Já se nechci nikam cpát II: Dvojitá prohra

Před pár lety jsem napsal článek Já se nechci nikam cpát o tom, že když se svou knihu nebudete snažit dostat k lidem, je to jako pořídit si děťátko a pohodit ho v lese. To, že tím zahazujete energii, kterou jste do jeho stvoření investovali, je ale jen jedna stránka věci.

Ve skutečnosti jde o loss-loss přístup, který neochudí pouze vás, ale i toho, koho jste původně chtěli potěšit. Poražení na obou stranách…

Na hromadě

Stvořili jste něco, co má druhé potěšit, pobavit, udělat jim radost. A pokud byste trefili lidi, kteří něco podobného hledají, budou vám vděčni, že jste k nim zprávu o své knize dokázali dostat a přesvědčili je ke koupi.

Pokud se ovšem nezařadíte k autorům, kteří svou knihu sami zabijí.

Ochromen svým vadným podprogramem nikam se necpat může i autor, který vytvořil skutečně skvělé dílo, ochudit všechny ty, kteří by mu za něj byli vděčni.

Neschopen překročit svůj vlastní stín, zvolí si prohru pro sebe i okolní svět a zůstane uzavřený na své straně barikády, sedíc na své velké hromadě knih, němém svědku té dvojnásobné prohry.

Selhání na posledním kroku, kdy sice vytvořím něco skvělého, ale nedokážu to světu říct, je, jako byste vůbec nic nevytvořili.

K čemu vám bude, když někdo objeví lék na vaši nemoc, pokud se nebude chtít nikam cpát a nechá si to pro sebe?

Ušetřete si práci

Nepřemýšlejte o tom, jak se propagaci vyhnout. Tím byste popírali to, proč jste knihu vydávali – aby ji četli lidé.

Propagaci se prostě nevyhnete. Marketing, anglický výraz pro propagaci, znamená „umístění na trh“, a když svou knihu „neumístíte na trh“, nemůže se logicky ani prodávat. A nebude-li se prodávat, nebude ani čtena.

To, že o existenci své knihy víte vy, překvapivě neznamená, že o ní ví i někdo další. Přátelé a příbuzní se nepočítají.

A VY to chcete změnit, nikomu jinému na tom nezáleží.

Takže…

… přemýšlejte raději o tom, jak si to zpříjemnit. Jak to udělat tak, abyste měli od lidí hned od začátku skvělé reakce, které vás budou povzbuzovat a odměňovat a díky kterým vás to bude bavit.

A přemýšlejte, jak propagaci maximálně zefektivnit, abyste toho mohli dělat co nejméně a mělo to co největší dopad.

O něčem bych věděl:

Nejlepší způsob, jak si to udělat hned od začátku příjemné, je najít lidi, kteří už jsou předpřipraveni tím, že se jim strefujete do vkusu. Nebo do toho, co hledají.

Tudíž jim vůbec nebudete muset nic cpát.

Když máte zrovna chuť na zmrzku a někdo vám ji nabídne, máte dojem, že vám někdo něco cpe?

Kniha a bolest

Přemýšlejte o své knize jako o přínosu.

Vaše kniha je lék na nějakou bolest.

A váš úkol je dopravit medicínu k pacientovi
a vysvětlit mu, proč by ji měl užít.

Chcete nějaké příklady?

Má vlastní kniha je lékem na bolestné hledání relevantních informací prvoautory a na bolest z jejich neuspořádanosti.

Mé vodácké knihy jsou lékem pro na (bolestné) období, kdy nemůžeme (my = jejich cílovka) jet na vodu a chceme se na ni přenést alespoň v duchu.

Scifíčko je lékem na potřeby uniknout na chvíli z hektického světa do těch fiktivních nebo snít o budoucnosti.

Cestopis je lékem na to, že zrovna nikam nemůžu, lékem na ‚už nevím, kam bych jel‘ nebo lékem na to, že nemůžu vůbec, ale chtěl bych.

Básně mohou hasit žízeň po romantice nebo potřebu zamyšlení nad vznosnými myšlenkami, záleží na typu poezie.

Pěkná dětská kniha může lákat na rozvoj dětské fantazie nebo budit naději, že je to právě ona, která dostane čtenářovy děti od mobilu.

Populárně-naučná literatura to má s určováním cílové skupiny a její společné bolesti definovatelné nejlépe, protože většinou přímo svým zaměřením cílí na jeden konkrétní problém, bolest nebo potřebu specifických vědomostí.

Nenechte se rozptýlit

To, jaký benefit vaše kniha přináší a na co je lékem, musíte cítit vy. Ale kdyby světu nic nepřinášela, proč ji vydávat a cpát do toho peníze?

Přerazte už konečně tu nechuť. Prostě to udělejte a začněte hned:

Jakmile dočtete tento článek, zapněte si stopky a vydržte alespoň půl hodiny pracovat na propagaci své knihy.

Začněte tím, že si sepíšete jména deseti lidí, od kterých byste mohli získat recenzi. Protože získávání recenzí je ta nejméně náročná forma propagace knih.

Začínejte rovněž vždy u toho, co vám nečiní problémy, ale vydržte to dělat aspoň tři půlhodiny týdně.

Hlavně s tím ale začněte včas. Pokud máte dopsáno a chystáte se na vydání, včera bylo pozdě.

Toho, co můžete nebo dokonce byste měli dělat, je dost: Zde najdete mých 27 tipů, jak propagovat svou knihu.

Ale nenechte se rozptýlit nepodstatnými věcmi. Nemá cenu denně přispívat na sítě, pokud nemáte některou z 5 věcí, bez kterých vaše propagace nebude fungovat ať děláte co děláte: