3 autorky o vybírání na knihu ve sbírce

Víte o tom, že peníze, za které svou knihu vydáte, nemusí být vaše? A jejich sehnání může být i velmi rychlé: jedna z autorek se ode mě dozvěděla o sbírkách až během sazby knihy, a stihla peníze vybrat ještě před dokončením knihy.

Zde jsou tři příběhy autorek, které na vydání své knihy vybraly na startéru.

Připravil jsem pro ně 7 otázek:

Co vás přivedlo k nápadu vybrat na knihu na startéru?
Co pro vás bylo na sbírce nejtěžší?
Jak dlouho Vám trvala příprava na ni?
Co vám během sbírky nejlépe fungovalo?
Jak jste o sbírce dávala vědět, aby rostla?
Jak sbírka dopadla? A jste s tím spokojena?
Kdybyste dnes dělala sbírku znovu, udělala byste něco jinak? Co a proč?

Halka Hana Doubravová:

Halka je autorkou knihy poezie „Hlas Země“ s barevnými obrazy Eleanor Skurské.

Co vás přivedlo k nápadu vybrat na knihu na startéru?

Přestože prvotní rozhodnutí byl nedostatek peněz, podařilo se mi do dokončení knihy peníze našetřit a ty mi pak sloužily k pokrytí nevybrané částky. Měla jsem obavu, že se částka nevybere a tohle mi dávalo jistotu, že díky tomu bude sbírka kompletní, protože si ji doplatím ze svého.

Co pro Vás bylo na sbírce nejtěžší?

Jelikož neumím svou práci prodat a to i kdyby ji ostatní považovali za dobrou, byla pro mě nejtěžší propagace knihy a to nejen na startéru, ale i mezi lidmi obecně.

Jak dlouho Vám trvala příprava na ni?

Příprava a dokončení knihy trvalo několik let, protože jsem stále nebyla přesvědčena o tom, že by to mohlo zajímat ještě někoho, kromě mě. Jakmile jsem se však rozhodla knihu vydat, začali se z ničeho nic objevovat lidé, jenž mi byli ochotni pomoci a byli pro knihu nadšení. Práce na startéru mi pak přišla snadná.

Co vám během sbírky nejlépe fungovalo?

Domnívám se, že nejlépe mi fungovaly speciální dárky a to i takové, jež s knihou zdánlivě nesouvisely. Jednalo se o malování s malířkou, jež mou knihu doplnila svými obrazy.

Jak jste o sbírce dávala vědět, aby rostla?

Využila jsem Facebooku, kde jsem vytvořila stránku s názvem knihy a žádala jsem přátele o propagaci pomocí mailů. Velkou část propagace udělali přátelé, jež o knize věděli a těšili se na její vydání.

Jak sbírka dopadla? A jste s tím spokojena?

Nebýt toho, že jsem si konečnou částku doplatila ze svých prostředků, nevím, jak by celá sbírka dopadla. I přesto jsem byla s výsledkem spokojená, protože pro mě bylo motivující sledovat, že je o knihu zájem. Startér byl pro mě vlastně sám jakousi propagací.

Kdybyste dnes dělala sbírku znovu, udělala byste něco jinak? Co a proč?

Dalo by se říci, že mě to brzy čeká, neboť připravuji druhou básnickou sbírku. V této chvíli však nemám žádné volné prostředky a tak budu zřejmě odkázána pouze na zájem a štědrost ostatních. Doufám, že v můj prospěch bude hrát úspěšnost první básnické sbírky, která si kromě pár kousků, našla své majitele. Těch pár kousků, co mi zůstalo, využiju jako dárky při propagaci druhé básnické sbírky. Co udělám jinak zatím ještě nevím, možná půjde o více dárků.

Alena Kučerová

Alena je autorkou trilogie „Můj život s Blonckou“, „Bloncčin deníček“
a „S babou v zádech“.

Co vás přivedlo k nápadu vybrat na knihu na startéru?

Tu úplně prvotní myšlenku na tento způsob financování mi vlastně vnukli čtenáři Bloncčiny stránky. A já se toho chytila.

Co pro Vás bylo na sbírce nejtěžší?

Čekání, jestli to klapne 🙂

Jak dlouho Vám trvala příprava na ni?

Nejdříve jsem trochu tápala. Když jsem si ale ujasnila, jak chci knížku prezentovat a co mohu nabídnout do odměn, už to šlo rychle.

Myslím, že příprava mi zabrala asi týden.

Co vám během sbírky nejlépe fungovalo?

Stále o sobě dávat vědět. Informovat jak sbírka probíhá, kolik procent máme splněno… Pokoušela jsem se Bloncčiny fanoušky vtáhnout do celé téhle akce tak, aby to nebyla „MOJE sbírka“, ale „NAŠE sbírka“. A to se povedlo. Kolikrát mi hlásili nově navýšenou částku ještě dřív, než já vůbec zapnula počítač. Byli naprosto úžasní!

Jak jste o sbírce dávala vědět, aby rostla?

Bloncka má svoji facebookovou stránku, takže jsem „operovala“ převážně na facebooku. Se souhlasem správců jsem vkládala upoutávky do různých pejskařských skupin. A opět mi hodně pomohli naši fanoušci! Sdíleli, kam se dalo, psali doporučení svým známým a svědomitě šířili povědomí o chystané knížce.

Jak sbírka dopadla? A jste s tím spokojena?

Celkem jsem si touhle zkušeností prošla třikrát. Ve všech případech byl projekt úspěšný a vybraná částka převýšila požadovanou. Takže ano, jsem spokojená.

Kdybyste dnes dělala sbírku znovu, udělala byste něco jinak? Co a proč?

Asi bych se pokusila doplnit projekt ještě propagačním videem.

Jana Filičková

Jana je autorkou knihy „Ty a Já – Jsi můj důvod“.

Co vás přivedlo k nápadu vybrat na knihu na startéru?

O startovači jsem se dozvěděla díky Vám. Chtěla jsem svou knížku vydat z vlastních financí a v její polovině, možná ani to ne, jsem se dostala do krize, se kterou jsem nepočítala. Byl jste ochotný mi pomoci, čehož si nesmírně vážím a jsem Vaším celoživotním dlužníkem, protože jen díky Vašemu doporučení jsem na knihu zvládla vybrat potřebnou chybějící částku.

Co pro Vás bylo na sbírce nejtěžší?

Nejtěžší? Shánění lidí, kteří mají rádi LGBT pro mládež a byli by ochotni pomoci. Je jich u nás sice hodně, ale zkráceně – já a propagace… to nejde dohromady.

Jak dlouho Vám trvala příprava na ni?

Myslím, že velké mínus bylo, že jsem vše udělala příliš narychlo, protože mě tlačil čas. Kniha byla vypuštěna pro sbírku cca do čtyř dní i se schválením, pokud si to pamatuji dobře.

Co vám během sbírky nejlépe fungovalo?

Myslím, že jsem věděla, kam jít prosit o podporu a díky tomu jsem vybrala částku, kterou mi chyběla doplatit.

Jak jste o sbírce dávala vědět, aby rostla?

Facebookové stránky, instagramová propagace. Na ten zbytek peněz to stačilo 🙂

Jak sbírka dopadla? A jste s tím spokojena?

Podle mého to lépe dopadnout nemohlo. Vybrala jsem o pár procent více.

Kdybyste dnes dělala sbírku znovu, udělala byste něco jinak? Co a proč?

Udělala bych jinak úplně všechno. Zaprvé, bych se pokoušela propagovat svojí knihu alespoň půl roku před spuštěnou sbírkou na sociálních sítích.

Někde jsem četla, že je důležité se na to pořádně připravit, což jsem poprvé nedodržela.

Za druhé, bych v té době postupně zveřejňovala několik úryvků, které by čtenáře zaujaly a kteří by pak knihu rádi podpořili.

Za třetí, bych svou knihu nechala zkontrolovat alespoň dvěma betačtenáři, o kterých jsem se mimochodem dozvěděla teprve nedávno.

Dostat zpětnou vazbu ještě před spuštěním projektu a mít šanci vypilovat poslední mouchy ukázek, které by čtenáře mohly odradit, je podle mého zásadním krokem, který by mohl projektu přispět 🙂

Na své projekty, ať jsou to desky, knihy nebo cokoli jiného, vybrali obyčejní lidé, stejně jako slavná jména jako R. Pachman, Mňága a žďorp, televize DVTV, Jamie Marshall nebo strana Piráti.

Kdo na ně přispívá?

Lidé, kteří na vymýšlení a tvorbu něčeho takového nemají čas, ale rádi by se na tom alespoň nějak podíleli a líbí se jim myšlenka projektu.

Nebo lidé, které přímo zajímá plánovaný produkt. Lidé, kteří mají peněz relativně dost a málo věcí, pro které by sami hořeli (a hledají něco, co je zaujme).

Znám i autory, kteří spojili sbírku se sponzoringem a zajistili si přispění většími částkami od sponzorů touto cestou.

NENÍ to žebrání. A není důvod se toho bát. Jediné překážky máte ve své vlastní hlavě.

Když se to nepovede, hůř na tom nebudete. Naopak! Příště to uděláte líp 😉

Co vás od myšlenky vybrat na knihu odrazuje nejvíc? Z čeho máte největší obavy? Máte odvahu se podělit v komentářích pod článkem? Vyžeňte své strašáky na světlo!