11 knih dokazujících, že samovydávání může být skvělý začátek

Odmítnutí nakladatelem o ničem nevypovídá 2.

Vydání vlastním nákladem stálo na počátku mnoha úspěšných autorských příběhů. Máte-li pocit, že je trochu potupa, když vás nakladatelství odmítnou a jste nuceni si knihu vydat sami, vězte, že to není definitivní. Může to být i počátek úspěchu nebo dokonce ve vybraných případech i celoživotní spisovatelské dráhy.

Odmítnutí nakladatelem o ničem nevypovídá 1.

Berte, co je (nultá kniha)

Má matka, Věra Nosková, snila o spisovatelské dráze odjakživa. Většinu života ale prožila za komunismu, takže o tom skutečně mohla jen snít. Po revoluci se dostala k novinařině, což byla velká škola psaní, ale na psaní knihy zase díky tomu nezbýval čas.

Psát začala až v pozdním věku 56 let.

Protože nenašla vydavatele, první knihu Bereme, co je si vydala sama. A protože byla výjimečně dobrá, všiml si jí Alexander Tomský a nakladatelství Abonent ND a knihu vydali znovu pod vlastní taktovkou. Také ji přihlásili do soutěže Magnesia Litera – a kniha byla na tuto cenu skutečně nominována. Přestože nevyhrála, už samotná nominace byl velký úspěch a knize se dostalo zasloužené pozornosti.

Úspěch první knihy byl zlomový a přestože nakladatelství Abonent časem zkrachovalo a máma si už všechny další knihy vydala sama, stačilo to jako startér doživotní spisovatelské kariéry. Ostatně, hubené honoráře od nakladatelství by jí asi dlouhodobé ekonomické přežití nezajistily, zatímco přímý prodej na pokrytí životních potřeb stačil, mj. i proto, že máma je po mé prababičce šetrná a umí hospodařit.

Knih, které si autor musel nejdříve vydat sám, aby si ho svět všiml, je mnoho. Neberte to jako příkoří, ale jako test, jestli to myslíte vážně, nebo to jen tak zkoušíte. Kdo má spalující touhu psát a obohatit svět svými řádky, neustane a cestu najde. To hlavní jsou přitom víra a touha. Nelze totiž v čemkoli uspět, nevěříte-li zároveň, že je to možné, a touha je motor, který vám nedovolí to vzdát.

Tohle o tom ve svém článku pro ElectricLit napsal Brianne Alphonso:

Nikdo nemá rád, když mu někdo řekne „ne“. Ať už je to dítě žádající o sušenku nebo člověk rozdávající letáky na ulici, odmítnutí bolí. Ale pokud jste spisovatel, je to také součást práce. Dostat se k vydání knihy je těžké, a i úspěšní spisovatelé byli často dlouhou dobu opakovaně odmítáni, než se něco podařilo.

Vydávání vlastním nákladem existuje stejně dlouho jako tradiční vydávání (v ČR až od pádu komunismu – pozn. JN), a současná digitální doba učinila distribuci nezávislé literatury přístupnější než kdy dříve. Samozřejmě, někteří by mohli namítnout, že i když je možné vydat dílo samostatně, nepřinese to spisovateli nic jiného než dluhy. Služby tisku na vyžádání vyžadují obrovské investice z vlastní kapsy a online možnosti jako Amazon jsou tak zaplavené levnými romány, že je ani algoritmy nedokážou roztřídit. Výsledky pokusu o samovydání knihy jsou často v nejlepším případě neuspokojivé.

Zde je má odpověď všem odpůrcům vydávání vlastním nákladem: samovydávání může být náročné, ale jako alternativa k tradičnímu vydávání je přesně tím, co potřebujeme, abychom dali slabým hlasům šanci zaznít hlasitěji. Mnoho velkých jmen, která dnes známe, začínalo právě tímto způsobem. Jsou důkazem, že cesta samovydávání může vést k větším věcem v budoucnu.

Ještě jsem to já
(Still Alice)

Lisa Genova

Lisa Genova, bestsellerová autorka New York Times a neurovědkyně k tomu, nastartovala svou spisovatelskou kariéru knihou Ještě jsem to já v roce 2007. Vydala ji sama pomocí služby iUniverse poskytující tisk na vyžádání, prodávala kopie ze zavazadlového prostoru svého auta asi dva roky, spolu s diskusními průvodci na podporu lidí s Alzheimerovou chorobou a jejich pečovatelů. To bylo velkou hybnou silou při zahájení rozhovorů o lepším pochopení této nemoci.

Po převzetí vydavatelstvím Simon & Schuster má samotná kniha Ještě jsem to já již přes 2,6 milionu výtisků ve více než 30 jazycích. Následná díla Genovy nebyla o nic méně chvályhodná, získala několik mezinárodních cen a čestný titul.

Dědička
(Switched)

Amanda Hocking

Amanda Hocking je bezpochyby hvězdou samovydávání. Příběh jejího úspěchu začal velmi známým vzorcem, kdy řada agentů a vydavatelů rukopis, na kterém pracovala více než rok, odmítla.

Byla to její první kniha a nechtěla se vzdát, takže se rozhodla pro vydání vlastním nákladem. Dědička vstoupila na trh právě ve správný čas s příběhem, který New York Times popsaly jako „The Princess Diaries meets Twilight.“

Té knihy, kterou nikdo nechtěl vydat, se ve formě trilogie prodal více než milion digitálních kopií, a vysoká poptávka přivedla Hocking k tradičnímu vydávání s nakladatelstvími St. Martin’s a Macmillan.

No Thanks

E.E. Cummings

Edward Estlin Cummings byl zvláštní spisovatel. Nejznámějším byl pro svůj experimentální, avantgardní styl. Jeho poezie rozbíjela klišé psaní o přírodě, lásce a romantických impulzech tím, že zkreslovala samotný jazyk. Interpunkce šla stranou a pravopis a mezery byly otevřené subjektivní interpretaci (to si nedokážu ani představit – pozn. JN). Výsledkem byl dynamický styl, jaký dosud nikdo neviděl, ale ať už kvůli jeho experimentálnímu stylu nebo kvůli politickým názorům, které byly vnímány jako protilevicové, mnoho nakladavatelů jej raději ignorovalo.

I když byly kritické recenze obecně v jeho prospěch a některé jeho odvážnější verše se postaraly téměř o masový skandál, Cummings byl nucen spoléhat se na vlastní zdroje (a zdroje své matky), aby některé své práce vydal.

Naštěstí, částečně díky své vlastní houževnatosti, Cummings nakonec zaslouženou slávu získal.

Marťan
(The Martian)

Andy Weir

Marťan se z jednoduchého vedlejšího blogu stal bestsellerem a nakonec hollywoodským trhákem s Mattem Damonem v hlavní roli, což zní téměř více jako fikce než samotná kniha.

Weir byl vědecký nadšenec, následovaný oddanými vědeckými fanoušky. Kapitolu po kapitole zveřejňoval příběh o muži uvězněném na Marsu, ale byla to mimořádná detailnost a realismus Marťana, které pozornost sci-fi fanoušků a milovníků literatury přitahovaly.

Protože se lidem příběh líbil, Weir se rozhodl zkompilovat kapitoly a prodat je na Amazonu za pouhých 0,99 USD. Blog byl zdarma, takže to nechtěl s cenou přehánět. Nečekal, že kniha přímo exploduje.

Marťan se dostal na vrchol seznamu bestsellerů New York Times jak v pevné vazbě, tak v brožované podobě, a do roku 2013 byla prodána tisková a filmová práva, což z Weira udělalo celkem bohatého bloggera.

Padesát odstínů šedi
(Fifty Shades of Grey)

E.L. James

Když už je řeč o internetových senzacích, bylo by opomenutím nechat mimo seznam samovydávaných knih tento slavný titul. Bez ohledu na kritické přijetí, literární hodnotu a sociální důsledky trilogie Fifty Shades, nelze popřít její raketový vzestup ke slávě.

Ale Padesát odstínů nemělo tento název od počátku. Původně se román jmenoval Master of the Universe, a byla to velmi oblíbená fanfikce na Twilight, která byla později odstraněna z webu Fanfiction kvůli sexuálnímu obsahu.

Po vyhození se James rozhodla příběh znovu zveřejnit jako originální dílo na svém vlastním webu. Edward se stal Christianem Greyem, Bella se stala Anastasií Steele a bez vazeb na Twilight byla již populární série k dispozici nakladatelům. Tak se z fanfikce stala kontroverzní trilogie, kterou zná celý svět.

A Naked Singularity

Sergio De La Pava

Sergio De La Pava potřeboval 688 stran, aby osvětlil beznaděj amerického trestního systému. Jako veřejný obhájce v Manhattanu vtěsnával svůj čas na psaní do ranních cest do práce a přestávek mezi soudními zasedáními, čímž vytvořil masivní lament nad pokrytectvím, nespravedlností a zničením smyslu pro osobnost.

Když byl epos konečně dokončen, De La Pava narazil na zeď. Rukopis byl příliš rozsáhlý. Příliš složitý. Příliš politický. Nikdo ho nechtěl vydat. Sergio De La Pava byl připraven to vzdát, ale (jeho žena?) Susanna vzala věci do vlastních rukou.

Po neslavném vydání sta kopií vlastním nákladem, které prodali několika přátelům, měla Susanna alespoň pár kopií, které poslala na recenze. Nakonec se jim podařilo zaujmout. Příběh se odvíjel, jak byste očekávali: University of Chicago knihu vytiskla, De La Pava získával jednu cenu za druhou a všichni nakladatelé, kteří ho v minulosti odmítli, mohli jen sklopit hlavy.

The Wake

Paul Kingsnorth

I když Kingsnorth technicky nevydal The Wake sám, je příkladem toho, jak využít nové, netradiční metody vydávání jako flexibilní alternativu pro experimentální knihy. The Wake byla napsána v jazyce, který neexistuje, a Kingsnorth pochyboval, že by našel nakladatele, který by to přehlédl.

Strávil roky vytvářením kompromisu mezi staroangličtinou a dnešní mluvou pro svůj historický román a byl plně připraven projít si procesem vydání sám, kdyby musel. Naštěstí nemusel. Zasáhl crowdfundingový vydavatel jménem Unbound.

Stejně jako na Kickstarteru, Unbound spustil The Wake jako projekt, který umožnil nadějným čtenářům přislíbit svou podporu Kingsnorthovu dílu. Román překročil svůj cíl s přibližně 400 předplatiteli, což bylo více než dost na to, aby byl vydán (s velkým ohlasem).

Double Persephone

Margaret Atwood

Margaret Atwood je nyní velkou dámou kanadské literatury, která by pravděpodobně dostala šestimístnou zálohu i za svůj nákupní seznam, ale vraťme se do roku 1961 a k malé sbírce poezie nazvané Double Persephone.

Atwoodina první publikovaná práce a nakonec vítězka Medaile E.J. Pratta začínala s pouhými 220 výtisky, které Atwoodová sama vytiskla na plochém lisu a obal navrhla pomocí linorytů. Ačkoli obsahovala pouze sedm básní, kniha Atwoodové byla okamžitým úspěchem. S pečlivým zaměřením na témata protikladů a utrpení žen, její pozdější spekulativní romány jako Příběh služebnice jen dále upevnily její pověst feministické autorky.

The Rozabal Line

Ashwin Sanghi

Jeden z nejprodávanějších autorů anglické beletrie v Indii, Sanghi, je nejvíce známý svými kriminálními thrillery, z nichž jeden získal první místo v Indii, dostal se do Top 10 britského Sunday Times a též na seznam bestsellerů New York Times. Nicméně, téměř deset let před touto slávou přišla kniha The Rozabal Line.

Napsaná během práce na plný úvazek a dokončená až po dvou letech intenzivního vylepšování, měla The Rozabal Line odstartovat Sanghiho spisovatelskou kariéru. Místo toho byla odmítnuta agenty a nakladateli 47krát.

Bez dalších možností se Sanghi, stejně jako mnozí před ním, obrátil na samovydávání. V roce 2007 rozeslal nakladatelstvím knihu pod pseudonymem Shawn Haigins.

Do roku 2008 si „indie“ knihy všimlo vydavatelství Tata-Westland a indický nakladatel, kteří v ní spatřili skvost čekající na zaslouženou pozornost.

Chatrč: Kde se tragédie střetává s věčností
(The Shack)

William P. Young

Tento muž neměl v úmyslu vytvořit bestseller podle Times; chtěl jen napsat zajímavý příběh, který by mohl dát svým dětem k Vánocům. V prvním tisku vyrobil pouze 15 kopií, které rozdal rodině a přátelům. Byli to právě přátelé, kteří ho povzbudili, aby knihu vylepšil a vydal ji oficiálně.

Společně upravili rukopis a poslali ho různým nakladatelům, ale po 26 odmítnutích si uvědomili, že jediný způsob, jak něčeho dosáhnout, je udělat to sami. V roce 2007 Young spolupracoval s Waynem Jacobsenem, Bradem Cummingsem a Bobbym Downesem na založení Windblown Media a vydání jejich jediného titulu, The Shack. S minimálním marketingem kromě ústního podání, téměř žádným financováním a tuctem maximálně vyčerpaných kreditních karet jejich malý vydavatelský dům podpořil knihu během jejího vzestupu na první místo seznamu bestsellerů Times v kategorii brožovaných knih.

Nyní má Young pod svým jménem několik titulů, které zkoumají otázky teologie a náboženství.

Eragon

Christopher Paolini

Paolini, domácí školák se zálibou ve fantasy, začal svou sérii Inheritance Cycle jen pro zábavu. Snažil se co nejlépe „nažít“ si svůj příběh tím, že se učil stopovat zvířata, lukostřelbě, dovednostem přežití a výrobě zbraní, a cokoli se nemohl naučit prakticky, nastudoval a pak zahrnul do svého psaní.

Eragon se zrodil z hlavy patnáctiletého chlapce a po třech letech oprav měl Paolini krabice plné čerstvě vytištěných knih, které nabízel po knihovnách a školách. S veškerou prací, kterou Paolini vložil do propagace, a také vzhledem k pozitivnímu přijetí knihy, nebylo divu, že zasáhlo nakladatelství Knopf Books for Young Readers.

Prodeje mluví samy za sebe, s více než 20 miliony prodaných kopií do května 2011. Paolini v současnosti drží neotřesitelnou pozici v Guinnessově knize rekordů jako „Nejmladší autor bestsellerové knižní série.“

Děkuji Brianne Alphonsovi, že tyto inspirativní příběhy nezdolnosti zmapoval a umožnil mi je předat dál – vám. Nikdy neberte vydání vlastním nákladem jako svou porážku nebo něco méněcenného. To je pouze ve vaší hlavě. Spíš se zdravě namíchněte a pusťte se do toho sami. Nebo za to vaše kniha nestojí? Vydat knihu dokonce můžete i nanečisto, prohnat ji betačtením a sehnat haldu skvělých recenzí, s čímž bude vaše nabídka rukopisu vnímána úplně jinak. Můžete na ni vybrat nebo si sehnat sponzory, takže vás to ani nemusí nic stát.

Chcete získat kompletní přehled za dva týdny bez nekonečného slepování střípků informací? Přidejte se k těm, kdo už objevili průvodce Vydej si vlastní KNIHU (aktualizované vydání 2024).