Jak prorazit i bez talentu

Každý máme talent jen na něco. A často se naše talenty nepotkávají s našimi touhami, co bychom chtěli opravdu dobře dělat. To ale vůbec neznamená, že se nemůžete stát dobrými v něčem, pro co nemáte vlohy!

Možná se v tom nikdy nestanete mistry, protože právě talent bývá rozdílem mezi „mistrem“ a „profíkem“. Ale vymlouvat se, že nemám talent, je pouze pohodlnost.

Stejně jako existuje mnoho lidí, kteří svůj talent promrhali, protože ho netříbili a neodvedli nutnou práci, je i spousta těch, kteří uspěli v tom, k čemu žádné vlohy neměli. Jak?

 

Někdo od začátku skvěle píše, ale neumí své knihy prodávat.

Někdo má talent na obchod a marketing, ale píše nemotorně a sám to vidí.

Problém je, že k tomu, abyste v literatuře uspěli, potřebujete obojí. Psát alespoň slušně a umět pak svá „písmenka“ dostat k lidem. Málokdo máme obojí, ale častěji nám chybí „talent na marketing“ – protože kdo ho má, je většinou bohatý a obratný a umí k lidem lehce dostat jakoukoli, i špatnou knihu.

Naštěstí pro nás se můžeme stát dobrými v obojím – jen v psaní to vyžaduje mnohem více práce.

Ale začněme od začátku.

piktogram - kniha

Školou lidé často projdou s touhou “nějak to přežít” a v okamžiku získání maturity nebo titulu si spousta lidí oddechne, že “už to má za sebou”. Není divu – učení je zřídka zábavné a na jeho hmatatelné výsledky si většinou ještě pár let musíme počkat, takže nás nemotivují ani žádné bezprostřední úspěchy, které by studium mohlo případně přinést.

Tím nám škola v podstatě znechutí ten nejsilnější nástroj, jaký bychom mohli v životě mít, a odsuzuje lidi k průměrnosti.

Navíc nás škola naučí strachu z dělání chyb, protože nás za ně trestá – a tím nám vezme i druhou nejsilnější zbraň – možnost se tím rychleji učit, čím více chyb „nasekáme“.

„Autoedukace“ v dnešní době nabízí úžasné možnosti, větší, než kdy v historii. Lze sledovat videa, poslouchat audioprogramy nebo se učit jazyk v interaktivní aplikaci. Ale hlavně – témata si vyberete sami a můžete se naučit, cokoli chcete.

Proč byste to měli dělat?

Jistě, můžete zůstat navěky na vědomostní úrovni, s jakou vás propustili od maturity. Ale svět kolem na vás čekat nebude. Jakmile se zastavíte a přestanete ho dohánět, začali jste couvat.

A hlavně – přijdete o tu největší páku a lék na většinu problémů, které vás mohou v životě potkat. A prodej a propagace knih jsou z nich těmi méně podstatnými.

Začít opět studovat vám úplně změní život.

Mně se to stalo hned několikrát.

Byl jsem špatný žák. Popravdě, byl jsem tak mizerný žák, že většina z vás byla ve srovnání se mnou premianty. Prostě mě učení nebavilo a dost jsem ho flákal. Učitelé mi totiž nikdy nevysvětlili, k čemu mi to, co se učím, bude. Základní školu jsem tak ukončil rok před rokem 89 se známkami, které mi umožnily jít jen na „učňák“, a ne pokračovat na jazykové gymnázium, jako spousta mých spolužáků. A už po prvním roce jsem věděl, že udělám téměř cokoli, abych tuhle práci nemusel nikdy vykonávat.

Střední školu jsem provandroval a na učení moc času nezbylo, takže přišla maturita v září – maturita s úspěchem. Tou dobou už jsem naštěstí věděl, že chci jít do novin a čeština tak byla jediný předmět, ze kterého jsem měl jedničku. Další v pořadí už byla trojka.

piktogram - kniha

První velká škola – foťák

Fotit jsem začal už jako malý, chtěl jsem nějak zmrazit čas a uchovat vzpomínky na zážitky a kamarády. Ale fotky jsem měl mimořádně otřesné. Trochu líp jsem se naučil fotit na střední, protože jsem si potřeboval přivydělat a když jsem psal článek o folkovém festivalu, dostal jsem víc peněz za fotky. Foťák jsem neodložil ani jako novinář, a protože mi někdy i přesto přidělili fotografa, tahal jsem z nich rozumy.

Po pár letech u různých novin, kdy jsem si focením přivydělával čím dál častěji, ze mě byl celkem ucházející fotograf a odešel jsem “na volnou nohu”. Došlo mi, že jsem se základy naučil sám. A že mě to slušně živí, dostávám se k zajímavým lidem a na zajímavá místa.

Focení mě bavilo, takže jsem si četl odborné knihy a časopisy, chodil na fotografické výstavy, ptal se zkušenějších kolegů, sledoval jejich práci a hlavně – pořád jsem fotil. Denně. Za foťáky, filmy a fotolaby jsem někdy utratil víc peněz, než byly mé každoměsíční náklady na život.

Najednou jsem profesionálně žil z něčeho, o čemž mi ve škole neřekli ani ň. Uvědomil jsem si obrovskou páku, jakou vzdělání ve skutečnosti je, zapomenete-li na zkostnatělou školu a učíte se něco, co má pro vás smysl.

Pak mě odvedli, a místo vojny mě na “civilku” vzali jako fotografa v ČTK. A začala škola vysoká. Tak skvělé fotografy má málokterá redakce, a na mne byly kladeny stejné nároky. To mi svědčilo. Denně jsem stál před nástěnkou s nejlepšími fotkami toho dne a žasl nad mistrovstvím svých kolegů. Jak asi ten Jarda přemýšlel a na co se soustředil, když fotil TOHLE?

Když vám zvýší laťku, buď se překonáte a skočíte výš, nebo v týmu končíte. Byl jsem jako houba na informace. A skočil jsem výš.

piktogram - kniha

Druhá velká škola – mrtvice

Focení mě živilo patnáct let. Pak přišel rok 2009 a jednoho krásného, pohodového sobotního rána mě při snídani „klepla mrtvice“. Najednou jsem ležel ochrnutý na půlku těla a marně se snažil pochopit, co se právě stalo. Když za mnou máma přišla do nemocnice, zahuhlal jsem zdravou půlkou úst “běž domů, máš tam zdravýho syna”, a myslel jsem bráchu. Obrečela to. V prvních chvílích jsem měl fakt pocit, že život skončil.

Když jste “volnonožec” nebo podnikatel v nemocnici, nikdo vám nemocenskou neplatí a nevyděláváte, ale sociální pojištění, zdravotní a poplatky za nemocnici platíte pořád. Jediné, co jsem mohl aktuálně dělat, byly korektury. Ale věděl jsem, že abych to mohl dělat s klidným svědomím, potřebuji se doučit čárky ve větách. Zkopíroval jsem si tedy všechna pravidla a rady ohledně čárek, které jsem našel na internetu, do jednoho textového souboru, a ten jsem se bifloval tak dlouho, dokud jsem ho neuměl skoro zpaměti. A na pobyt v nemocnicích jsem si pak vydělával korekturami.

Když jsem prošel všemi rehabilitačními ústavy a byl schopen chodit aspoň o berli, bylo mi jasné, že fotoreportéřina je v háji, protože při té musí být člověk hbitý. Jako melouch jsem dřív při focení lámal (velmi neuměle) knihy, tak jsem se rozhodl přeškolit na grafika.

Stáhl jsem si přes Torrent kompletní videoškolu na grafické programy Adobe v angličtině (protože v češtině nebyla), a učil se a experimentoval i dvě tři hodiny denně. Když pak nakonec došlo i na rekvalifikační kurz, z nudy jsem si v Illustratoru vytvářel fotorealistický model svých hodinek, zatímco se ostatní teprve učili základy.

Po dalším roce jsem zjistil, že grafikovi bez praxe nikdo práci nedá a že si budu asi muset vytvořit pracovní místo sám. A začal jsem se znovu pár hodin denně učit – knižní propagaci, vytvářet pěkné knižní obálky a další potřebnosti.

Konečně jsem měl znovu práci – a co víc, zábavnou: Vybral jsem si ji sám, mohu ji dělat po svém a na dálku, takže občas cestuji a pracuji zároveň, přitom pomáhám lidem a ještě mám do jisté míry časovou flexibilitu – nikdo mě nevyhodí, když přijedu z vody o dva dny později. Všechno opět jen díky ochotě se sám vzdělávat.

piktogram - kniha

Parta žíznivých kolem studánky

Lidé hledají úspěch, peníze, čas, pohodu v partnerství či svobodu. To všechno můžete mít. Na všechno jsou návody. Ano, i na úspěch nebo harmonické partnerství! Ale žádný učený z nebe nespadl – není to bez “práce”.

Proč v uvozovkách? Vyrostl jsem na „učňáku“ a práce je pro mě celý den s pilníkem u ponku nebo soustruhu – a ne číst si knížku, blog nebo sledovat školicí video.

Přitom jsou vědomosti dnes nejdostupnější v celé historii lidstva. A díky obsahovému marketingu je většina z nich úplně zadarmo.

Opravdu, o tom to celé je: Vyberte si, co chcete umět, a pak na to téma rok dva čtěte knihy, sledujte videa, najděte si blogy odborníků a přitom používejte selský rozum a vypisujte si všechno, co vás zajímá. Já si ještě k tomu občas zajdu na kurz od serveru Naučmese.cz, koupím kurz některého českého infopodnikatele nebo online videokurz na Udemy.com, kde za směšných 10 dolarů dostanu třeba tříhodinovou intenzivní “nalejvárnu”, ke které se můžu opakovaně vracet.

Ale lze studovat i úplně zadarmo: YouTube je návodů plný, knihu lze půjčit z knihovny a když se připojíte do tematické skupiny na Facebooku, můžete se zeptat lidí, kteří se učí to samé co vy, a oni už vás navedou na další kvalitní zdroje.

Teorie je jedna věc, praxe druhá a bez té to nefunguje. Nejlépe se něco naučíte tím, že to budete co nejčastěji dělat. Čím víc uděláte chyb a poučíte se z nich, tím dříve budete v dané věci dobří. Držte se jako já zásady “hlavně to co nejdřív spusť, opravíš a nazdobíš to za běhu”. Všechno, co můžete, uveďte do praxe co nejdřív, i když to bude nedokonalé.

Vzdělání dokáže vyřešit téměř jakýkoli problém. Lze se naučit zacházet s penězi i vypořádat s dluhy. Můžete se naučit vybudovat si harmonický vztah s partnerem nebo správně vychovávat děti. Můžete se naučit nové profese, udržovat si zdraví, dosáhnout úspěchu, naučit se dělat to, co jste si vždycky přáli. Je to jen na vás. Jste ochotni „odvést práci“?

Nenapadá vás, kde začít?

Pod článek jsem napsal pár dobrých tipů, kterým byste podle mě měli věnovat pozornost mezi prvními – ať jste kdokoli!

piktogram - kniha

Neusnout na vavřínech

Jak jsem už psal, svět se nezastaví a je má i vaše odpovědnost sama k sobě udržet s ním krok. Jakmile se mu přestanete přizpůsobovat – přestanete se učit novým věcem – začnete za ním zaostávat.

Kdysi pro mě byl “marketing” sprosté slovo. Přesto jsem po pár letech studia a praxe napsal eBook o propagaci knih, který ocenili i profesionální marketéři, a o tom, jak knihu dostat ke čtenářům, je i téměř celá polovina mé knihy, která vyjde v září. Ale kdybych se s tím spokojil, začal bych zaostávat – takže se učím neustále. Poslouchám podcasty a audioknihy, kupuji kurzy na Udemy a semtam i nějaký český, a všechno se snažím co nejdřív vyzkoušet.

Neznamená to, že všechny nové marketingové techniky, které se učím, jsou vhodné pro propagaci knih. Ale abych odlišil ty, které jsou, a mohl vám je představit, musím neustále sledovat nové trendy, technologie a strategie. A to i přesto, že základní principy se v podstatě nemění. Techniky, které nejsou vhodné pro propagaci knih, pak použiju alespoň ve svém podnikání.

Stejně tak budou mít výhodu ti z vás, kteří nejenže se naučí základy propagace, ale budou i nadále sledovat v této oblasti poslední vývoj, číst blogy a shlížet videa, prostě se průběžně zajímat.

piktogram - kniha

Prodává se vaše kniha příliš pomalu?

Vím, že chcete jen psát. Vím, že se nechcete učit být marketéry. Ale svět a lidská společnost nefunguje tak, jak si přejete. Buď přijmete pravidla hry a přizpůsobíte se, nebo vám “věci” nebudou fungovat.

Před podobné ultimátum mě postavila mrtvice. Nechtělo se mi denně hodiny nezáživně cvičit. Ve srovnáním s bojovým uměním, které jsem trénoval do té doby, to byla (a je dodnes!) vrcholná nuda. A ani nebylo zaručené, že – a do jaké míry – se mi ochrnutou půlku těla povede rozhýbat. Ale chtěl-li jsem zpět do sedla, nebyla jiná možnost. Zůstat od pětatřiceti troska nebyla přijatelná varianta.

Je pro vás přijatelná varianta, že budete stále prodávat jen pár kusů knihy měsíčně? Nebo jste knihu vydali proto, aby byla čtena a jste ochotni pro to něco udělat? To si musíte zodpovědět sami. Ale nikdo jiný to pro ni neudělá.

Pravda je taková, že pokud se nenaučíte svou knihu propagovat, nikdy se prodávat nezačne. Upřímně – aby vám lidé utrhali ruce, když začnete propagovat, museli byste svou práci odvést už dlouho předem nebo mít perfektní zacílení. Spíš to bude začínat fungovat postupně, něco zabere hned a něco později. Záleží na tom, jak to budete dělat a na co se soustředíte. Ale bude to fungovat mnohem lépe a každý krok bude účinnější, než když jste začínali, vydržíte-li to dělat pravidelně několik let.

Máte výhodu proti těm, co mě nečtou – snažím se svými články vaše šance zvýšit na maximum. Učit se a zkoušet si to v praxi ale musíte sami.

piktogram - kniha

Kudy kam teď

Je to na vás. Za svou knihu máte zodpovědnost pouze vy a pokud se neprodává, je to proto, že jste neudělali dost. Neodvedli jste svou práci. Pokud to chcete konečně změnit, dám vám pár tipů, jak na to.

Pokud jste to neudělali hned, potřebujete se nejdřív zorientovat na českém knižním trhu, abyste věděli, jak kniha doputuje od vás až na pulty a jak a kdy putují zpět peníze pro vás.

Pak si na tomto blogu otevřete kategorii “propagace knih” a přečtěte si všechny články, které jste ještě nečetli. Už v té chvíli budete vědět o propagaci knih víc, než 80 % autorů.

A přečtěte si eBook “Jak prodávat knihu”, který jsem vytvořil jako náhradu za velký placený eBook “Propagace knih” – ten je k dispozici už jen autorům, kteří u mě vydají knihu.

Pak si vypište jednorázové záležitosti a těmi začněte – přednost mají věci, které když vytvoříte, nepotřebují příliš další zásahy a pracují pro vás. Jsou to třeba webové stránky, dobře vystavené recenze, záznamy v knižních databázích, obchod apod.

Kolik knih měsíčně byste chtěli prodávat? Co byste v životě nejvíc chtěli umět? A co vás drží zpátky, proč už jste se to nezačali učit? Napište mi do komentářů pod článkem.

piktogram - kniha

Na závěr ještě pár citátů od lidí, kterých si možná vážíte (to abych na vás nebyl sám):

„Pro život, ne pro školu se učíme.“
(Non schoale sed vitae discimus.)

„Lenošení bez vzdělávání znamená smrt a hrob pro žijícího člověka.
(Otium sine litteris mors est et hominis vivi sepultura.)

Seneca

„Praxe je nejlepší učitelka.“

Marcus Tullius Cicero

„Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.“

Mark Twain

„Věci, které pro mě měly největší hodnotu, jsem se nenaučil ve škole.“

Will Smith

„Mnohé nezbytné dovednosti lze získat výlučně ve škole života.“

Lech Przeczek

A tenhle mám obzvlášť rád:

„Buďto za svůj život převezmete zodpovědnost, nebo budete celý život poslouchat jen rozkazy.“

R. Kiyosaki

 

 

 

 

Kam pokračovat: 9 nástrojů zdarma, o kterých se autorům před 30 lety ani nesnilo nebo na PŘEHLED VŠECH ČLÁNKŮ

.

.

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat

Váznou prodeje vaší knihy? Možná se vám budou hodit rady Jak prodávat knihu

Hledáte nakladatelství s nejlepšími podmínkami? Co třeba KLIKA?

Zpět na titulní stránku blogu

 

Sdílejte s přáteli na Facebooktwitterlinkedinmail
Share the joy
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.