Nikdy nehledejte korektora na internetu!

Korektura je nutnost. Neopravený text může být katastrofa a zkušený čtenář ho pravděpodobně odloží. Ale stejného výsledku můžete dosáhnout, pokud najdete korektora jen tak na internetu. Pokud si kvalitu jeho práce neověříte, můžete tím zmařit veškeré úsilí, které jste do knihy vložili!

Co je to korektura?

Skutečná korektura se nezabývá jen opravou hrubek nebo mě/mně. Korektura znamená opravu textu tak, aby vyhověl všem pravidlům českého jazyka. Zahrnuje tedy i typografii a větnou stavbu (změny slovosledu, použití správných slov odpovídajících zamýšlenému významu věty a kontextu atd.). Výsledkem korektury má být zkrátka text, kterému nelze z hlediska dobré češtiny nic vytknout.

Ještě dál jde pak redaktura, která se zabývá textem jako celkem, rytmem děje, konzistencí textu (jednoduše řečeno, aby se Iveta na konci knihy nejmenovala Yveta) a jeho celkovou kvalitou, to je ale jiná kapitola.

iParťák, kterého určitě nechcete

Minulý týden mě oslovil autor, domluvili jsme se na vydání jeho knihy a poslal mi text určený k sazbě, údajně po první korektuře. Firmu iParťák si našel na internetu, i když na ni neměl žádné reference.

Text mu vrátili “opravený” tak, že na mnoha místech byly odřádkováním udělané odstavce přímo uprostřed vět, v textu zůstala zcela nesmyslná slovní spojení a přímé řeči začínaly a končily téměř ve všech případech špatnými uvozovkami, které čeština nepoužívá.

V textu, který mi zaslali jako opravený, jsem jim na jedné dvoustraně vyznačil všechny chyby, které v textu zanechali, a požadoval jsem vrácení peněz zákazníkovi. Svou chybu neuznali a refundaci odmítli. Pět tisíc korun za totální amatéřinu.

Zde je náhled jedné dvoustrany, kde jsem firmě vyznačil místa s chybami (po kliknutí ji uvidíte celou):

Jak mohl autor tušit, že odvedou tak mizernou práci?

V první řadě – nikdy nehledejte korektora na internetu bez referencí. Pokud žádné nemáte, požádejte o zajištění korektury svého nakladatele – je zodpovědný za celou knihu a mělo by mu záležet na tom, aby byl korektor kvalitní. Jinak nemáte žádnou záruku. Můžete také požádat jiné spisovatele, aby vám doporučili svého osvědčeného korektora.

Vraťme se konkrétně k firmě iParťák.

První známka neserióznosti, která by vás měla upozornit, že něco nehraje, je už jejich prezentace. Podle stránek jsou to všeumělové: píšou texty, dělají korektury, staví weby, programují a kódují a dělají grafické práce. Takový rozptyl je většinou neštěstí, pokud nejde o velkou korporaci s armádou specialistů. Častěji se však jedná o jednotlivce, který většinu činností outsourcuje – snaží se obsáhnout co největší oblast ve snaze vydělat za každou cenu. Pokud není ve všech těchto oborech alespoň teoretický expert, těžko pak může zkontrolovat kvalitu externisty provedené práce.

Na svém webu iParťák dokonce (nehorázně) prohlašuje: “Vadí nám, jak čeští živnostníci i agentury přistupují ke klientům a nabízí jim nekvalitní služby, jež jim mnohdy ani nedodají. Chceme zvýšit důvěryhodnost online služeb a dokázat, že je lze dělat profesionálně, čestně a férově.” Což mi připadá jako zjevná inspirace filmem „Vrchní, prchni“, kde zloděj křičí „chyťte zloděje“.

Kvalitní korektura je základ

Sebelepší text, který je plný chyb, čtenáře časem omrzí. Čím je čtenář sečtělejší, tím lepší získává cit pro chyby. Já (jako bývalý korektor) jsem v tomhle extrémem –  i když, u jednoho z vydání Hlavy XXII jsem přežil celých 18 chyb, než jsem knihu definitivně odložil. Kdyby to byla kniha méně kvalitní, nedostal bych se přes pátou chybu.

Je pravda, že někomu chyby nevadí. A někdo si jich ani nevšimne. Ale určitě si jich všimnou potenciální recenzenti, kritici a kolegové spisovatelé, jejichž pochvala by jinak knize prospěla. Když bude chtít někdo pochválit knihu s chybami, která je jinak dobrá, pravděpodobně je zmíní, aby si sám neuřízl ostudu, že si jich nevšiml.

Pro pořádek poznamenám, že dobrý korektor si ze všech lidí, podílejících se na vydání knihy, své peníze zaslouží nejvíce. Má-li být korektura kvalitní, nedá se “ožulit” – musí se “odsedět”. A nepomůže žádné rychločtení, protože při něm se ztrácí pozornost. Korektorské čtení je pomalé a vyžaduje plnou koncentraci. Korektořina je jen pro poctivé pracanty. Možná proto je dobrých korektorů tak málo.

Bohužel si spousta lidí myslí, že když měli z češtiny jedničku, mohou si troufnout na korekturu. Text čtou stejně, jako kdyby byli pouzí čtenáři, a čárky dělají “citem”.

Jak najít kvalitního korektora?

Bez reference (doporučení) od někoho, komu věříte, to vůbec nezkoušejte. Smutnou pravdou je, že tak jako blb nikdy nepozná že je blb, špatný korektor se obvykle považuje za výborného a tak se také odprezentuje. Jsme zkrátka bytosti s velkou potřebou integrity a nesneseme pomyšlení, že to, co děláme, neděláme dobře.

Mohlo by vás napadnout, že si necháte korekturu zpracovat a ještě než zaplatíte, necháte si ji zkontrolovat od jiné firmy. Také jsem si myslel, že by to mohlo být nouzové řešení – až do minulého týdne.

Nová zákaznice mi poslala text knihy po korektuře, kvalitu jejíhož provedení si pak nechala zkontrolovat od známého zakázkového nakladatelství. Hodnocení korektury (placená služba) bylo téměř obdivné a plné superlativů.

Já jsem tam našel hrubku, časté chyby v čárkách a dokonce rozdělovníky ponechané uprostřed slov. Nevím, zda najali na korekturu nevidomého, nebo rukopis vůbec nečetli, takové chyby bych našel i krátce poté, co jsem dokončil základní školu. A kontrola je vůbec neodhalila. Kdyby mi nebylo líto autorů, asi bych si řekl, že je skvělé mít konkurenci, která svou práci dělá tak špatně…

Takže – jak najít dobrého korektora?

Nehledejte korektora. Shánějte na něj nejdřív doporučení od někoho, kdo tomu rozumí.

Pak korektora kontaktujte a vyžádejte si seznam knih, které korigoval. A mělo by jich být aspoň 10. Ani poté nemáte 100 % jistotu, že jste sehnali skvělého korektora, ale aspoň nestřílíte úplně naslepo.

Až korektora kontaktujete, řekněte mu rovnou (i kdybyste to ve skutečnosti v úmyslu neměli) že trváte na tom, aby byl uveden v tiráži, pokud korekturu provede. Opět – zřejmě se najde pár drzounů, kteří to sice neumí, ale nevědí to a třeba budou i rádi, ale odradíte tím alespoň ty, kteří si nejsou moc jistí.

Vždycky se snažím ve svých článcích nabídnout nějakou variantu, která je levnější, případně úplně zdarma. Tentokrát tomu tak nebude.

Máte-li na výběr ze dvou korektorů, jeden chce 40 a druhý 60 korun za normostranu, ale na toho druhého máte skvělé reference, připlaťte si!

 

Udělali jste špatnou zkušenost s korektorem? Podělte se s ostatními autory, aby se jí mohli vyhnout, v komentářích pod článkem!

 

 

 

Kam pokračovat: Co byste měli vědět, než vydáte větší počet knih

.

.

Jste v oboru nováčkem? Stáhněte si e-book zdarma Už nechci psát do šuplíku

Chcete si zkusit tiskové podklady vyrobit sami? Připravil  jsem pro vás e-book zdarma s návodem.

Vydáváte knihu? Natočil jsem videokurz, který vás naučí vydat si ji co nejlevněji.

Zpět na titulní stránku blogu

 

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Sdílejte s přáteli na Facebooktwittergoogle_pluslinkedinmail
Komentáře
  1. Jana Balcarová napsal:

    Dobrý den Jiří,
    jsem korektorka a prezentuji se na internetu. Usoudila jsem totiž, že cedulka na dveřích domu v boční ulici nebude to pravé. Jinými slovy: kde jinde se prezentovat než na internetu? Jinak s Vámi ve všem souhlasím.
    Kromě toho, že jsem Vaše kolegyně z jednoho kurzu a vodačka, jsem také čtenářka článků a knih Vašich i Vaší matky, a dokonce korektorka knihy vydané ve Vašem vydavatelství, recenzi přikládám. Vaše vydavatelství také doporučuji, zrovna tento týden. Mám totiž pod rukama dost zajímavou věc – přes internet.
    A teď Vy tohle!

    Martinova recenze:
    Ebook Jany Balcarové „Jak ubrat práci korektorovi“ jsem přečetl s velkým zájmem a chutí, jelikož jsem sám autorem knihy pro výtvarníky s názvem Portrét a hlava (a další připravuji…). Přesto, že se jedná spíše o výtvarnou knihu, je v ní množství textu, které nelze ignorovat nějakými pravopisnými nebo jinými nedostatky. Velmi dobře jsem si uvědomoval, že tištěná kniha je zcela něco jiného než text, který se čte na monitoru PC nebo jako soukromé sdělení (i když v praxi by to být nemělo). Oslovil jsem několik korektorů, ale ani jeden nebyl schopen se pod svou kontrolní práci podepsat. Což mě překvapilo, kolik je tady v ČR rádoby „profíků“. Teprve až po několika zoufalých pokusech jsem odchytil Janu a domluvili jsme se, že pomůže. Jelikož času bylo málo a kniha již chtěla do tiskárny, ihned se do oprav pustila. Její práce byla svižná, rychlá a nekompromisní. Přesto, že jsem se považoval za dobrého anebo alespoň ucházejícího „češtináře“, měl jsem mnohdy orosené čelo nad množstvím chyb, které se mi podařilo napáchat. Proto, pokud Vám záleží na Vašich textech, chcete je mít čitelné a srozumitelné, svěřte se do rukou profesionála, nebo si přinejmenším kupte nějaký Janin ebook, ve kterém Vám poradí, jak na to. Těším se na spolupráci na dalších knihách.
    Martin Ševčík – Tajemství kresby

    Tehdy jste Martina po dvou korekturách vyhodil. Vzal jste až tu třetí, tu moji.

    Se srdečným pozdravem
    Mgr. Jana Balcarová

    • Jiří Nosek napsal:

      Poslední větě úplně nerozumím, ale inspirovala jste mě, respektive Martin, a do článku to doplním. Prvním filtrem k eliminaci mizerných korektorů by mohlo být to, že jim autor rovnou řekne, že je vezme jen v případě, že jsou ochotni být uvedeni v tiráži…

  2. Miro napsal:

    Nu. my sme takto naleteli. Ešte, že sme pred tlačou sami preverili text. Z hrôzou sme zistili, že hoci nie sme profesionáli, toľko chýb (a nielen posunuté čiarky a medzery), že sme museli dať na korektúru ešte raz…

    • Jiří Nosek napsal:

      Nejste zdaleka první ani poslední, bohužel. Nejhůř jsou na tom ti, kteří si kvalitu neprověří a knihu vytisknou plnou chyb…

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.