Skrytý skřet prodejnosti – šířka hřbetu knihy

Bude vaše kniha poctivý román, nebo útlá brožurka? Půjde vůbec vyrobit? A bude pak prodejná za takovou cenu, aby se vám zaplatily náklady na výrobu?

Většina autorů tyto otázky neřeší. Ale tím byste si mohli přivodit pár nepříjemností.

Například naplánujete vydání na vánoční trh a pak v říjnu zjistíte, že byste potřebovali jednou tolik stránek připsat, aby se kniha dala vyrobit, nebo rukopis seškrtat na polovinu, aby nebyla příliš tlustá. V takovém případě budete asi muset vydání odložit, nebo jednat extrémně rychle a ve stresu, což se projeví na kvalitě knihy. Pokud se tomu chcete vyhnout, udělejte si odhad už dnes!

Toto je opět jeden z článků inspirovaných problémy z praxe. Za poslední měsíc se mi ozvali dva zájemci o vydání knihy ve tvrdé vazbě, kteří měli stran příliš málo na to, aby šla vůbec vyrobit, a další dva, jejichž kniha při odhadu vyšla na 600 a dokonce 900 stran, což je na autorskou prvotinu opravdu hodně. Kniha má pak vysoké výrobní náklady, takže aby autor na prodej nedoplácel, musí stanovit vysokou DPC. Velmi tlustá kniha neznámého autora za vysokou cenu se nejspíš bude špatně prodávat.

Jak široký hřbet chcete mít vy?

Šířka hřbetu knihy

Základem pro odhad šířky hřbetu je znát přibližnou délku textu a podle ní odhadnout počet stran. Když je počet stran příliš nízký, hrozí vám dvě věci: Že nepůjde vyrobit (u tvrdé vazby) a že se bude špatně prodávat. Lidé totiž většinou neradi kupují tenké knihy. Souvisí to s naší podvědomou touhou nakoupit výhodně, že nám nad tenkou knihou táhne hlavou: „tolik peněz za tak uzounkou knížečku?“.

Kromě délky textu byste měli mít jasno také ve formátu, který má kniha mít. Jiné množství textu se vejde na A6 a jiné na stránku 130 x 200 mm, a jiný tudíž bude i počet stran.

Jak zjistíte počet stran?

V OpenOffice jděte v menu do Formát/Stránka a nastavte formát a okraje podle svých záměrů, a pak do souboru „nalijte“ text. Použijte písmo Times vel. 12 nebo 11, prostě to, které použijete v knize. K počtu stran, na který váš rukopis vyjde, přičtěte dalších 7 na úvodní strany, obsah a tiráž.

Konkrétní příklady šíře hřbetu

Fajn, máte přibližný počet stran. Jaká bude šířka hřbetu? Toto jsou knížky, které jsem vydal a jejich parametry:

knihy zleva doprava a jejich šířky hřbetu (obr. 1 – měkká vazba):

1. Kadlecová – Panenka – 284 stran – papír BO90g – hřbet 26,5 mm
2. Pražanová – Pošetilost – 258 stran – papír BO90g – hřbet 20,5 mm
3. Valeš – Holýšov v dobové fotografii – 224 stran – papír BO90g – hřbet 11 mm
4. Tala – Jak jsem dobyl Nový Zéland – 190 stran – papír BO90g – hřbet 10 mm
5. MK Sokolov – Prázdninové pohádky – 48 stran – křída 135g – hřbet 3 mm
6. Křelina – Říkanky nejen pro Adélku – papír BO90g – hřbet 2,5 mm

Jak vidíte, hřbet dvou nejtenčích knížek je tak úzký, že na něj ani nemělo cenu dávat hřbetní nápis. Byl by příliš malým písmem a navíc by hrozilo, že při zknihování “přeteče” na přední nebo zadní stranu.

knihy zleva doprava a jejich šířky hřbetu (obr. 2 – tvrdá vazba):

1. Gogeisslová – Proč? – 240 stran – papír BO90g – hřbet 25,5 mm
2. Neubert – Vítr čekající na déšť – 184 stran – papír BO90g – hřbet 14 mm
3. Hlinka – Kniha básní – 90 stran – papír BO90g – hřbet 10,5 mm
4. Kuchař – Mína – 84 stran – papír BO90g – hřbet 8 mm

Aby šla tvrdá vazba vyrobit, je minimální šířkou hřbetu kolem 6 mm. Kolik je to stran závisí na použitém papíru, u BO90g to bude cca 72–76 stran.

Od digitální tiskárny Powerprint mám tyto kalkulace:
Síla hřbetu se zde vypočítá podle počtu stran a koeficientu daného papíru, tedy např. 192 stran × 0,052 (koeficient pro 80g papír) = 9,984 mm = 10 mm

BO 80 g		0,052
BO amber 90 g		0,059
amber VO 90 g		0,068
BO 120 g		0,07
KL 115 g		0,04
KM 115 g		0,05
KL 135 g		0,05
KM 135 g		0,06

Máte-li stran málo, může pomoci papír s vyšší gramáží nebo tzv. volumézní papír, který dělá hřbet nepatrně širším, ale nesmí to knize uškodit – papíry s vyšší gramáží jsou tužší a volumézní papír zase tónovaný, takže není vhodný třeba na barevné fotky a také na světle dříve zežloutne (nebo jeho ořízka), což může být důvodem vrácení knihy knihkupcem i distributorem. Takže mnohem lepší, než si vypomáhat tloušťkou papíru, bude ještě pár stránek připsat.

Případně se můžete vypravit do knihovny nebo knihkupectví s pravítkem, listovat knihami a měřit si šířky hřbetů v závislosti na počtu stran a vazbě.

Jakou má šířka hřbetu
souvislost se ziskem a prodejností?

1) Náklady na výrobu užší knihy nejsou úměrně nižší; čím méně stránek, tím vyšší náklady rozpočítané na jednu stránku.

V praxi to znamená, že vydáváte-li 2000 ks ve tvrdé vazbě, náklady při 80 stranách budou 39,- Kč a náklady při 280 stranách jen o málo vyšší – 48,80. Za knihu o 280 stranách ale můžete chtít třeba o 50–100 Kč víc.

2) Čím tenčí je kniha, tím přísněji čtenář posuzuje kvalitu obsahu vzhledem k vydané částce

Většinou funguje logika „dostal jsem málo na kvantitě, doufám že to aspoň bude stát za to kvalitou!“ Neznamená to samozřejmě, že můžete vydat nezajímavou knihu, hlavně když má hodně stran. Ale měli byste dát zákazníkovi důvod, proč je poměrně tenká kniha tak drahá, přičemž vaše „měl jsem vysoké náklady a chci, aby se mi to vrátilo“ čtenáře opravdu nezajímá.

3) Máte jen velmi krátký čas na to, abyste čtenáře zaujali

Čtenáře v obchodě zaujme obálka. Obrátí knihu, přečte si skvělou anotaci. A přitom vidí i šířku hřbetu. Ve velmi krátkém čase musí dospět k rozhodnutí, zda kniha stojí za jeho peníze. Šíře hřbetu, tedy pravděpodobné množství hodnoty, kterou dostane, je jedním z faktorů, které zvažuje. Jinými slovy, máte-li tenkou knihu, musí být obálka a anotace o to dokonalejší, aby to vyvážily.

Základem je tu počítání – samozřejmě PŘEDEM:

Jaké budete mít náklady na výrobu jednoho kusu knihy?

Jakou budete muset „nasadit“ DPC, abyste na knize neprodělali pokaždé, když se přes distributora prodá?

Jiří Nosek průvodce autorů českým knižním bludištěm o blogu a mé cestě k autorskému vzdělávání

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny
Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat