Věda jménem knižní obálka – 1. Principy

Ať už si knihu vydáváte úplně sami, nebo chcete využít služeb zakázkového nakladatelství, měli byste mít alespoň představu, co na obálce chcete mít. Připravte si nápadů raději víc, ne ke každému se vždy podaří najít pěkný obrázek, a je dobré mít variantu B.

Pokud chcete, aby byla obálka opravdu poutavá, měli byste znát pár základních zásad, než se do hledání obrázku pustíte. Pokud totiž tvorbu obálky podceníte, můžete tím podkopat všechny své další aktivity – propagaci i prodejnost.

Obálka je nejdůležitější část knihy. Spolu s anotací a propagací rozhodují o tom, zda bude mít kniha úspěch nebo ne. Měli byste ji proto s grafikem “vymazlit” k dokonalosti. Grafik sice obstará odbornou práci, ale když mu dáte špatné zadání, společné dílo se nepovede. Měli byste proto znát pravidla hry, kterou je působení obálky na mysl čtenáře. Většina pravidel vychází z faktů a z lidské psychologie a jejich základy si vysvětlíme v tomto článku.

ČAS

V obchodě nebo na internetu, v obou případech máte méně než 1 sekundu (spíš jen několik milisekund) na to, aby obálka upoutala oko potenciálního zákazníka. Většinou totiž své okolí nebo třeba internetovou stránku jen zběžně “skenujeme” a zastavíme se až u něčeho, co zaujme naši pozornost.

Tento fakt již do značné míry vymezuje, jak by měl motiv vypadat. Prvotní je upoutat a ihned poté zaujmout.

K upoutání dobře slouží výrazná barva či barevný kontrast, a také zajímavý motiv.

Čtenář by měl během krátkého okamžiku vycítit, o čem asi kniha je, jaký je to typ knihy a obrázek by v něm měl vzbudit nějakou emoci, protože na jejich základě jednáme.

Obrázek by tedy měl být na první pohled rozklíčovatelný, proto má většina knih jeden ústřední motiv, na který se oko může zaměřit, a vítězí spíše jednoduchost. Lidově řečeno, obálka nesmí být “přeplácaná”.

SMYSL

Samozřejmě by měl obrázek souviset s obsahem knihy nebo s názvem, aby si dal čtenář rychleji dohromady, o čem kniha je.

Použít lze i volnější metaforu. Například na titul “Rub a líc života” jsme našli ve fotobance obrázek propletené černé a bílé bonsaie. (obr. 1)

Název knihy “Podivné příběhy” (obr. 2) zase přímo sváděl k tomu udělat obálku tajemnou a trochu podivnou – ale všimněte si, že i v tomto případě obsahuje maximálně dva body, na které se lze zaměřit – tvář a ruce v dolní části, přičemž ten druhý je trochu potlačen stejnou tonalitou, jakou má celá obálka. Fotka s rukama je opět z fotobanky Adobe Stock, portrét je tvář autorky z obrazu od akad. malíře Josefa Lieslera, jehož sken dodala autorka.

V případě knihy “Doteky života” (obr. 3) je symbióza téměř dokonalá: K doteku směřuje hlava koně a psa (ilustrátorka Iveta Autratová zjevně předem znala budoucí název knihy a dokázala toho náležitě využít) a pocit doteku navozuje i zvolený druh písma a jeho dodatečná úprava tak, aby se písmena vzájemně jen dotýkala. (Mimochodem, kniha je skutečně o příbězích se psy a koňmi, takže název ladí s ilustrací i obsahem.)

POZORNOST

Aby obrázek na první pohled upoutal, měl by mít alespoň jednu výraznou barvu. Pokud nemá žádnou, měl by ji do obrazu doplnit název, jako je to u “Doteků života”. Pozor, opět – méně je více, nesnažte se určitě vybrat obrázek, ve kterém je obsažena většina barevného spektra. To by pozornost spíše rozptylovalo, než poutalo.

Ústřední motiv by měl být zřejmý na první pohled a snadno pochopitelný („Doteky života“), a pokud na něm nic k pochopení není („Podivné příběhy“), měl by alespoň vzbuzovat nějaký pocit, emoci.

Některé barevné kombinace fungují více než jiné, např. zelená-červená nebo žlutá-modrá, některé jsou typické pro určitý žánr, například spousta detektivek a horrorů užívá černou a červenou (barva krve).

ROZLOŽENÍ A KOMPOZICE

Především myslete na to, že někam bude třeba umístit název knihy a autora. Ideální jsou k tomu homogenní plochy jako v případě fotek nebe, případně lze některou část obrázku překrýt pruhem, který vliv pozadí potlačí a nechá vyniknout nápis, jako na těchto obálkách:

Počítejte, že za oběť ve prospěch názvu a autora padne alespoň pětina plochy obrázku (úměrně jeho délce). Myslete na to už při jeho hledání. Ale protože jsme si řekli, že hlavní motiv má být jen jeden, překrytí méně významné části obrázku vám nebude vadit a nejspíš to tím více soustředí pozornost k hlavnímu motivu.

Fotografové, kteří znají pravidlo třetin, zlatý řez a základy kompozice, budou mít při hledání titulní ilustrace pro knihu menší výhodu navíc. Lidské oko zpravidla obrazem putuje tak, jako čteme, tedy (v naší kulturní oblasti) zleva doprava a shora dolů. Jeho “cesta obrazem” tedy tvoří pomyslné Z. Když to víme a k tomu známe „zlatý řez“, dokážeme obálku uspořádat tak, že víceméně předurčíme, co upoutá čtenářovu pozornost jako první, co jako druhé atd.

Dobře funguje také diagonální kompozice.

Co se od vás čeká?

Záleží na nakladatelství, které si vyberete, a na jejich grafikovi. Za mnou přicházejí jak lidé, kteří přesně vědí, jak bude jejich obálka vypadat, tak lidé, kteří mají jen velmi matnou představu a někdy téměř žádnou. Z pohledu grafika je ideální výchozí bod někde uprostřed: Autor, který má nějakou představu, ale který na ní nebude trvat za každou cenu, když mu vysvětlím, proč by jeho nápad v praxi nefungoval dobře. Respektive, zcela ideální je, má-li nachystáno několik různých námětů, které můžeme vyzkoušet a vybrat ten nejlepší, ke kterému seženeme nejsilnější obrázek.

Samozřejmě jsou i tací autoři, kteří přesně vědí , co na obálku chtějí, ale na jejichž návrhu není nutné mnoho měnit, aby byla obálka skvělá. Ale to jsou spíš výjimky. Takhle vznikly třeba obálky na „Doteky života“ nebo „Vypravuj o Africe, kamaráde“ (viz obrázky výše). Ke knize „Za každou cenu“ měl zase autor jasno v námětu a k jeho ztvárnění jsme našli fotku ve fotobance a „nastavili“ ji fotkou zdarma s volnou licencí, a patřičně temnou atmosféru jsem následně vytvořil ve Photoshopu.

Derek Murphy na svém blogu DIYBookCovers.com učí autory vytvořit si kvalitní obálku, protože ví, jak moc na ní záleží. Část jeho článku jsem pro vás volně přeložil, protože s jeho názory z převážné většiny souhlasím.

BONUS:

Tipy na skvělou obálku podle Dereka Murphyho

1. Soustřeďte se na emoce, ne na detaily (Focus on the emotion, not the details)

Autoři beletrie jsou často v zajetí svého příběhu, a chtějí, aby obálka přesně odpovídala detailům a scénám z něj. Ale budoucí čtenář tyto detaily ještě nezná a o přesnost se nestará. Je důležitější vytvořit poutavou a zajímavou obálku, která zaujme a přiměje je knihu si přečíst, než vyvolat slabší dojem přesnější obálkou.

(Fiction authors get too caught up in the exact details of the book, and they want their cover to match. But readers who haven’t read the book yet don’t care about those details. It’s much better to use a strong, powerful cover that gets them reading the book than to use a less powerful but more accurate one.)

2. Najděte nejlepší obrázek, jaký můžete. (Find the best picture you can.)

Začněte vyhledáním krásného obrázku a všechno ostatní bude mnohem snazší. Získejte obrázek, který reprezentuje emocionální zkušenost, jakou vaše kniha slibuje – je-li to drama, obrázek by měl být temný až strašidelný; pokud romance, měl by být světlý a romantický apod.

(Start with a beautiful picture and the rest will be much easier. Get a picture that represents the emotional experience your book is promising – if it’s a thriller, the picture should be dark and scary; if a romance, it should be light and romantic.)

3. Využijte ty správné barvy. (Use the right colors.)

Můžete snadno pozměnit barevnou škálu jakéhokoli obrázku překrytím barvou, která celou barevnou škálu posune. To lze lehce provést ve Photoshopu nebo v online nástroji pro design obálek. Každá barva evokuje jisté emoce, proto každý žánr většinou pro obálky používá vlastní barevnou kombinaci. Opatřete si skvělý obrázek a umocněte jeho působení správným barevným posunem.

(You can easily change the color scheme of any picture by adding a color wash or gradient over the top – easy to do in Photoshop or with my online design tool. Each color evokes certain universal emotions, which is why certain genres will usually use its own palette. Take good images and make them even more powerful by adding strong colors.)

4. Používejte kontrasty. (Use contrast.)

Užívejte hojně kontrasty mezi tmavými a světlými částmi obrazu, ale také kontrasty barevné: Podívejte se na „barevný kruh“ – harmonicky působí např. barvy opačné, jako modrá a žlutá nebo červená a zelená (kterážto kombinace ale působí dost „vánočně“). Dobře funguje třeba i purpurová se žlutou, červená sama o sobě zase dobře ladí s černou i bílou. Aby centrální motiv lépe vynikl, můžete použít efekt ztmavení rohů („vinětace“).

(Use lots of contrast between light and dark, but also color contrasts – take a look at a color wheel to see color opposites that harmonize well. Green and red and hard to pull off without looking Christmasy – but teal and orange are always winners, and purple and yellow can also work. Red only goes well with whites and blacks. You can use a vignette effect around the edges to get that extra „pop.“)

5. Vyhněte se efektům písma jako „zkosení“ nebo „vržený stín“. (Avoid bevel and dropshadow.)

Nevýraznější známkou neprofesionálně udělané obálky jsou výrazně použité efekty jako „zkosení“ nebo „vržený stín“. Ty autoři většinou použijí proto, že nevědí, jak jinak „vypíchnout“ text proti pozadí.

Především – text na obálce nemusí být tak výrazný, jak si myslíte. Profesionálně udělané obálky používají text s přirozeným kontrastem, ale ne vždy s dokonale jasným vyniknutím textu. To je v pořádku. Pravidlo „Text musí být čitelný i na malém náhledu“ je mýtus – název bude kdekoli na webu vypsán i textově vedle náhledu. Mít silně působivou obálku je důležitější, než dokonale čitelný text názvu.

(The #1 indicator of an unprofessional cover is heavy bevel or dropshadow effects on your text. Authors usually add it because they don’t know how else to make their text stand out against the background art.

First of all, your cover text doesn’t need to be as bold as you think it needs to be. Professional book designs have text with natural contrast but still with patches where the text may not be super clear. That’s fine. „Needs to be legible as a thumbnail“ is a myth – your cover will also be displayed online right by its title in clear print. Having an impactful cover is more important than having text that is easy to read.)

6. Vyberte si, na co budete klást důraz. (Choose your emphasis.)

Mnoho autorů si není jisto, zda mají na obálce přikládat větší důležitost názvu série, názvu knihy nebo jménu autora. Všechno dohromady nejde. Téměř vždy je dobré protežovat název knihy a název série upozadit a udělat malý. Neměli byste dávat čtenáři příliš mnoho informací najednou a rozptylovat ho od obrázku, který je hlavním nositelem emocionální reakce. Upoutejte nejdřív jeho pozornost, aby klikl na náhled, teprve potom si může přečíst všechny detaily. Nebude se snažit pročíst každý nápis na vaší obálce, pokud ho obálka celkovým dojmem „nechytla za srdce“ – a k tomu slouží hlavně obrázek.

(A lot of authors aren’t sure whether to stress their series title, book title or author name. You can’t stress everything. Almost always, stress the title and have the series title very small. You can’t give readers so much information that they’re distracted from the images – because the image is what should be causing that emotional gut reaction. Hook their interest first, then they’ll click the thumb to read all the details. But they aren’t going to try and figure everything out if your cover hasn’t already hooked their hearts somehow.)

7. Nepřesvědčujte zákazníka ke koupi. (Don’t convince them to buy.)

Ceny, které kniha dostala, nápis „Bestseller“ nebo „sleva“, pomáhají uzavřít obchod pouze v případě, že je zákazník už knihou zaujat. Při prvním dojmu, doslova v první sekundě, ho tyto informace ještě nezajímají. Jediné, co chce vědět, je – „co je to za žánr, o čem to je, je to jako ostatní knihy, které se mi líbily?“ To můžete vyjádřit samotným obrázkem. Nedopusťte, aby se zbytečné informace postavily mezi čtenáře a obrázek a narušily toto spojení. Úkolem obálky je, aby na náhled čtenář klikl (či ho zaujal na pultu – pozn. JN) – upoutat jeho pozornost, aby se chtěl dozvědět víc. Nemůže sdělovat vše a ani by se o to neměla pokoušet. (Úkolem obálky není přímo prodávat – lidé se rozhodují k nákupu stále na základě informací – ale zaujmout čtenáře na emocionální úrovni. Chcete, aby něco cítili…)

(Book awards or „#1 Bestseller“ or „on sale“ help close the deal, but only if the reader is already interested. In that one-second first glance, readers aren’t going to care about any of that stuff. All they want to know is, „what’s the genre, what’s it about, is it like other books I’ve enjoyed?“ You can communicate that immediately with the art alone. Don’t let other stuff get in the way and break that connection. The cover’s job is to get the click – to hook their attention so that they want to learn more. It can’t project everything, all the information, at once, and it shouldn’t try to. (The cover’s job is not to sell the book; people making purchasing decisions based on information – the cover’s job is to attract readers on an emotional level. You want them to feel something.))

8. Nesnažte se být „zajímaví“. (Don’t be interesting.)

Mnoho autorů si myslí, že musí být novátorští, odlišní, originální a „zajímaví“, aby jejich kniha vynikla nebo překvapili čtenáře. Pro téměř všechny žánry platí, že to neplatí – a že by to byla chyba. Čtenáři si již vyvinuli „žánrové předpoklady“ – jak bude přibližně obálka knihy v jejich oblíbeném žánru vypadat. Pro literaturu faktu je v pořádku mít velice zajímavý ústřední motiv, ale jen proto, že se to v tomto žánru víceméně předpokládá.

Pokud jste slavní a zástup milionu lidí stojí ve frontě čekajíc na vaši knihu, dělejte si s obálkou, cokoli se vám zachce. Ale pro nás ostatní je obálka reklamou a pravděpodobně i tím jediným, co kdy čtenář z vaší knihy uvidí – a pokud není dost dobrá, aby jim „brnkla na strunu“, nikdy si ani nepřečtou anotaci. Nepouštějte se do takových riskantních her. Nechte obálku, aby velmi hladce a co nejpřirozeněji sdělila čtenáři žánr a přibližné jádro příběhu nebo hlavní zápletku.

(A lot of authors think they need to be novel, different or interesting to stand out or surprise readers. For almost all genres, that’s a big mistake. Readers have developed genre expectations; they’ve gotten used to how books in their favorite genres are ‚supposed‘ to look. For non-fiction, it’s OK to have a very interesting central image, but that’s because it’s expected for that genre. If you’re famous, and have a million people ready to buy your book, you can do whatever you want with your cover. But for the rest of us, your cover is the advertisement – it’s probably the first and only thing potential readers will ever see of your book; and if it isn’t good enough to punch them in the stomach or pull at their heartstrings, they’ll never even read the summary. Don’t take risky chances. Make the cover tell readers very clearly the genre, setting and major conflict.)

9. Žádné koláže. (No collages.)

Autoři obvykle uvažují o obálce v souvislosti se scénami z jejich knihy, takže žádají grafika, aby použil na titul tu kterou konkrétní situaci nebo výjev. To je velmi těžce uskutečnitelné s pomocí obrázků z databanky a Photoshopu, a nebude to pravděpodobně vypadat dobře. Rovněž je těžké takto věrně zpodobnit postavy.

Nesnažte se na obrázek nacpat 5 postav, každou v jiné situaci z knihy. Téměř vždy je lepší ponechat obrázek jednoduchý, s jednou či dvěma hlavními postavami a jedním pozadím. Pamatujte – silný emocionální účinek má vždy přednost před větší přesností.

(Authors usually think in terms of a „scene“ – so they ask designers to make them this specific episode from the book. That’s very hard to pull off with stock photography and Photoshop, and will probably look bad. It’s also hard to match characters exactly. Don’t cram in 5 characters all doing something with their unique superpowers and pets and clothing, being chased by their nemesis. It’s almost always better to go simple, with one or two main characters (or none) with one main background behind them for setting.

Remember, it’s always better to make a powerful emotional impact than to be accurate.)

10. Používat fotky z fotobanky, nebo ne? (Should you use stock photography?)

Podle mého názoru ano – prostě proto, že bývají kvalitní. Ilustrace nefunguje tak dobře, s výjimkou literatury faktu, dětských knih nebo „růžové knihovny“. Jediné nebezpečí je, že některý jiný autor použije tu samou fotku (v ČR velmi, velmi nepravděpodobné – jsme malý národ a fotek je příliš mnoho – pozn. JN) – to je sice pravda, ale podle mé zkušenosti je lepší užít vynikající fotku, která prodá více knih, než použít obrázek sice originální, ale nepříliš kvalitní. Jen si prohlédněte třeba 50 nejprodávanějších titulů ve vašem žánru (ani tím bych se v ČR neobtěžoval, je to příliš malá pravděpodobnost, škoda času – pozn. JN), abyste se ujistili, že vámi vybranou fotku nepoužil nikdo jiný. Také, neměli byste fotku použít tak, jak je, beze změn, zvláště pokud jde o něco podobného jako např. obrázek s upíry. Nabídka je v takových oblastech příliš malá a čím je foto lepší, tím větší je pravděpodobnost, že si ho vybere i někdo jiný. V takovém případě je lepší najít a vyfotit vhodného člověka a udělat z něj upíra ve Photoshopu (můžete snadno někoho najmout, aby to levně udělal za vás, třeba přes Fiverr).

(In my opinion, yes, always, because it’s good. Illustration or art doesn’t work well except in some non-fiction, children’s books or chick-lit. The danger is that other authors are going to use the same photo – that’s true, but in my experience it’s better to use a great photo that sells more books than it is to use something unique but weak. Just search the top 40 or so in your categories to make sure nobody else is using the photo you chose. Also, you shouldn’t really use a stock photo exactly as is, with no changes, especially if it’s something special like a vampire image. Especially if it’s amazing, a lot of other people are going to use it. It’s better to find a model and turn them into a vampire with Photoshop (you can hire someone to do that for you.))

Pokud umíte anglicky, tady najdete další autorovy články, které by vás mohly zajímat:

More Resources

I talk a lot about book cover design on my main site, www.creativindie.com. Here are a few more articles that will help.

I v případě, že knihu vydáváte u nakladatelství, měli byste mít o obálce přinejmenším představu – ale pokud zároveň již přijdete s několika konkrétními návrhy nebo vybranými obrázky, je větší pravděpodobnost, že kniha dopadne podle vašich představ.

Kromě výše uvedených kritérií hraje při tvorbě obálky velkou roli i zkušenost. Mějte sice svou představu, ale předem se neuzavírejte rozumným argumentům, které přednese grafik. Pravděpodobně již pracoval na více obálkách než vy. Pokud se nedokážete shodnout, zvolte jiného grafika. A řekne-li vám to samé, co ten první, opusťte svou představu vy.

Abyste mohli přijít za grafikem s konkrétními obrázky, v příštím blogu se podíváme na zdroje, kde lze najít špičkové fotky a grafiky. A bude jich dost na to, abyste v nich našli pro svou obálku skvělý motiv.

Máte představu, co chcete na obálku své knihy? Máte i záložní variantu? A jste si jisti, že je to to nejlepší, co dokážete vymyslet? Podělte se o své nápady a problémy v komentářích pod článkem!

Věda jménem “knižní obálka” – 2. Kam pro obrázek

Věda jménem “knižní obálka” – 3. Vektory a text

Věda jménem “knižní obálka” – 4. Jak vymyslet námět

Kam pokračovat: Jsou vaše obrázky pro knihu použitelné?

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat