehled všech článků blogu

Podobné články