Věda jménem knižní obálka – 4. Jak vymyslet námět

V článcích “Věda jménem knižní obálka 1, 2 a 3” jsme si už probrali principy, kterými se její tvorba řídí, i čtyři základní prvky, které mohou obálku tvořit, a také kde je vzít. Zbyla nám poslední, pro mnohé možná nejnáročnější část: Jak vůbec pro svou knihu zvolit ten správný motiv?

Na to neexistuje univerzální návod a je to silně individuální, proto berte tento článek pouze jako inspiraci, jak byste mohli postupovat, pokud vůbec netušíte, jak na to.

Především si vemte papír a všechno si pište. Potom si ho čtěte každé ráno a večer a chvilku vždy o problému přemýšlejte, stačí 5 minut. Nastartujete tím své podvědomí, aby na věci pracovalo, třeba zatímco spíte. Možná se už zítra probudíte s novým nápadem.

Žánr

Každý literární žánr mívá jisté nejčastěji používané barvy a jejich kombinace. U detektivek a horrorů to bývá černá, bílá a červená, u fantasy a dobrodružných příběhů zase modrá, zelená a červená.

První krok je jen informativní: Vaším úkolem je zjistit, jaké jsou dominantní barvy žánru, ve kterém své knihy píšete. Pokud nemáte tušení a chcete zajít do knihkupectví prohlédnout si konkurenční knihy, výborně – pak si nezapomeňte papír a tužku a rovnou si vypisujte ty, které vás obálkou nejvíc zaujmou: O čem kniha je, jak se jmenuje, co je hlavním motivem a jaké dominantní barvy používá.

Proč? Zákazník, který hledá v obchodě knihu ze svého oblíbeného žánru, tyto barvy zpravidla podvědomě zná a přitáhnou jeho pozornost.

Když budete “kód” znát, můžete při výběru mezi obrázky, které později najdete, přihlédnout i k obvyklosti barevné kombinace pro daný žánr.

Téma knihy a název

Zákazník, ať už v obchodě nebo na internetu, by měl co nejdříve (= ihned) rozklíčovat, na jakou knihu se dívá, o čem je. Téma knihy, její název i obálka by proto měly hrát “jeden koncert” – být spolu v souladu.

To nutně neznamená otrocké zobrazení nejtypičtějšího motivu. Můžete použít i symboliku, metaforu. Pro knihu “Rub a líc života” jsme hledali jakékoli protiklady: léto a zimu, dobro a zlo, černou a bílou, oheň a vodu atd. Nakonec zvítězil obrázek dvou propletených bonsají, jedné bílé, druhé černé. Pro knihu básní “Věčná episoda” jsme nakonec vytvořili titulní ilustraci z fotky přesýpacích hodin na mořském pobřeží, kde moře symbolizuje věčnost a hodiny zase její výseč.

Nejdříve si sepište slovní asociace, které vás v souvislosti s názvem napadnou. Pak si projděte nejen fotobanky zdarma, kterých jsem spoustu popsal ve druhém dílu seriálu o obálkách, ale i fotobanky placené, jako AdobeStock, DreamsTime nebo Shutterstock. Nikde není psáno, že fotku musíte kupovat, zatím jen hledáte námět. Až ho budete mít a budete přesně vědět, co hledáte, možná podobnou fotku najdete i zdarma. Když na pěknou fotku narazíte, stáhněte si její náhled.

Scény

Nyní si knihu (rukopis) projděte a vypište si všechny scény, které by mohly vypadat dobře na fotce, jsou dramatické nebo v knize klíčové, mají souvislost s názvem knihy nebo jsou jinak zajímavé a šly by poutavě interpretovat obrazem.

Kdo si knihu bude kupovat?

Všechno, včetně obálky, by mělo být zaměřeno na vašeho cílového čtenáře. Je ve vašem nejlepším zájmu dokázat ho popsat co nejpodrobněji: Znamená to rozdíl mezi efektivní a levnou propagací a spoustou práce, vyhazováním peněz a frustrací na straně druhé, pokud jej nedokážete (nebo jen nechcete!) definovat.

O určování cílového čtenáře píšu na str. 8 a 9 nového eBooku Jak prodávat knihu.

Když znáte svého ideálního čtenáře, víte, zda je to spíš muž nebo žena a v jakém přibližně věku, jaké jsou jeho zájmy a PROČ by si měl knihu koupit (pokud to nevíte vy a nedokážete to sdělit, jak to má vědět on??), dokážete odhadnout, na jaký motiv nejspíše zareaguje: je to dramatická scéna? tajemno? hlavní postava? pár, naznačující vztahy?

Co je k dispozici?

V tuto chvíli byste měli mít vypsaných několik tipů, jak by mohl hlavní motiv obálky vypadat. Je načase poohlédnout se po tom, co je k dispozici. Ke každé scéně si napište několik klíčových slov, které ji charakterizují a která by asi zadal její tvůrce (fotograf či ilustrátor), kdyby ji popisoval. V mnoha fotobankách funguje lépe vyhledávání v angličtině, takže budete mít o něco větší šance, když si klíčová slova pomocí Google přeložíte do angličtiny.

V této chvíli bude také dobré připomenout si předchozí články této série – Věda jménem obálka 1, 2 a 3, zejména popis toho, jaké vlastnosti by měl obrázek na obálku mít, že je třeba myslet na prostor pro název knihy atd.

Osvědčilo se mi hledat nejdříve v placených fotobankách. Najdu-li tam ideální obrázek, vypíšu si klíčová slova, která ho popisují, a pokusím se najít co nejpodobnější obrázek ve fotobankách zdarma. Od všech si stahuji alespoň náhledy a ujistím se, že jsem schopen je ve fotobance znovu najít, například je pojmenuji jejich číslem a zkusím je podle něj vyhledat.

Je dobré najít více možných variant a ty předat vašemu grafikovi, aby rozhodl, nebo se s ním alespoň poradit, protože má s motivy na obálku pravděpodobně větší zkušenost. Originál v plném rozlišení pak stáhnete až ve chvíli, kdy se pro nějaký obrázek definitivně rozhodnete.

Pokud ovládáte angličtinu, bude se vám zřejmě líbit článek Dereka Murphyho “8 cover design secrets publishers use to manipulate readers into buying books”. Nebo si můžete zkusit přečíst strojově přeloženou verzi 🙂

Tím uzavírám svůj seriál “Věda jménem knižní obálka”. Najdete-li nějakou mezírku, cokoli, co jsem nezmínil nebo rozebral příliš povrchně, zkrátka nebudete-li čemukoli rozumět, napište mi do komentářů pod článkem! Na doplnění není nikdy pozdě 😉

Věda jménem “knižní obálka” – 1. Principy

Věda jménem “knižní obálka” – 2. Kam pro obrázek

Věda jménem “knižní obálka” – 3. Vektory a text

Věda jménem “knižní obálka” – 4. Jak vymyslet námět

Kam pokračovat: Propagace knih a strategické sobectví.

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat