Už vás někdy napadlo vyrobit své knihy pár sběratelských kusů ručně? Nebo dát svým nejbližším originální dárek, který bude vaším dílem od A až do Z?
Když děláme na knihu sbírku, často dlouho mudrujeme, co dát jako dražší odměny pro přispěvatele. Také naše dárky blízkým byly mnohem osobnější, dokud jsme (třeba jako děti) neměli peníze.
Dnes stačí navštívit pár e-shopů a dárky jsou odbyté. Už si dávno nepamatuju, co mi kdo za ta léta (kupovaného) dal. Ale 35 let starou kresbu mého bratra, kterou mi tenkrát dal k narozeninám, uchovávám mezi cennými artefakty.
Co kdybyste projednou vystoupili z davu těch, kteří všechno kupují, a vytvořili něco jedinečného, co budou obdarovaní schraňovat až do konce svých dní?
S Hafranem jsme přáteli přes dvacet let. Pro ty, kteří znají přátelství spíš z Fejsbůku podotýkám, že na něm jsme se propojili až o mnoho let později. Spojují nás vandry, voda, Trapsavec a teď se stal i Klikařským autorem. Poctivost jeho přípravy na vydání nové knihy nemá obdoby, a to znám autorů celkem dost.
Pokud do toho půjdete, gratuluji a vaši fotku výsledné knihy tu moc rád zveřejním! U mne už od stavby modelů letadélek nebo papírových modelů z ábíčka uplynulo tolik vody, že bych si přitom nejspíš slepil ruce…
Pro ty, kdo neví, o čem mluvím – nedělejte si s tím hlavu, to je už historie.
Často se mne kamarádi ptají, kde jsem sehnal knihu, která je jinak dostupná jen v elektronické podobě ke stažení, případně je rozesílána mailem. Když se dozví, že jsem si ji doma vyrobil, následuje otázka, jak se to dělá. U sešitů je to jednoduché, prostě se v prostředku prošije sešívačkou a je to. U silnějších sborníčků či knih je to o něco složitější. Jakmile počet prošívaných listů přesáhne 8–10, je lepší použít jiný způsob vázání.
Proto jsem se rozhodl popsat, jak to dělám. Záměrně uvádím „jak to dělám,“ protože se přiznávám, že netuším, jak se to dělá správně a profesionálně. Nicméně zůstává faktem, že níže popsaný postup funguje, není až tak moc pracný a výsledek mne vždy potěší. Předvedeme si ho na výrobě sborníku všech příspěvků Trapsavce 2012.
Potřebné vybavení a materiál:
Papír, laserová nebo inkoustová tiskárna, laminovačka, laminovací fólie, odlamovací nůž, kuchyňský nůž, nůžky, lepidlo Herkules, lepidlo Chemopren transparent, svěrky, kancelářské klipsy, pravítko – nejlépe kovové, prkno, dva rovné kusy kovu nebo pevného plastu, tužka, vrtačka, hrubý smirkový kotouč.
Postup:
Vnitřek knihy vytiskneme jako brožuru, v některých nastaveních tiskáren jako časopis. Samozřejmě oboustranně. Vytištěné listy vnitřku po maximálně pěti kusech přehneme a kuchyňským nožem rozřízneme – spíše by měl být tupější, okraj řezu se trochu roztřepí a lépe pak vsákne lepidlo. Rozřezané listy seřadíme, zarovnáme a zafixujeme kancelářskými klipsy.
Listy u hřbetu natřeme Herkulesem a prsty masírujeme. Lepidlo se vsakuje do papíru, podle potřeby ho přidáme tak, aby nezasychalo. Hřbet mírně bobtná, ale to je v pořádku. Jakmile je hřbet prosycen, za pomoci dvou rovných kusů kovu nebo plastu a dvou svěrek ho zmáčkneme – pozor, zásadně nepoužívat dřevo, papír by se na něj dokonale přilepil.
Tlak svěrek vymáčkne přebytečné lepidlo na povrch, kde ho opět prsty rovnoměrně rozetřeme, pak překryjeme proužkem papíru a uhladíme. Tím je hotová vazba. Necháme den prosychat, pak odstřihneme přesahující papír na hřbetu a vrhneme se na výrobu obalu.
Obálku, vytištěnou oboustranně a barevně ve skutečné velikosti na formát A3 vystřihneme a podle čar u hřbetu ostře ohneme – to je důležité, protože i když se to teprve bude laminovat, ohnutí předem nám po zalaminování podstatně ulehčí finální přesné naohybání. V případě tohoto konkrétního sborníku, který má 300 stran, není možné použít fólii A4, protože díky šířce hřbetu by vyšel sborník po oříznutí podle obalu příliš úzký. Proto má obal formát 21x31cm, takže použijeme fólii A3, kterou zúžíme na cca 22cm, délku necháme.
Poté obal zalaminujeme, ohneme a ostřihneme tak, aby okolo papíru zbylo zhruba 0,5 – 1mm fólie. Ohnutí se lépe udělá, dokud je fólie teplá. Tím je obal hotov.
Vrátíme se k vnitřku. Hřbet vložíme do laminovaného obalu. Tužkou si označíme si přečnívající části a přistoupíme k nejobtížnější části výroby, k oříznutí. Její obtížnost stoupá samozřejmě s počtem listů. Máme dvě možnosti. Buď upevníme slepený vnitřek na prkno i s pravítkem a takto zafixované ořezáváme, nebo jen pravítko přitlačíme na listy a prkénko jednou rukou a druhou řežeme. Nejlépe se mi osvědčilo začít delší stranou proti hřbetu a pokračovat kratšími stranami. U těch je nejjednodušší vést řez od slepeného hřbetu k volným koncům. U silnějších knih se mi osvědčilo ořez zabrousit smirkovým kotoučem. Měl by být hrubý a použit při malých otáčkách, aby se papír nepálil.
Brož6.png
Máme oříznuto a na řadu přichází poslední operace, vlepení vnitřku do obalu. Bezbarvým chemoprenem natřeme obě strany spoje a to jak hřbet, tak i zhruba 3mm od jeho okraje. Necháme lepidlo 5-10 minut zavadnout, pak vnitřek přesně vložíme, stiskem propojíme lepidla a zajistíme hřbet kancelářskými klipsy. Necháme tak 3 hodiny usychat…
… a kniha je hotová.
.
Jan Frána – Hafran
Narozen v Plzni v roce 1965, vystudoval gymnázium a po něm VŠSE v Plzni (dnes ZČU), fakultu Elektrotechnickou. Po nástupu do praxe byl vývojovým pracovníkem, dnes pracuje jako manažer.
Tvořit začal kolem roku 1993. Pravidelně se účastní trampské literární soutěže Trapsavec, ve které získal ocenění za povídky a básně, včetně Zlatého Trapsavce. Od roku 2011 je i organizátorem této soutěže. V jejím rámci vydává jednotlivým trapsaveckým autorům sborníky v rámci samizdatové edice Trapsavecké Miniatury.
Vydal knihu povídek Kalendář plzeňský – Rok pod širákem (Knihovna města Plzně, 2015), jeho vodácké povídky vyšly spolu s pracemi dalších autorů v edici Kenyho VOLEJ (Drž hubu a pádluj – 2011, Trosečníci řek – 2013, Říční polobozi – 2015, Vodácké duše – 2017, Vlnožrouti – 2020), ve sbornících soutěže Trapsavec, v časopisu Puchejř, internetovém Trampském magazínu a jinde. V roce 2017 vyšla v nakladatelství Beletris kniha tří detektivek pod názvem Případ zatoulanýho rybáře, roku 2018 pak v nakladatelství KLIKA Případ pohřešovaného háčka, v roce 2019 Pavoučí případ a roku 2021 Případ na Zlaté horečce. Dvě z knih, Případ pohřešovaného háčka a Pavoučí případ, získaly shodně 2. místo v Ceně Jiřího Marka pro nejlepší české detektivky udělované českou sekcí Mezinárodní asociace autorů detektivní literatury (AIEP).
Chcete podpořit autora tohoto blogu a získat
kompletní návod na vydání a propagaci knihy?
Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat
Hledáte nakladatelství se slušnými podmínkami? Co třeba KLIKA?