Jak se bude moje kniha prodávat?

Snad každý autor by chtěl mít křišťálovou kouli, která mu řekne, jak dobře se bude jeho kniha prodávat. Kouli pro vás nemám, ale můžeme si rozebrat, která kniha má větší a která menší šance.

Nevidím do prodejů velkých nakladatelů a mohu tedy vycházet pouze z prodejů knih v našem nakladatelství a z vlastní zkušenosti s trhem. Jelikož nemám dostatečný datový základ, kterým bych svá tvrzení podložil, berte prosím tento článek pouze jako můj osobní názor, určitě ne jako podloženou studii.

Kdo prodávat nepotřebuje

Existují autoři, kteří si knihu vydají pro radost. Mají volné prostředky, které “odepíšou” – čili nepočítají s návratností. Jejich náklad bývá zpravidla do 300 ks a to je množství, na jehož prodej není potřeba zvláštního úsilí. Ti ať přestanou číst a najdou si užitečnější článek.

Co jsou dobré prodeje?

Nejdříve bych rád vyjasnil, co považuji v Čechách za slušnou prodávanost. Vydávám z 95 % knihy nových, začínajících autorů, takže prodeje v žádném případě nelze srovnávat s opravdu prodávanými knihami autorů jako King, Nesbo nebo z českých Viewegh či Zdeněk Šmíd. U začínajícího autora považuji za úspěch, pokud se prodává alespoň u jednoho distributora několik desítek kusů jednoho titulu měsíčně. Prodej kolem deseti kusů měsíčně bych pak označil za “nadprůměrný”.

Ingredience úspěchu

Podle mého pozorování záleží úspěch knihy většinou na jednom z tří základních pilířů: Atraktivitě tématu či hodnotě knihy, míře popularity autora a míře propagace. Pokud kniha stojí na jednom z prvních dvou pilířů, poctivou propagací se dá její úspěch znatelně zvýšit. Pokud je kniha “řadovou” beletrií neznámého autora, je třetí pilíř tím jediným, na čem mohou její prodeje stát.

1. Atraktivita a hodnota

Atraktivní téma v sobě ukrývá jistou nevýhodu – větší konkurenci. Pokud máte atraktivní téma, je záhodno udělat si průzkum trhu (prostě zajdete do velkého knihkupectví a podíváte se, proti kolika a jakým knihám budete stát) a pak promyslet, jak zajistit, aby se vaše kniha něčím odlišovala, nebo jak jí přidat na hodnotě. To se dá provést více způsoby – hodnotou či množstvím informací, které nabízíte, kvalitou obrázků, originálním podáním či strukturováním informací nebo třeba pouhým lepším zacílením. Ano, hodnotu knihy lze zvýšit, aniž byste na ní změnili jedinou tečku – zkrátka tím, že najdete čtenáře, pro které má kniha ještě vyšší hodnotu než pro ostatní.

Co znamená vyšší hodnota v praxi? Dejme tomu, že chcete vydat kuchařku. Jaká kniha bude mít větší atraktivitu a hodnotu – kuchařka klasické české kuchyně, kterých jsou tucty, nebo recepty na jedinečné domácí marmelády? Nebo si vezměme třeba učebnici kreslení. Budete mít větší šanci na úspěch s učebnicí technického kreslení nebo kreslení pro radost pro každého, anebo se sérií anatomických studií na témata jako Portrét, Ženské tělo nebo Koně? V prvním případě konkurujete velkému množství již existujících příruček, ve druhém nacházíte díru na trhu. Samozřejmou podmínkou ale je, že dokážete tak jedinečné a náročné téma zpracovat kvalitně.

Dejme tomu, že jste napsali fantasy a propagujete knihu pro určitou věkovou kategorii, a knihu si koupí každé desáté dítě. Co kdybyste navázali spolupráci s facebookovou skupinou fandů do fantasy a vaší knihu si koupil každý čtvrtý člen komunity? Znamenalo by to mnohem méně práce, nebo naopak mnohem lepší výsledky při stejném množství práce. Tomu se říká “lepší zacílení”.

2. Popularita autora

Píše-li knihu autor, který už populární je, má tedy i “vychozené cestičky” do médií a ta jsou mu nakloněna, nebo má svou komunitu fanoušků, má v podstatě vyhráno. Kniha nemusí být ani špičkovým literárním dílem – příznivci se vždy o odbyt postarají. Když například náš mistr světa ve skoku na motorce, Libor Podmol, vydal knihu o své cestě na americké X-Games, zakončené svou svatbou, měl první vydání rozprodané během dvou měsíců a vůbec k tomu nepotřeboval distributory, přestože jeho kniha je celobarevná, na křídě a ve tvrdé vazbě, a tudíž není nejlevnější.

Když vydá knihu jakákoli celebrita známá z televizních obrazovek, většinou je prodána velmi rychle. Sám o sobě funguje i svět internetu: Známý blogger nebo youtuber se ani nemusí mihnout v TV, a přesto může mít kolem sebe komunitu pěti nebo třeba třiceti tisíc lidí. Záleží samozřejmě i na míře aktivity a zapojení členů komunity, ale pokud takový blogger vydá knihu, má šanci na její rychlý prodej (zvláště s pomocí e-mailového seznamu), a uspořádá-li crowdfundingovou sbírku, její úspěch je téměř zaručen.

3. Propagace

Nejste-li slavní a nemáte-li komunitu ani knihu s vysokou přidanou hodnotou, máte stále šanci a tou je propagace. Bohužel si většina autorů myslí, že když se kniha vydá, tak se prodá tak nějak automaticky. Není to pravda.

Základním předpokladem, aby si čtenář knihu koupil je, že se o ní dozví a zaujme ho. A právě k tomu propagace slouží. Pokud čtenář vejde do obchodu a není rozhodnut se na vaši knihu alespoň podívat, případně o ní vůbec neví, je pravděpodobnost, že náhodou narazí zrovna na ni, maximálně jedna ku několika stům. Stejně tak i na internetu. Knihy většinou nevybíráme tak, že si prohlédneme všechny, které má e-shop v nabídce, ale tak, že vyhledáváme konkrétní tituly, které nás zaujaly. Vybírání dárků pro jiné je případ sám pro sebe, pak je hlavně potřeba mít špičkovou obálku a anotaci. To je ale bonus navíc, teď mluvíme o většinovém způsobu nákupu knih.

Kolik času byste propagaci měli věnovat? Léta jsem se snažil nalézt nějakou formulku. Univerzální návod neexistuje, záleží spíš na efektivitě kroků, které podniknete. Osobně jsem toho názoru, že každé knize, kterou vydáte, byste měli věnovat alespoň tři půlhodiny týdně, začít půl roku před vydáním a pokračovat tři roky po něm.

Co byste během svých “propagačních půlhodinek” měli dělat? Pokud bych dělal propagaci knihy poprvé, nejdříve bych alespoň měsíc studoval a vypisoval si všechno, co vypadá jako naděje na slušné výsledky s minimem práce. Pak bych si vypsal vše, co stačí udělat jednou a pak vyžaduje minimální údržbu, a to bych udělal jako první. Pak bych se pustil do nejefektivnějších technik a až nakonec do ostatních nápadů, které vypadají nadějně.

Budu-li zcela konkrétní, já bych si nejdříve postavil stránku, kde lze knihu objednat přímo ode mě, zaznamenal knihu do databází a sehnal co nejvíce recenzí (od kohokoli – recenzentů, přátel, prvních čtenářů). A samozřejmě se s nimi pochlubil na webové stránce knihy.

Pak bych se snažil co nejpřesněji identifikovat svou cílovou čtenářskou skupinu a najít svého gatekeepera (o tom příště). Dál už to záleží na tom, jestli chcete budovat komunitu vlastní, nebo vystačíte s komunitou, se kterou navážete partnerství. V prvním případě bych ze všeho nejdřív vybudoval systém na získávání mailové adresy (napsal eBook nebo dal starší knihu ke stažení za e-mail). Získávat mailovou adresu samozřejmě není naprostá nezbytnost, to má smysl jen v případě, že vydáváte více knih pro stejnou cílovou skupinu. Ne každý je navíc ochoten se potýkat s novým evropským nařízením GDPR.

Pak bych se asi zaměřil na vytvoření knižního videotraileru, využil na maximum všechny nástroje zdarma a přemýšlel, který z nich mi nejlépe poslouží jako páka – pomůže mi zefektivnit práci. Osobně bych asi nejvíce sázel na video, funguje čím dál tím líp. Ale hlavně bych se snažil za žádnou cenu nikdy nevynechat a své tři půlhodinky týdně vždy dodržet, protože jedině tak se vytvoří zvyk.

Jaké kroky v propagaci vidíte jako nesmysluplnější vy? A z čeho máte největší obavy? Napište mi do komentářů pod článkem.

Kam pokračovat: Zameťte svému čtenáři cestičku až k pokladně

Chcete podpořit autora tohoto blogu a získat
kompletní návod na vydání a propagaci knihy?

Nebuďte na to sami! Připojte se do facebookové skupiny Jak si vydat knihu, a jak ji i prodat

Hledáte nakladatelství se slušnými podmínkami? Co třeba KLIKA?

Přehled všech článků tohoto blogu