Guerillové vydání knihy – masakr pořizovacích nákladů 2

(předchozí: Guerillové vydání knihy – masakr pořizovacích nákladů 1)

Vytvořili jste si přesnou představu, jak má vaše kniha vypadat a máte k ruce předlohu. Sehnali jste si levného grafika, možná ani ne knižního, a proto musíte jeho práci neustále kontrolovat. Co dál?

Pomalu se chýlíte k závěru, kdy se budou vytvářet tiskové podklady v PDF. Já vás teď vybavím pár pravidly, na které se při posledních kontrolách zaměřte a nedovolte grafikovi, aby v tomhle prosadil jiný názor. Těchhle pravidel se prostě držte jako klíště a neuděláte chybu:

Kniha musí mít alespoň jednu titulní stranu.
ISBN patří povinně buď na rub této strany, nebo do tiráže.
Čísla stránek nemají být na titulních stranách, na stránkách s obsahem a s tiráží. Dále nemají být na zcela prázdných stránkách (tzv. vakátech) a na stránkách s obrázkem přes celou plochu. Všude jinde být mají.
Do tiráže patří: Název a autor, název a sídlo vydavatele, rok vydání, označení nositele autorských práv (což jste pravděpodobně vy), autorů ilustrací a fotek (případně název fotobanky) a název a sídlo tiskárny. Tyto údaje stanoví zákon 37 a pokuta za porušení může být „mastná“. Tiráž a obsah bývají na konci, vpředu bývá občas u literatury faktu.
Jednoznakové předložky (a, s, v, k…) NESMÍ zbýt nikdy samotné na konci řádku. Řeší se to navázáním na následující slovo tzv. „nezlomitelnými mezerami“.
Na začátku nebo konci stránek by neměl skončit osamocený první nebo poslední řádek (jakéhokoli) odstavce, měly by být vždy alespoň dva. Někdy to jinak nejde, ale takové případy by měly jít spočítat na prstech max. jedné ruky v celé knize. Věta, která je sama o sobě odstavcem na jediný řádek, se nepočítá.

Kromě držení se těchto pravidel si můžete vzít k ruce svou „vzorovou“ knihu a porovnat je stránku po stránce na začátku a na konci.

Nakonec, až budete spokojeni, řekněte (nebo lépe napište) grafikovi, aby vytiskl PDF ve standardu „PDF/X-1a:2001“. Je to pro tiskárny univerzální norma a vyhnete se tomu, že budou chtít PDF opravit. Je to prostě sázka na jistotu.

Jak se dělá knižní obálka, aby prodávala

Knižní obálka je na vaší knize to nejdůležitější místo. Rozhoduje o tom, zda si vaší knihy vůbec zákazník všimne a vezme ji do ruky. Nedbejte na to, že knihu vydáváte sami a nedostanete se tudíž na pulty knihkupectví mezi jiné knihy. Neodbývejte ji NIKDY.

Pokud jste byli s grafikem při práci na „bloku“ spokojeni, zeptejte se ho, zda by si na obálku troufl. Pokud ne, najděte si jiného.

Pokud si chcete zkusit obálku vyrobit sami – což bych doporučoval jen při těch nejnižších počtech vydaných kusů – najdete návo v eBooku zdarma Výroba knihy SAMODOMO.

V něm vám prozradím i tajné finty, které obaloví grafici používají, aby zvýšili účinek obálky: Hry s písmy, barvami, kompozicí a dokonce i s prázdným místem na obálce. V tomto článku se omezím na nejdůležitější rady:

Titulní obrázek je nejdůležitější. Neskrblete na něm, výborný obrázek z fotobanky pořídíte už za pár stovek. Příkladem může být kniha Proč, pro kterou jsem našel výmluvný obrázek ve fotobance Dollarphotoclub.com (dnes Adobe Stock).
Obrázek by měl ladit s názvem knihy a pokud možno s jejím hlavním tématem (u knihy povídek nebo fejetonů vyberte jeden jako titulní a vztahujte vše k němu). Zároveň nesmí být přeplácaný a musí na něm být volná plocha pro název knihy a autora.
Písma nemají být podobná, mají se lišit a zároveň spolu ladit. Je-li název tučné bezpatkové písmo (patky jsou ty malilinké příčky na koncích písmen), může být jméno autora písmem patkovým, netučným a třeba kurzivou. Hrajte si a zkoušejte. Název bývá podstatně větší, než jméno autora. Jak vypadá věta v písmech, která máte nainstalovaná ve svém počítači, vám ukáže třeba program NexusFont.
Písmo názvu musí být dost velké na to, aby šlo přečíst i v malém náhledu obálky knihy na internetu.
Udělejte více variant obálky a předložte je ke kritice alespoň pěti soudným známým.
Na zadní stranu dejte skvělou a lákavou anotaci. Zatímco přední strana musí přimět čtenáře, aby vzal knihu do ruky, zadní musí způsobit, že si ji začne chtít přečíst.

Až budete z obálky přímo NADŠENI, nechte ji opět vytisknout do „PDF/X-1a:2001“.

Pokud budete tisknout na ofsetové tiskárně, musí být vaše PDF zároveň v barevném režimu CMYK.

Jakmile máte tiskové podklady v kvalitním PDF, najděte si tiskárnu. Můžete začít už dříve. Nevíte, jak zadat kalkulaci na knihu tiskárně, jaký typ tiskárny hledat nebo jak na tisk sehnat peníze od druhých? Pak si určitě stáhněte eBook zdarma Už nechci psát do šuplíku.

Tiskárna se postará rovnou o „zknihování“ a nakonec vám přiveze hotové knihy. Myslete na to předem a zajistěte si vhodné skladovací prostory, kde knihy nepřijdou k úhoně.

Na závěr musím poznamenat: Je to hodně práce s mnoha riziky. Riskujete, že přes všechnu snahu bude kniha vypadat amatérsky a bude se špatně prodávat, riskujete své nervy při diskusích s příliš sebevědomým amatérem a riskujete i to, že vám tvorba knihy zabere mnohem více času, než kdybyste jen dělali svou práci a tou vydělali na zpracování knihy v profesionálním zakázkovém nakladatelství, jako je naše Klika. A také přicházíte o možnost celorepublikové distribuce. Pokud vám tohle všechno nevadí, vzhůru do toho a vyžeňte svůj rukopis ze šuplíku!

Popsal jsem vám celý proces. Měli byste odvahu pustit se do výroby knihy na vlastní pěst, nebo byste radši použili nakladatelství, které odvede práci za vás? Co má na vaši volbu největší vliv? Napište mi, jakou cestu byste zvolili a proč, přímo do komentářů pod článkem!

Kam pokračovat: rubrika Záhadné pojmy

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat