Je v Čechách dost čtenářů, aby se prodala i vaše kniha?

Jeden ze strachů, které jsem zmínil v článku „7 největších strachů autora a jak se jich zbavit“, byla obava, zda bude vaše kniha někoho zajímat, zda je v Čechách dost čtenářů, aby si ji někdo koupil.

O tom, že je hlavně potřeba knihu propagovat, píšu pořád, takže se tentokrát podíváme, jak je to reálně s počtem čtenářů v Čechách.

Informace jsem čerpal z knihy Jiřího Trávníčka “Překnížkováno” z roku 2013 a z internetu, kteréžto zdroje v závěru článku uvádím a můžete jejich spolehlivost posoudit sami. Navíc mě nenapadá žádný důvod, proč by někdo chtěl v této oblasti dezinformovat – což ale asi svědčí pouze o mém nedostatku fantazie.

piktogram - kniha

Čeští čtenáři podle Trávníčka

Jiří Trávníček je literární vědec a vysokoškolský učitel. Pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR a externě učí na FF MU. Zabývá se moderní českou a střeedoevropskou literaturou, interpretací a hermeneutikou, čtenářskou kulturou a je činný jako editor.Je autorem několika statistických publikací o čtení v ČR.

Tak jsem se podíval, co jeho výzkumy říkají o českých čtenářích. Z jeho knihy jsem se pokusil vytáhnout statistiky, které jsou nejrelevantnější pro nás, kteří vydáváme knihy vlastním nákladem.

84 % obyvatel České republiky starších 15 let přečte za rok alespoň jednu knihu. Z této části je 74 % mužů a 89 % žen.

(J. Trávníček, str. 47)

V průměru přečtou čeští čtenáři za rok 13,2 knihy. Lidé nad 65 let přečtou 20,6 knihy.

(J. Trávníček, str. 48)

Převedeno na čísla:

ČR má cca 10 500 000 obyvatel, z toho tvoří mladší 15 let cca 15 %, takže když je odečteme (protože jediná kniha, kterou znají, je pravděpodobně Facebook), alespoň jednu knihu ročně přečte asi 7 500 000 Čechů. Zároveň je ale průměr cca 13 knih na jednoho Čecha a rok, což by znamenalo (opět bez teenagerů), že v Čechách je ročně přečteno 116 025 000 knih!

Představa, že se mezi nimi nenajde dost lidí, aby skoupili váš tisícikusový náklad, je poměrně absurdní. Neznamená to ale, že se prodá sám od sebe. Ti lidé sami nepřijdou až k vám a nebudou se ptát, jestli jste náhodou také něco nevydali.

To vy musíte najít ty, kterým kniha nejvíce prospěje nebo je potěší, a těm jasně sdělit, proč je to má zajímat a kde lze knihu koupit. Více o tom, co obnáší prodej knih, najdete v eBooku Jak prodávat knihu. A pokud ještě netušíte, jak to na českém knižním trhu chodí, určitě si nezapomeňte stáhnout i tento eBook.

piktogram - kniha

Jak často a jaké žánry čteme?

Nejčastěji ke knize saháme několikrát týdně, denně čte knihu 12 % obyvatel, přičemž nejvíce čtenářů tohoto druhu najdeme mezi lidmi staršími 65 let (18 %) nejméně mezi lidmi ve věku 35–44 let (8%); 6% je těch, kdo po knize sahají jen jednou ročně.

(J. Trávníček, str. 48)

Nejpopulárnějším žánrem je současná beletrie oddechová, se značným odstupem ji následují literatura faktu a klasická beletrie.

(J. Trávníček, str. 48)

To, jaký žánr píšete, ale nemá vliv na to, jaké budete mít prodeje. Spíš na tom záleží, jak lehce nebo těžce se vám bude hledat cílová skupina.

Čím specifičtější žánr nebo téma, tím je hledání snazší. Naopak asi nejtěžší je zacílit knihu obecné beletrie nebo jiného žánru, jehož “cílovka” má velký rozptyl. Což ovšem v žádném případě neznamená, že se o to nemáte neustále snažit, alespoň pokud máte rádi vlastní peněženku. Dobré zacílení totiž enormně šetří náklady, jak finanční, tak energetické.

Toto téma jsem už podrobně rozebral ve článku Jak nabídnout svou knihu tak, že vám utrhají ruce a pokud ještě nemáte správně “zacíleno”, určitě si jej přečtěte, ať víte, o co se připravujete.

piktogram - kniha

Elektronické knihy

“Papír je papír”, dalo by se nazvat další Trávníčkovo zjištění:

Téměř tři čtvrtiny (74 %) obyvatel ČR starších 15 let nesouhlasí s tímto výrokem: “Nepotřebuji už knihy v podobě tištěné (papírové). Dokážu si představit, že bych je četl pouze v podobě elektronické (na obrazovce počítače, čtečky nebo na displeji mobilu)”. Čím jsme starší, tím je náš nesouhlas silnější. Nesouhlas též narůstá s úrovní dosaženého vzdělání.

(J. Trávníček, str. 48)

“Papírová” kniha je pro nás stále “tou pravou”. To ale neznamená, že pokud si knihu někde budeme moci stáhnout zadarmo, stejně půjdeme a knihu si raději koupíme. Rozhodně ne všichni, a také jak kterou knihu.

Nutno říci, že kniha většinou stěží unikne na veřejnost od autora nebo nakladatelství – není to v jejich zájmu – a tak musí většinou někdo fyzickou knihu koupit a pak naskenovat, případně ji “prohnat” OCR (optickým rozpoznáváním textu), aby ji mohl dát na internet ke stažení ve formátu pro čtečky. Tento proces je celkem zdlouhavý.

Když se kniha některého našeho autora brzy po vydání objeví někde “ke stažení”, často zjistíme, že tam žádná ke stažení ve skutečnosti není a čert ví, k čemu vlastně taková stránka slouží – ale čas od času se prostě objeví. (Pokud se to stane vám, to by měl být váš první krok – ověřit, zda lze knihu skutečně stáhnout.)

S elektronickými knihami je jejich zkopírování mnohem snazší, protože text už je “v jedničkách a nulách” a jde jen o to, jak ho odblokovat nebo extrahovat. A když víte, jak na to…

Důkladně proto zvažte vydání papírové a elektronické knihy zároveň. U té druhé je větší riziko, že ji někdo zkopíruje a dá na internet volně ke stažení, domáhání se svých práv je v takové chvíli komplikované, zvlášť pokud na stránkách chybí kontakt na provozovatele, a může to uškodit prodejům “papírové” verze knihy. Může, což neznamená, že se to určitě stane  – “tvrdá data” pro to nemám.

piktogram - kniha

Jak knihy kupujeme?

Máte-li raději obrázky a grafy, podívejte se na toto PDF, jehož autorem je opět p. Trávníček.

Nejvíce knihy získáváme jako dárek (60 %), následuje nákup (48 %), domácí knihovny a knihovny známých (46 %) a veřejné knihovny (31%); volně z internetu stahuje 10 % populace.

(J. Trávníček, str. 49)

Knihy nakupujeme nejčastěji v tradičních (tzv. kamenných) knihkupectvích (87%), pak v levných knihách (38 %) a přes internet z 25 %.

(procenta jsou z celkového počtu čtenářů a bylo možno uvést více odpovědí)

(J. Trávníček)

V průměru jsme za rok nakoupili 2,3 knihy a utratili za ně 691 Kč.

(J. Trávníček, str. 49)

Také se staráte o to, abyste tento průměr zvýšili? Já jich loni koupil určitě přes 20… Každopádně platí, že nemůžete dobře psát, pokud nečtete, pokud se neučíte od mistrů a nezlepšujete pravidelně svůj cit pro jazyk.

Neznamená to ale, že vaší ambicí musí být vždy psát na špičkové úrovni: Třeba u knih, které vydávám já, je v kvalitě textu obrovský rozptyl. Je to proto, že je nekádruji a knihu vydám každému, kdo je ochoten do jejího vydání investovat – a někteří autoři si jen dělají radost nebo plní sen a nemají ambice literárně excelovat nebo se stát velkými spisovateli.

Jiní si zase na svém díle dávají extrémně záležet a text pilují tak dlouho, dokud neodstraní i poslední zbytečné slovíčko. Jako moje matka, ta dokáže psát jednu jedinou stránku třeba celý den a každé slovo váží na zlatnických vahách…

Jak se o knihách dovídáme a jak se rozhodujeme, kterou koupit?

Informace o knihách získáváme nejčastěji u našich blízkých a známých, následují internet, knihkupectví a tisk. Počet těch, kdo se o tyto informace nezajímají, je u mužů dvakrát vyšší než u žen.

(J. Trávníček, str. 49)

Při koupi knih se nejčastěji rozhodujeme podle žánru, následují téma a autor.

(J. Trávníček, str. 49)

piktogram - kniha

Rekapitulace

Čtenářů je v Čechách dost. Bez ohledu na to, jak zvláštní a specifická vaše kniha je, čtenáře najdete. A tam leží i důvod, proč mají někteří autoři problém svůj náklad vyprodat a stěžují si na nízké prodeje: Většina autorů totiž svého čtenáře nehledá a čeká, že si najdou oni je.

Dnes a denně slýchám od autorů věty jako:

Moje kniha je pro každého.

U mě se to nedá přesně říct, pro koho to je.

Já nemám na propagaci čas.

Když já moc neumím s internetem.

Neznáte někoho, kdo by mou knihu propagoval? Dal bych mu klidně půl zisku.

Tak zadejme facebookovou reklamu. Cože, na koho cílit? Jak to myslíte?

Pro koho bude mít kniha přínos? Já nevím…

Všechny ukazují základní neznalost:

To VY musíte vědět, pro koho píšete a pro koho bude mít kniha největší přínos. Pak musíte přijít na to, kde se tito lidé sdružují, a slovy, kterým budou rozumět a která je zaujmou (anotace) jim jasně sdělit, “co je v knize pro ně” a “proč by je měla zajímat”.

Na knize není dost masa pro celou smečku psů. Nemá smysl, aby propagaci někdo dělal za vás – neuživí ho to, i kdybyste mu dali zisk celý. Takže by musel propagovat knih víc, a čím víc jich bude, tím horší kvality bude i propagace každé z nich. Což je začarovaný kruh, tudy cesta určitě nevede. Nehledě na to, že najatý agent k vaší knize nikdy nebude mít tak osobní vztah jako vy.

Vy znáte svou knihu nejlépe, nikdo nedokáže cílovou skupinu určit přesněji. Vy máte největší zájem na tom, aby byla čtena – proto jste ji psali. To vy máte být její nejlepší přítel, nikdo na světě jí víc nefandí a nikdo se za ni nebude prát víc, než vy. Neodvedete-li zkrátka svou práci vy, nebudou prodeje, ale hlavně – kniha nebude čtena.

Netušíte-li, jak na to, stáhněte si eBook Jak prodávat knihu.

Pokud si na čtenářsko-statistické téma chcete přečíst víc článků, tady jich pár je:

Počet čtenářů v Česku roste, a to i mezi mladými lidmi  (ČTK, 2018)

Čtenářů u nás přibývá, čtou hlavně ženy (ČSÚ, 2018)

Co Čech, to knihomil: podle průzkumu jsou Češi jedni z největších čtenářů (iDnes, rozhovor s J. Trávníčkem, 2018)

Čtenářů mírně přibývá. Potvrzují to statistiky i knihovny (ČR Brno, 2018)

Za vším hledej ženu? Za knihou bezpochyby. Češky čtou násobně víc než Češi (ČT24, 2018)

Méně se půjčují tištěné knihy, zvláště odborné. Více se stahuje (Týden.cz, 2017)

Průzkum: České děti a mládež jako čtenáři v roce 2017 (Lit. noviny, 2017)

Čtenáři nadále milují tištěné knihy, počítače pomáhají e-knihám (Právo, 2016)

Čtenáři a čtení v České republice a český knižní trh (PDF, J. Trávníček, 2014)

Pokud se vaše kniha neprodává, je to jen tím, že jste zatím nenašli ty správné čtenáře a pro svou knihu je dost nezaujali. Nebo jste jiného názoru? Napište mi do komentářů pod článkem!

 

 

Kam pokračovat: Jak se bude moje kniha prodávat?

.

.

Jste v oboru nováčkem? Stáhněte si e-book zdarma Už nechci psát do šuplíku

Chcete si zkusit tiskové podklady vyrobit sami? Připravil  jsem pro vás e-book zdarma s návodem.

Vydáváte knihu? Natočil jsem videokurz, který vás naučí vydat si ji co nejlevněji.

Zpět na titulní stránku blogu

Sdílejte s přáteli na Facebooktwittergoogle_pluslinkedinmail
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *